Dokud si problémy nepojmenujeme, nemáme šanci je vyřešit

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

jakkoli to zní paradoxně, letošní prosinec byl horký. Vrcholila protestní akce mladých lékařů proti přesčasové práci, vláda přistoupila na požadavky komory a odborů na navýšení platů a mezd lékařů i ostatního zdravotnického personálu a vše se vrací do starých kolejí. Jenže – je to tak správně? Nejen nad tím se ve svém pravidelném sloupku zamýšlí MUDr. Petr Šonka (str. 306–307).

Také mnohé celospolečenské požadavky se vyvíjejí a mění, a jak tvrdí v úvodním rozhovoru Mgr. Patrik Kastner, předseda Etické komise Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, změnilo se zásadním způsobem i společenské, etické a právní prostředí originálních farmaceutických společností (str. 302–305).

Mladí lékaři hromadně opouštějí města plná stresu a vyhledávají práci ve venkovských ordinacích obklopených klidem a krásou přírody: to je podle MUDr. Davida Halaty jen námět na filmovou pohádku, která má k realitě ­daleko (str. 308–309).

Na rozdíl od smyšlené pohádky Dr. Halaty vypráví paní Jana Zámečníková svůj skutečný příběh s dobrým koncem. Ve velmi otevřeném rozhovoru se podělila o své zkušenosti, obavy a pocity poté, co jí byl v těhotenství diagnostikován karcinom prsu (str. 314–315).

O vývoji péče o pacienty s diabetem ­informují recentní data z diabetologického registru, která zpracoval prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA s kolektivem (str. 318–321).

K neustále opakovaným, ale nezbytným zdravotnickým evergreenům i nadále patří vakcinace, na niž se zaměřuje z praktického hlediska rozhovor s MUDr. Michalem Bábíčkem (str. 328–331) a kazuistika MUDr. Zuzany Blechové na téma invazivní pneumokokové infekce (str. 363–365). Pneumologickými tématy se zabývají i další dva články, konkrétně TBC v 21. století MUDr. Ivany Hricíkové (str. 335–339) a konektivní astma MUDr. Viktora Kašáka.

Antibiotická rezistence může být z celosvětového hlediska příčinou desítek milionů úmrtí, jak uvádějí odhady pro rok 2050. Proto jde o téma neustále aktuální. Kritická je již situace v zemích, kde lze antibiotika volně koupit, zejména na jihu Evropy. Česká republika mezi „kritické“ země zatím nepatří, ale co není, může být. Stručná doporučení pro každodenní lékařskou praxi ke snížení antibiotické rezistence přináší MUDr. Ludmila Bezdíčková (322–327).

O tom, jak závažné je chronické žilní onemocnění a jaké jsou jeho komplikace, referuje článek doc. Dalibora Musila, Ph.D. (str. 340–344), tématu akutní a rekurentní perikarditidy v ambulantní praxi se věnuje článek MUDr. Jany Čepelové (1. část, str. 346–350), diferenciální diagnostiku a terapii bolestí představuje z pohledu ortopeda MUDr. Tomáš Novotný (352–358). V posledních letech prošla bouřlivým rozvojem digestivní endoskopie, jak dokládá článek MUDr. Víta Navrátila (str. 366–371).

Ani v tomto čísle nechybí kazuistika na téma možností využití podtlakové terapie v prevenci, terapii a paliaci při hojení ran (str. 372–373).

Věřím, že i v tomto čísle Medicíny po promoci najdete zajímavé informace, které budou pro vaši praxi přínosem a inspirací.