Doporučené postupy Evropského poradního panelu pro dekubity

Doporučený postup pro prevenci dekubitů se zaměřuje na hodnocení rizika vzniku dekubitů, udržení a zlepšení tolerance kůže vůči tlaku či na ochranu kůže před vlivy vnějších mechanických sil (tlak, tření, střižné síly). Jeho součástí je i následující sdělení: Nutričně kompromitovaní jedinci mají mít plán vhodné nutriční podpory a/nebo suplementace.

Doporučený postup pro léčbu dekubitů zahrnuje hodnocení proleženiny, posouzení komplikací, mírnění tlaku včetně použití pomůcek, vlastní ošetřování proleženin (debridement, oplachy, krycí materiály, řešení bakteriální kolonizace a infekce rány, adjuvantní terapii). Při posuzování komplikací je uvedeno: Zajistit přiměřený příjem potravy k prevenci podvýživy v takovém rozsahu, který je v souladu s požadavky pacienta a jeho celkovým stavem.

Doporučený postup pro výživu při prevenci a léčbě proleženin. Kromě mnoha jiných rizikových faktorů (mechanická zátěž, imobilita, inkontinence, pokročilý věk) existuje příčinná souvislost i mezi výživou a vznikem proleženin. Nedostatečná výživa může například ovlivnit odolnost tkání vůči tlaku. Tlak a výživa jsou dva klíčové faktory, které můžeme přímo ovlivnit. Základním znakem doporučených postupů je použitelnost ve všech zdravotnických zařízeních i přes rozdílnou dostupnost některých specifických nástrojů nebo lidských zdrojů (váhy, nutriční terapeuti).

Základní body jsou v této oblasti čtyři:

1. nutriční screening a hodnocení nutričního stavu (za použití různých screeningových nástrojů, BMI, obvodu pasu, posouzení nutričního příjmu, biochemického vyšetření)
2. nutriční intervence při prevenci proleženin (přednostně perorálně – to znamená důraz na odpovídající stravu, perorální nutriční doplňky, případně sondovou výživu)
3. nutriční intervence u vzniklých proleženin (zde je strategie obdobná, zřejmě vyžaduje vyšší nároky. Uplatňuje se pozitivní efekt na hojení, který přináší obohacení stravy o energii a bílkoviny spolu s podáváním argininu, vitaminů a stopových prvků)
4.  edukace

Při hodnocení příjmu stravy je třeba zvážit její dostupnost, sociální a funkční aspekty, množství stravy a skladbu diety (kvalitu a energetickou denzitu). Současně se hodnotí množství a kvalita přijímaných tekutin. Při intervencích s cílem zlepšit příjem stravy je třeba zvážit vliv bolesti, zápachu z rány, ztráty sebeúcty. U závažných proleženin je nutno zohlednit bazální energetický výdej a zvýšenou ztrátu tekutin ránou. Obecně má příjem činit 30 až 35 kcal/kg/den a zároveň 1 až 1,5 g bílkovin/kg/den.

Efekt nutriční intervence musí být pravidelně hodnocen. Sledujeme, zda jsme dosáhli obnovování rezerv, zvýšení hmotnosti, zlepšeného hojení, nižšího výskytu nových dekubitů.

V oblasti vzdělávání platí, že veškerý personál – profesionální zdravotníci, neškolený personál, personál stravovacího provozu, pracovníci roznášející pokrmy – si musí být vědom důležitosti výživy a své role při zlepšování nutričního stavu pacientů.

Souhrn doporučení: Hodnocení nutričního stavu zahrnuje pravidelné vážení, hodnocení stavu kůže, dokumentaci příjmu stravy a tekutin. Nutriční intervence se zaměřuje na zlepšování příjmu kvalitní stravy a tekutin, odstraňování fyzických či sociálních bariér pro konzumaci. Nutriční doplňky jsou přidávány, pokud není možno zvýšit vlastní příjem stravy a tekutin.

Zdroj: