Dopad nositelných zařízení na obezitu školních dětí

V posledních desetiletích dochází k alarmujícímu nárůstu prevalence dětské obezity napříč celým světem, včetně Evropy, přičemž s tímto trendem souvisí i vzestup závažných zdravotních komorbidit, jako je diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze či psychosociální obtíže. Vzhledem k negativnímu dopadu obezity na délku i kvalitu života nabývají na významu efektivní prevence a intervence, které jsou čím dál častěji podporovány moderními digitálními technologiemi. Tento článek se systematicky zaměřuje na přínos nositelných zařízení, mobilních aplikací a eHealth platforem v prevenci a léčbě dětské obezity, a to na základě analýzy 13 zahraničních systematických review a metaanalýz publikovaných mezi lety 2006 a 2024, zahrnujících více než 10 000 dětských účastníků.

Za poslední dekády, respektive od 70. let 20. století došlo a dochází k výraznému nárůstu prevalence obezity jak v evropských zemích, tak napříč všemi rozvinutými i rozvojovými regiony. K nejběžnějším komorbiditám dětské obezity se řadí zejména diabetes mellitus 2. typu, časná manifestace kardiovaskulárních onemocnění, zejména arteriální hypertenze, a v neposlední řadě významné psychosociální problémy. V důsledku těchto a dalších komorbidit dochází ke zkracování života a podstatnému ovlivnění jeho kvality v adolescentním i dospělém věku.

V současné době roste nejen prevalence dětské obezity, ale i využití digitálních zdravotnických technologií. V článcích jsme se zaměřili na nositelná zařízení (wearables), mobilní aplikace a komplexní webové eHealth platformy, které dle dostupných informací jsou velmi cenným nástrojem pro monitoring a intervenci v rámci výzkumu prevence a léčby dětské obezity [2,3,5]. Díky těmto nástrojům lze zasahovat do chování dětí různými způsoby. Nositelná zařízení objektivizují měření fyzické aktivity, umožňují zpětnou vazbu v reálném čase a zasazují terapii do každodenního života dětského uživatele [2,3].

Článek poskytuje systematickou analýzu a poznatky ze 13 zahraničních review a metaanalýz publikovaných v období 2006–2024, zahrnujících 10 000 dětských účastníků ze čtyř kontinentů [1–15]. Zároveň zdůrazňuje význam prevence ve zdravotnictví, která hraje klíčovou roli v zachování a zlepšení zdraví populace. Jedná se o nejúčinnější nástroj, jehož pomocí můžeme předcházet vzniku mnoha onemocnění, a tím snižovat ekonomické náklady i personální zatížení zdravotního systému.

Metodologie

Systematicky byla analyzována data z klinických studií a přehledových článků hodnotících účinnost digitálních zdravotních technologií od základních krokoměrů, mobilních aplikací, nositelných zařízení až po komplexní webové eHealth platformy – nejčastěji u zdravých dětí/adolescentů s nadváhou/obezitou [4,7,10–15]. Všechny zahrnuté články obsahovaly výhradně randomizované kontrolované studie s dětmi ve věku 3–18 let. Sledovanými výstupy byly především změny antropometrických parametrů (BMI, BMI‑z skóre, tělesná hmotnost), fyzická aktivita, adherence k intervenčním programům, výživa, kardiometabolické parametry a tělesný tuk.

Krokoměrové a pedometrické intervence

Některé studie se zaměřily na krokoměrové a pedometrické intervence [15]. Tyto intervence mají u dětí významný efekt na snížení BMI‑z skóre, tělesného tuku i hmotnosti. Největší přínos je pozorován u dětí s nadváhou nebo obezitou při krátkodobých intervenčních programech a použití individuálních cílů. Krokoměry jsou uživatelsky snadno použitelné, finančně dostupné a efekt je konzistentní napříč věkem i geografickými oblastmi. Studie hodnotily hlavně pohybovou aktivitu, nezohledňují další faktory, jako je strava, spánek nebo prostředí [7,10,15].

Pokročilé wearables a biofeedback technologie

Pokročilé nositelné technologie pro děti s obezitou jako glukózové monitory, monitory krevního tlaku, bioimpedanční zařízení a monitory spánku poskytují komplexní sledování metabolických parametrů, zvyšují motivaci i adherenci dětí a rodin ke zdravému režimu. Podstatné je, že umožňují včasnou detekci komplikací a mají významný bezpečnostní profil. Výsledky studií však zůstávají limitovány malými počty kvalitních randomizovaných klinických studií (RCT) a nemožností izolovat efekt samotné technologie od dalších intervenčních prvků [4,6].

Mobilní aplikace a eHealth platformy

Mobilní aplikace a webové platformy přinášejí u dětí a adolescentů s nadváhou a obezitou prokazatelné zlepšení BMI, tělesné hmotnosti i zdravých návyků, a to zejména při delším trvání, zapojení rodičů nebo škol a použití herních prvků. Hlavní limity představují metodologická různorodost, krátká délka sledování, časté kombinování s jinými intervencemi a geografická omezenost většiny studií. Chybějí dlouhodobá data o trvalosti efektu a také standardizace protokolů, což ztěžuje zobecnění výsledků a izolované posouzení skutečných přínosů digitálních technologií a je výzvou pro další studie [2,3,5,8,9,13,14].

Důležité je, že studie ukazují akceptovatelnost a použitelnost nositelných zařízení a mobilních aplikací u dětí napříč věkem, pohlavím i socioekonomickými skupinami. Uživatelé oceňují individualizované funkce, motivační zprávy a možnost zapojení rodiny. Mezi hlavní praktické překážky patří diskomfort při nošení, nutnost pravidelného používání a vedení protokolu, což může ovlivnit dlouhodobou adherenci. Návratnost zařízení a validita dat zůstávají velmi vysoké [11,12].

Mechanismy účinnosti

Napříč sledovanými studiemi se objevují podobné mechanismy, které vysvětlují efektivitu digitálních intervencí [1–15]. Lin et al. [12] identifikovali tři klíčové teoretické koncepty. Teorie sebedeterminace klade důraz na tři základní psychologické potřeby. Zdůrazňuje podporu samostatnosti uživatele, rozvoj pocitu schopnosti a posilování sociálních vazeb. Sociálně kognitivní teorie se zaměřuje na zvýšení sebedůvěry při nastavování a dosahování cílů. Další teorie primingu využívá environmentální podněty k ovlivnění chování ve prospěch zdravých voleb, často i mimo vědomé uvědomění.

Herní prvky se ukázaly jako obzvláště efektivní u mladších dětí ve věku 6 až 12 let a zahrnují bodové systémy s postupnou progresí, virtuální odměny za dosažené milníky, soutěže mezi spolužáky nebo rodinné výzvy, vizuální reprezentaci pokroku a personalizované blahopřání [5,10,12]. Zapojení rodiny se ukázalo jako podstatný faktor úspěchu s možností zvýšení zaujetí o 20 až 30 procent prostřednictvím společných cílů, pravidelného sdílení dat, rodinných fitness výzev a edukace rodičů [2,6,13].

Svoji roli hrají i věková specifikace a personalizace. Studie ukazují věkové rozdíly v preferované technologii, designu, a tím i compliance. Mladší děti preferují herní prvky, skupinové aktivity a kratší intervence. Adolescenti upřednostňují detailní metriky a analýzy, autonomní řízení programu, sociální sdílení, mají vyšší nároky na soukromí a potřebu kontroly nad vlastními daty [3,12,13].

Doporučení

Z publikovaných studií lze shrnout hned několik podstatných poznatků. V rámci prevence obezity dětské populace by bylo vhodné:

• realizovat pilotní a rozsáhlejší programy,
• vytvořit interdisciplinární týmy,
• zapojit základní školy,
• standardizovat protokoly pro různé věkové skupiny,
• pravidelně hodnotit efektivitu a bezpečnost,
• kontinuálně edukovat personál.

Podstatné je také věnovat se propočtu nákladové efektivity preventivních programů a podložit jím náklady vynaložené na preventivní programy.

Pro hodnocení trvalosti efektů a prevenci recidivy jsou nezbytné dlouhodobé longitudinální studie s minimálně dvouletým follow‑up [15]. Pro zajištění srovnatelnosti výsledků napříč různými výzkumnými týmy je podstatná standardizace protokolů a outcome.

Závěr

Na základě prostudovaných článků lze říci, že digitální zdravotnické technologie v terapii či prevenci obezity školních dětí skutečně přinášejí účinek. Z výsledků vyplývá, že účinnost nositelných zařízení, digitálních technologií v prevenci a léčbě dětské obezity zásadně ovlivňuje již zmíněné uznávání věkových preferencí [3,5,7,10,12], zapojení rodinné a školní podpory [1,2,6,13], využití herních prvků u mladších dětí [5,10,12], důsledná personalizace intervenčních programů [8,12,13] a nezbytnost jednoduchého a intuitivního použití pro dlouhodobé dodržování pravidel [6,11,13].

Mobilní aplikace a eHealth intervence mají prokazatelně pozitivní vliv na BMI, tělesnou hmotnost a další zdravotní parametry, zejména pokud trvají déle než 12 týdnů, aktivně zapojují rodiče či školní prostředí a využívají motivační herní prvky [5,8,13]. Elektronická podpora významně přispívá k udržení účasti v programu a snižuje pravděpodobnost předčasného ukončení účasti [5,8,13].

Hlavní limitace představují metodologická heterogenita, nedostatek dlouhodobých dat a geografický bias směrem k rozvinutým zemím [11,13,15]. Podstatné je zdůraznit, že prevence ve zdravotnictví hraje klíčovou roli v zachování a zlepšení zdraví populace. Jedná se o nejúčinnější nástroj, jehož pomocí můžeme předcházet vzniku mnoha onemocnění, a tím snižovat ekonomické náklady i personální zatížení zdravotního systému.

Reference:

1. Frattolillo V, Massa A, Capone D, et al. Integrating digital health into pediatric obesity management: Current practices and future perspectives. Obes Pillars. 2025;16:100189.
2. Tully L, Burls A, Sorensen J, et al. Mobile Health for Pediatric Weight Management: Systematic Scoping Review. JMIR Mhealth Uhealth. 2020;8(6):e16214.
3. Turner T, Spruijt‑Metz D, Wen CK, et al. Prevention and treatment of pediatric obesity using mobile and wireless technologies: a systematic review. Pediatr Obes. 2015;10(6):403–409.
4. Chimatapu SN, Mittelman SD, Habib M, et al. Wearable Devices Beyond Activity Trackers in Youth With Obesity: Summary of Options. Child Obes. 2024;20(3):208–218.
5. Chaplais E, Naughton G, Thivel D, et al. Smartphone Interventions for Weight Treatment and Behavioral Change in Pediatric Obesity: A Systematic Review. Telemed e‑Health. 2015;21(10):821–829.
6. Darling KE, Sato AF. Systematic Review and Meta‑Analysis Examining the Effectiveness of Mobile Health Technologies in Using Self‑Monitoring for Pediatric Weight Management. Child Obes. 2017;13(5):347–355.
7. Wang W, Cheng J, Song W, et al. The Effectiveness of Wearable Devices as Physical Activity Interventions for Preventing and Treating Obesity in Children and Adolescents: Systematic Review and Meta‑analysis. JMIR Mhealth Uhealth. 2022;10(4):e32435.
8. Islam M., Poly TN, Walther BA, et al. Use of Mobile Phone App Interventions to Promote Weight Loss: Meta‑Analysis. JMIR Mhealth Uhealth. 2020;8(7):e17039.
9. Langarizadeh M, Sadeghi M, As’habi A, et al. Mobile apps for weight management in children and adolescents; An updated systematic review. Patient Educ Couns. 2021;104(9):2181–2188.
10. Miguel‑Berges ML, Reilly JJ, Moreno Aznar LA, et al. Associations Between Pedometer‑Determined Physical Activity and Adiposity in Children and Adolescents: Systematic Review. Clin J Sport Med. 2017;27(1):1–12.
11. Smith JA, Christie SL, Rockette‑Wagner B, et al. Acceptability and use of waist‑worn physical activity monitors in Jamaican adolescents: lessons from the field. BMC Res Notes. 2023;16:3.
12. Lin CA, Vosburgh KL, Roy D, et al. Usability Testing an mHealth Program with Tailored Motivational Messages for Early Adolescents. Nutrients. 2023;15(3):574.
13. Kouvari M, Karipidou M, Tsiampalis T, et al. Digital Health Interventions for Weight Management in Children and Adolescents: Systematic Review and Meta‑analysis. J Med Internet Res. 2022;24(2):e30675.
14. Qiu LT, Sun GX, Li L, et al. Effectiveness of multiple eHealth‑delivered lifestyle strategies for preventing or intervening overweight/obesity among children and adolescents: A systematic review and meta‑analysis. Front Endocrinol (Lausanne). 2022;13:999702.
15. Wang W, Ruan H, Shen Y, et al. Effectiveness of utilizing step‑monitoring devices to prevent and treat obesity in children and adolescents: A systematic review and meta‑analysis. Digit Health. 2024;10:20552076241272589.