Dosažení remise schizofrenie pomocí kombinace antipsychotik
Kasuistika
Nemocná ve věku 31 let je v péči psychiatrie pro chronickou paranoidní schizofrenii od roku 1999. Středoškolačka, v plném invalidním důchodu z psychiatrické indikace. Žije společně s rodiči, je svobodná a bezdětná.
Anamnéza
Rodinná anamnéza:
Psychiatrická hereditární zátěž nezjištěna.
Osobní anamnéza:
V dětství vážněji nestonala. Pět let před první psychotickou epizodou byl abúzus metamfetaminu.
Psychiatrická anamnéza:
První hospitalizace v roce 1999 uzavřena jako toxická psychóza při abúzu pervitinu s přetrvávajícími reziduálními halucinatorními a paranoidními příznaky. V pravidelné medikaci byl jako lék první volby zvolen risperidon v dávce 2 mg pro die v kombinaci s biperidenem 4 mg pro die ve dvou denních dávkách indikovaným pro extrapyramidovou symptomatologii. Následovala docházka do denního stacionáře, kde v diferenciálně diagnostické rozvaze již byla ošetřujícím lékařem zmíněna možnost rozvoje schizofrenní psychózy. V průběhu šesti měsíců dochází k další hospitalizaci pro paranoidní schizofrenii, medikace změněna na quetiapin 300 mg pro die, rozděleno do tří denních dávek v kombinaci s metotrimeprazinem indikovaným pro poruchy spánku. Následuje krátký pobyt v denním stacionáři s incipientní sociální remisí, ale s přetrvávajícími pozitivními schizofrenními příznaky propuštěna do ambulantní péče. V průběhu 12 měsíců převedena pro neúplnou remisi na olanzapin 20 mg pro die. Nemocná v sociální remisi, avšak přes antipsychotickou léčbu přetrvávaly v mírné intenzitě paranoidně perzekuční bludy a sluchové halucinace, přesto se adaptovala do režimu chráněné dílny, kam krátce pravidelně docházela. Pro časnou dekompenzaci psychického stavu opět hospitalizována a pro farmakorezistenci změněna antipsychotická léčba za clozapin 500 mg pro die ve třech denních dávkách s relativně dobrou tolerancí, bez známek únavy či hypotenze v kombinaci s dibenzepinem pro depresivní a úzkostnou symptomatologii, sociální stažení a rozvoj defektu osobnosti v emoční a volní oblasti. Pro mikční potíže charakteru retence moči s významným postmikčním reziduem vysadila kompletně antipsychotickou léčbu, což si vyžádalo další hospitalizaci. Nemocná byla urologicky vyšetřena s fyziologickým nálezem na močovém traktu. Byla znovu zahájena antipsychotická léčba – clozapin v kombinaci s nižší dávkou haloperidolu a escitalopramem.
Nynější stav
V klinickém obraze přetrvává plochá emotivita, subdepresivní ladění, vágní projev, sociální stažení, snížení spontaneity, hypodynamie, ochuzení zájmů, hypobulie, zvýšená únava a útlum a snížení imunity projevující se častými záněty horních dýchacích cest. Pod povrchem senzitivní vztahovačnost a prchavé sluchové halucinace. Pro setrvalou subkompenzaci vysazen haloperidol a postupně do medikace přidán aripiprazol do denní dávky 15 mg, s vyskytující se přechodnou dyspepsií. V průběhu dvou měsíců popisuje nemocná subjektivní zmírnění úzkostných a somatických potíží. Totéž potvrzuje matka nemocné. Pro odeznění depresivní symptomatologie postupně vysazen escitalopram.
Nemocná je aktivnější, iniciativnější, s větším zájmem o pracovní činnosti, dochází třikrát týdně do chráněné dílny. Má zájem o balneoterapii. Navazuje znovu přátelské kontakty.
Závěr
Čtyři měsíce po přidání aripiprazolu dochází k regresi pozitivní i negativní schizofrenní symptomatologie. Aktuálně v klinickém obraze remise. Nálada je stabilní, psychomotorické tempo i afektivita jsou přiměřené, pacientka je usměvavá, záleží jí na vlastním vzhledu. Má zájem o domácí práce, ve společnosti se cítí dobře, změnila i šatník, původní černou barvu oděvů vyměnila za barvy pastelové. Kalhoty nahradila sukněmi. Remise trvá 12 měsíců při terapii aripiprazolem 15 mg a clozapinem 200 mg pro die.
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2008, strana 78
Zdroj: