Dopadne zpřísnění z EU na ceny zdravotnických prostředků?
Nová evropská nařízení o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro přijatá v dubnu nastavují v některých bodech přísnější pravidla než u léčiv. Přechodné období pro implementaci je u obecných zdravotnických prostředků tři roky, u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pět let. Kontroly se zpřísní a firmy se budou muset řídit novými pravidly pro technickou dokumentaci a klinická hodnocení. Výrobky budou označeny identifikátorem UDI a evidovány v evropské databázi EUDAMED. Ozývá se ale varování, že větší administrativa zpomalí vstup výrobků na trh a prodraží je, menší firmy zaniknou a trh ovládnou velcí hráči, kteří si budou diktovat ceny. Zeptali jsme se nemocnic: Jak se vypořádáte s tím, že velmi pravděpodobně stoupnou ceny zdravotnických prostředků, když nyní ve výběrových řízeních je právě cena hlavním kritériem? Nebude složitější výrobky nakoupit?
- Veronika Velcová,
tisková mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
Pro Institut klinické a experimentální medicíny se tímto novým nařízením de facto nic nemění. IKEM vypisuje dle zákona (a dál vypisovat bude) veřejné zakázky na dodávky léků i zdravotnických prostředků a žádným způsobem nemůže ovlivnit to, jakou cenovou nabídku uchazeči o veřejnou zakázku nabídnou nebo kolik dodavatelů se výběrového řízení zúčastní. Cena je parametr, který nemůžeme nijak ovlivnit, musíme akceptovat výsledek veřejné zakázky. I kdybychom si byli bývali mysleli, že bychom teoreticky mohli získat nižší cenu, záleží vždy na výsledku veřejné zakázky a dílčí nabídky.
- Mgr. Oldřich Tichý,
vedoucí tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
Nastavení přísnějších pravidel pro zajištění bezpečnosti a kvality zdravotnických prostředků VZP jednoznačně vítá, stejně jako všechna opatření, která mohou vést k minimalizaci rizik pro pacienty. Vzhledem k tomu, že na trhu se zdravotnickými prostředky panuje mimořádně silné konkurenční prostředí, nepředpokládáme, že by implementace nových nařízení měla mít významnější dopad na rozpočet pojišťovny.
- Mgr. Pavel Žára, M.A.,
vedoucí Centra komunikace Fakultní nemocnice Brno
V případě úhrad od zdravotních pojišťoven je pro FN Brno zásadní, zda se nárůst ceny zdravotnických prostředků promítne do úhrad od zdravotních pojišťoven, a to jak formou navýšení hospitalizační složky úhrady (úhrady za hospitalizační případy), tak i navýšení hranice na regulaci maximální možnou úhradou u ambulantní složky úhrady, případně navýšení limitu na preskripci.
- Mgr. Pavlína Danková,
tisková mluvčí Fakultní nemocnice Motol
Ano, je to pravda, složitější to asi bude a zřejmě i dražší. Přinese to možná větší bezpečnost i kvalitu za cenu vyšších nákladů. Zvýšení teď nelze odhadnout. Obecně lze ale říct, že ve zdravotnictví stoupají ceny neustále a managementy nemocnic stále hledají nová řešení i nové zdroje.
- PhDr. Filip Brož,
tiskový mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Cena samozřejmě je hlavním, často jediným hodnoticím kritériem ve veřejných zakázkách. V případě, že máme dodávky daného konkrétního prostředku řešeny smlouvou, je cena ve smlouvě platná. Pokud budou mít výrobci vyšší náklady (a stává se to čas od času i v jiných druzích zdravotnického materiálu), je možné, že nám budou z tohoto důvodu smlouvy vypovídat. V tom případě nezbude nic jiného než opakovat výběrová řízení, kde soutěží opět docílíme nejnižší možné ceny. Momentálně žádný z výrobců něco takového nedeklaruje, nevíme tedy, jaká bude praxe a kdy se navýšení nákladů dostane až na stranu odběratelů.
- Ing. Tomáš Oborný, MBA,
tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava
Není to jediná legislativní změna, která přináší navýšení nákladů na poskytování zdravotní péče. S řadou z nich se již setkáváme nyní. I nadále budeme pokračovat ve výběru vhodného dodavatele zejména prostřednictvím výběrových řízení. Ale tato otázka by měla být položena i plátcům poskytované péče. Ti především se budou muset v dlouhodobém horizontu postavit k případným nákladovým změnám v souvislosti s uvedenou legislativní úpravou. V EU je používáno značné množství zdravotnických prostředků včetně IVD a příprava jednotné koncepce v evidenci a správě, jako je například u léčiv, je bezesporu tou správnou cestou.
- Bc. Markéta Ehrenbergerová,
tiskové oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Navýšení cen zdravotnických prostředků se Fakultní nemocnice Královské Vinohrady neobává, protože tato nová legislativa je důležitá a v evropských zemích aplikovatelná. Trhy jsou v této oblasti saturované a panuje zde vysoké konkurenční prostředí, které vytváří přirozený tlak na snižování cen. Tento trend se projevuje v racionálním přístupu zdravotních pojišťoven z hlediska pravidelných kontrol úhrad zdravotnických prostředků, čímž dochází též k jejich poklesu.
- MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D.,
Proton Therapy Center Czech s. r. o.
Zdravotnické prostředky in vitro jsou z hlediska provozu protonového centra okrajovou záležitostí, zvyšující se ceny nemají vliv na činnost protonového centra. Tato odpověď je spíše na otázku zdravotnických potřeb jiných než in vitro: Jelikož protonová léčba je především zaměřená na kurativní léčbu pacienta a je z 95 procent léčbou ambulantní, má minimální počet vykázaných úkonů zdravotnických prostředků. V mnoha případech také protonová léčba ukázala, že může již v několika indikacích plně nahradit operaci, tím nejenom šetřit systému výdaje na zdravotnické prostředky, ale šetřit i následné vyšší výdaje jako ušetřený výkon za operaci a nutnou hospitalizaci před výkonem a po něm, rekonvalescenci pacienta, a to s velmi vysokou mírou kurativy. Hlavní přínos získá ale především pacient, protože protonová léčba mu v mnoha případech umožní co největší možnost vyléčení a následnou kvalitu života. Protonové centrum tedy neovlivní zvyšující se ceny zdravotnických prostředků, naopak můžeme říci, že systému je přínosem při zefektivňování způsobu vynaložených prostředků.
- Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,
ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku
Na tuto otázku se nyní zdráhám odpovědět. Není vůbec tak prostá, jak zní, a hlavně máme v této věci ještě i aktuálnější události při zametání vlastního dvorku. Například jednání Ústavního soudu 10. května, kde budu účasten za skupinu asi dvaceti senátorů, která již před více než dvěma lety podala k Ústavnímu soudu námitku neústavnosti zákona, v němž se hovoří o volbě „ekonomicky nejméně náročné varianty při úhradě zdravotnických prostředků“, aniž je jakkoli popsána metodika, jak ji stanovit (zdaleka nejde jen o faktor ceny), a vše je ponecháváno na libovůli té či oné zdravotní pojišťovny. Producenti se bouří, poskytovatelé tápou, konzumenti péče bloudí, moudrý Ústavní soud se nějak vyjádří. Navíc dosud nedošlo ke kategorizaci zdravotnických prostředků, která je několik let slibována, ale zjevně je nad síly dosavadních garnitur, zvláště když motivace vázne a tlak poleví. Faktor přijímání a důsledků europravidel je tedy až tím dalším, které jsou na cestě strastiplného hledání ekvitních pravidel a ekonomické efektivity i udržitelnosti, po níž neslavně klopýtáme, než nás nahradí příští generace dalších nesprinterů. Nepochybně důvěru v nás vkládanou nařízeními EU opět na poslední chvíli nezklameme a implementační období naplníme až na doraz, případně i údernicky s obvyklým zpožděním překročíme.
P. S.: Nevím, zda vás tato odpověď neodpověď uspokojí. Poskytuji informace, jak je mám a vnímám, klidně ať se ví, že Žaloudík neví. My, bývalí chirurgové, nejsme moc chytří, ale jsme snaživí, tak se aspoň pídíme, až se dopídíme…
- Mgr. Gabriela Levorová,
vedoucí Oddělení pro komunikaci s veřejností Fakultní nemocnice Plzeň
FN Plzeň se k dané problematice nebude vyjadřovat.
Zdroj: MT