Dopisy, Názory, Polemiky: Pokladenský systém

V podstatě je možný dvojí systém financování zdravotnictví:
■ Jednak jde o systém pro zjednodušení nazvaný socialistický, který nám byl dobře znám za éry komunistů a který také nyní máme u nás nastaven. Občané odevzdají část svého výdělku jako zdravotní daň nebo zdravotní pojištění. Tyto peníze se během putování do zdravotnictví postupně ztrácejí k nejrůznějším úředníčkům a zprostředkovatelům, pak se dělí mezi velkou spoustu podílníků podle jejich síly a schopnosti lobovat u politiků a zbytek se dostává k lékařům. Pro tento systém je typické, že ani pacient, ani lékař ho nemohou ovlivnit. Pacient dostane péči, na kterou zbudou peníze. A lékař dostane odměnu stejným způsobem, ať dělá, co dělá. Rozhoduje úředník, který tomu zákonitě nemůže rozumět. K potřebám individuálního pacienta nebo lékaře přihlížet nedokáže.
■ Druhý systém je možné označit jako pokladenský. Občan také odevzdá část svého výdělku zdravotní pojišťovně, kterou si vybral podle jemu vyhovujícího rozsahu a výše pojištění. V tomto systému je životnost pojišťovny dána schopností managementu, který musí maximálně vycházet vstříc zájmům pacienta. Jinak by si pacient zvolil pojišťovnu jinou.V čem jsou rozdíly
V našem současném socialistickém zdravotním systému je garantem financování péče lékař, který odvede zdarma práci. Pak vykáže pojišťovně nějaké výkony, které ani s jeho prací nemusejí souviset, a pojišťovna za to lékaři zaplatí, co jí pro něj zbylo. Z tohoto hlediska je hledání vnitřních rezerv systému vlastně relativním snížením plateb lékařům. Navíc pacient se často stává obětí honby za body a penězi. Pacient samozřejmě nemůže sám zhodnotit, že podstupuje různá vyšetření zbytečně. Naopak to pociťuje jako mimořádnou péči o sebe a často to sám vyžaduje, protože ho to nic nestojí. V tomto systému chyby ani luxus nehradí on sám, ale formou regulačních mechanismů jeho lékař.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2005, strana 19

Zdroj: