Do registru dárců dřeně by měli vstoupit všichni mladí zdraví lidé

Ve dvou registrech dárců dřeně, Českém registru dárců krvetvorných buněk IKEM se sídlem v Praze a Českém národním registru dárců dřeně se sídlem v Plzni, je registrováno přes 112 000 lidí. Oba jsou součástí celosvětové sítě, v níž je registrováno přes 33,3 milionu lidí. O dárcovství dřeně jsme hovořili s ministrem zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem.

• Pane ministře, vstoupil jste 13. září do pražského registru a 14. září jste osobně podpořil plzeňský registr, který ve stánku před vaším úřadem nabíral nové dárce. Proč jste se rozhodl vstoupit do registru?

Myslím si, že vstup do registru má obrovský smysl, z mého pohledu by měl možná každý do registru vstoupit. Procedura spojená se vstupem nebolí, není to nic problematického, a pokud je člověk pak vybrán jako vhodný dárce pro konkrétního pacienta, kde ta pravděpodobnost, jak jsem se dozvěděl, je půl až jedno procento, může pomoci někomu zachránit život. Zní to obecně, ale v zásadě to má obrovskou důležitost. Právě vzhledem k tomu, že vhodných dárců je tak malé procento, tak čím více dárců bude, tím je větší pravděpodobnost, že pro pacienta bude vhodný dárce nalezen. Rozhodl jsem se osobně pomoci a vím, že v registru je člověk registrován až do 55 let. Takže mohu čekat do 55 let, že mě někdo zavolá, a dávno nebudu ministrem, abych daroval kostní dřeň.

• Co vstup do registru obnášel, co s vámi dělali?

Byl tam vstupní pohovor a vyplnění základního dotazníku, kde člověk popíše svoji anamnézu, zda neprodělal různá onemocnění, operace apod. V zásadě uvede svůj celkový zdravotní stav, byť pokud pak je vybrán jako vhodný dárce, provádějí se vyšetření mnohem detailnější, důkladnější. Po vyplnění dotazníku a pohovoru to obnášelo pouze odběr jedné zkumavky krve, takže to bylo poměrně jednoduché a rychlé, celé to netrvalo déle než půl hodiny i s pohovorem. Vím, že jsou různé typy vyšetření, ve stánku před ministerstvem se odebíral stěr z úst, což je také jedna z možností, ale v zásadě to probíhá tak, že se odebere krev.

• Chcete vstupem do registru být příkladem pro občany i pro zaměstnance ministerstva, aby do registru také vstoupili?

Určitě. Já se snažím se ve své činnosti na ministerstvu nezaměřovat jenom na vytváření zákonů, ale i na prevenci, osvětu. Nedělám to jen tak bezúčelně, myslím si, že je důležité, aby ministerstvo poukazovalo na projekty, které jsou prospěšné, aby lidé o nich věděli a věděli, že má smysl darování kostní dřeně, darování krve atd. Je rolí ministra zdravotnictví, aby se i tomu věnoval.

– – –

• Zajímali jsme se o to, na co se lidé u stánku před ministerstvem ptali a co by měli vědět, když se rozhodují pro vstup. Koordinátorka plzeňského registru Věra Šilerová MT řekla:

Měli by vědět, že vstup do našeho registru je ohraničený věkem, od 18 do 35 let, a že člověk musí být zdravý. To souvisí právě s věkovým omezením. Mladý člověk většinou nemá přidružená onemocnění a může do registru vstoupit. To je nejčastější věc, na kterou narážíme, že lidé by se rádi přihlásili, ale už je jim 45, 50 let, takže se registrovat nemohou. Je to z důvodu, že chceme mít v registru mladé, zdravé lidi, protože potom při odběru v žádném případě nechceme poškodit dárce. Pokud dárce má nějaké přidružené onemocnění, které bychom mohli odběrem zhoršit, nebo by se příznaky onemocnění mohly projevit, to nechceme dárci způsobit, proto cílíme na mladé a zdravé lidi.

• Kolik je v ČR registrováno lidí a kolik by jich mělo být?

V našem registru máme nyní přes 82 000 lidí. Kolik by jich mělo být? Čím víc, tím lépe. V podstatě všichni zdraví lidé do 35 let. Při hledání vhodného dárce shoda krevní skupiny nehraje roli, všechno je postaveno na HLA znacích, těch je mnoho, jsme rozdílní, takže najít člověka, který je geneticky s námi HLA shodný, je náročné. Proto se snažíme získat co nejvíc lidí, abychom měli větší možnost výběru.

• Spolupracujete s registry v jiných zemích při hledání vhodného dárce?

Nás registr http://www.kostnidren.cz/ je celosvětový. Spolupracujeme s celým světem, takže dáváme jak my pacientům do zahraničí, tak zahraniční dárci dávají našim pacientům. Na celém světě je registrováno 33,3 milionu dárců, přesto se pro všechny pacienty dárce nenajde.

Zdroj: MT