Přeskočit na obsah

Druhá koronavirová vlna si vyžádala omezení plánované péče

S omezením plánované péče nemocnice vyčkávají, jak to jen jde. Přesto už k němu dochází. Největší nemocnice v Česku, Fakultní nemocnice v Motole, omezuje elektivní operace. Nemocnice mají dostat predikce, podle kterých mají lůžka pro pacienty s koronavirem chystat.


Počty hospitalizovaných s COVID‑19 v těžkém stavu a na umělé plicní ventilaci nebo ECMO dosáhly dvojnásobku jarních rekordů. V dubnu jich bylo v českých nemocnicích nanejvýš sto. Ještě 19. 9. leželo v těžkém stavu v nemocnicích 87 COVID pozitivních. O deset dní později jich bylo 202 a 30. září 198.

Podle nedávné prezentace prof. Vladimíra Černého, předsedy ČSARIM a vedoucího klinické skupiny COVID‑19 ministerstva zdravotnictví, by plošně muselo docházet k omezování plánované péče patnáct dnů poté, co bude více než 80 000 nově diagnostikovaných za měsíc. Za posledních 14 dní (od 18. 9. do 1. 10.) bylo zjištěno 30 000 pozitivních lidí. Podíl pozitivních záchytů na počtu provedených testů je přitom v posledních sedmi dnech v průměru téměř dvanáct procent, což je tak vysoké číslo, že může značit významné množství neotestovaných nakažených. I ti se ale mohou do nemocnic dostat.

Také trend počtu aktuálně nakažených zdravotníků není příznivý. Podle společného prohlášení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu mají nemocnice v případě dalšího šíření nákazy omezit zbytnou péči, konkrétně uvádějí plánované neakutní operace a dlouhodobá vyšetření.

V některých nemocnicích včetně té největší už k odkládání péče museli přistoupit. „S účinností od 29. 9. 2020 FN v Motole omezuje elektivní operační výkony. Výjimkou jsou zákroky u onkologických pacientů a výkony neodkladné,“ uvedla na dotaz Medical Tribune tisková mluvčí Motola Pavlína Danková.

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím odkládají některé plánované operace na I. ortopedické klinice. Nemocnice to oznámila ve čtvrtek 1. října. Důvodem je izolace většího počtu pacientů, kteří přišli k nutnému operačnímu zákroku a byli COVID pozitivní. Pro ně byla vyčleněna lůžka a personál na ortopedické jednotce intenzivní péče. Pracoviště odkládá zhruba polovinu velkých operací. „Nyní odkládáme velké operace endoprotéz, a to zejména u pacientů s komorbiditami, abychom mohli operované pacienty co nejdříve překládat z omezené kapacity oddělení JIP a minimalizovali počty odložených operací. Bohužel jsou to obvykle pacienti, kteří na operaci čekají rok i déle,“ uvedl přednosta I. ortopedické kliniky LF MU a FNUSA MUDr. Tomáš Tomáš. „Snažíme se neodkládat operace u pacientů, kteří už byli jednou odloženi při jarní vlně epidemie,“ dodal.

Také Nemocnice Jihlava minulý týden oznámila, že omezuje plánované zákroky kvůli vyššímu počtu hospitalizovaných lidí s COVID‑19 i nemocnému personálu. Celkem se tou dobou starala o 33 pacientů s COVID‑19 a měla 31 pozitivně testovaných pracovníků, většinou zdravotníků. „Pro pacienty, kteří k nám míří na plánovaný zákrok, to znamená, že bude odložen. Omezení péče se samozřejmě netýká akutních zákroků nebo operací, kde by časová prodleva vedla ke zhoršení stavu pacienta,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Lukáš Velev.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly nápor na nemocnice ještě bude narůstat a kapacita nemocnic je jedním z hlavních důvodů vyhlášení nouzového stavu a částečné celostátní uzávěry. „Jinak bychom se dostali do situace, kdy by kapacita byla vysaturována. Ne že bychom přeplnili kapacitu, kterou máme, ale kapacita jde na vrub ostatních onemocnění. Pokud budeme dělat restrukturalizaci lůžek, plánované výkony se dostanou do odsunutého režimu,“ uvedl Prymula. „Kapacity je možné restrukturalizovat, ale je to něco za něco,“ dodal.

K VĚCI…
Uherské Hradiště pod náporem odložilo operace
K významné redukci jiné než koronavirové péče už musela přistoupit Uherskohradišťská nemocnice. Den za dnem se lůžka plnila. „Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci jsme nuceni omezit ortopedickou plánovanou operativu, která by vyžadovala následnou pooperační intenzivní péči na oddělení JIP,“ oznámila 24. září Uherskohradišťská nemocnice. Tou dobou měla tato nemocnice s celkovou kapacitou 500 akutních lůžek zhruba čtyři desítky COVID pozitivních případů, z toho sedm ve vážném stavu. K 29. září měla nemocnice už padesát hospitalizovaných covidových pacientů. 30. září jich bylo šedesát a nemocnice oznámila, že ruší veškeré plánované operace kromě jednodenní chirurgie v týdnu od 5. října do 9. října. Akutní operace nemocnice zvládá. Kvůli koronavirové péči Uherskohradišťská nemocnice vytvořila novou jednotku. Přitom postrádá zhruba 90 zdravotníků. Jsou v pracovní neschopnosti nebo na ošetřovném. Ve Zlínském kraji směrovaly do Uherskohradišťské nemocnice od začátku až donedávna všechny hospitalizace s COVID‑19. Posledního září představenstvo koncernu Nemocnice Zlínského kraje toto uspořádání zrušilo a nemocné s COVID‑19 začaly přijímat i ostatní krajské nemocnice. Okres Uherské Hradiště aktuálně prožívá velké nárůsty počtu obyvatel se SARS‑CoV‑2, má k 30. 9. za posledních sedm dní 256,6 pozitivní osoby na 100 000 obyvatel, to je více, než kolik bylo ve stejnou dobu potvrzeno v Praze (182,14 na 100 000 obyvatel).



Nemocnice budou vědět, kolik pacientů očekávat

Později Prymula v rozhovoru na Seznam zprávy uvedl, že nemocnice dostanou odhady, kolik k nim přijde koronavirových pacientů v příštích dvou týdnech. „Budeme dávat nemocnicím predikce, jak budou v příštích čtrnácti dnech přicházet pacienti. Na příštích čtrnáct dní je predikce poměrně jasná. Na jejím základě budou nemocnice uvolňovat svůj lůžkový fond tím, že budou odkládat plánované zákroky,“ uvedl Prymula.

Ministr také zmínil, že se už nyní v některých nemocnicích zavírají oddělení. „Personálně se dostáváme do určitých problémů. V některých fakultních nemocnicích je až 220 zaměstnanců v karanténě nebo izolaci. To už je počet, který ovlivňuje jejich schopnost poskytovat péči a vede v některých případech k zavírání celých oddělení,“ uvedl Prymula. Jmenoval Fakultní nemocnici Hradec Králové a uvedl, že tam musela být uzavřena část Plicní kliniky.

Nemocnice se snaží udržet plánovanou péči tak dlouho, jak jen to půjde. Vyplývá to i ze zkušenosti z jara, kdy byla část kapacit vyčleněna předčasně a odkládání péče způsobilo vážné otázky ekonomické i zdravotní. „Fakultní nemocnice Olomouc v tuto chvíli plánovanou péči neomezuje a neakutní výkony neodkládá. Obecně je tendence udržet tuto situaci tak dlouho, dokud to epidemiologická situace dovolí,“ řekl v polovině minulého týdne Adam Fritscher, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc.

Kdy se k omezování plánované péče budou muset odhodlat další nemocnice, nezávisí jen na vývoji počtu hospitalizovaných, ale také na počtu nakažených zdravotníků. „Zatím neomezujeme plánovanou péči, přistoupíme k tomu, až bude třeba uvolnit kapacitu pro COVID pacienty a bude‑li chybět personál,“ uvádí tisková mluvčí Nemocnice České Budějovice Iva Nováková.

„Prozatím plánovanou péči neodkládáme. Přistoupili bychom k omezení plánované péče pouze v případě výpadku personálu nebo nutnosti navýšit počet lůžek pro COVID pozitivní pacienty,“ říká také mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková.

K 26. září bylo podle dat České lékařské komory aktuálně nemocných 1 700 zdravotníků, z toho 394 lékařů a 693 sester. Za týden přibyly mezi zdravotníky stovky nových případů.

Stát chce využít i studenty zdravotnických oborů posledních ročníků. „Budeme spolupracovat s lékařskými fakultami a zejména fakultami ošetřovatelskými, abychom kapacity doplnili a byli schopni péči poskytovat,“ uvedl ministr Prymula.

 

K VĚCI…
Zdravotnictví v nouzovém stavu
Vláda vyhlásila v Česku kvůli šíření SARS‑CoV‑2 nouzový stav. Může tedy snáz ukládat nové zákazy a povinnosti bez schválení parlamentem. Bez vyhlášení nouzového stavu nemá vláda pravomoc vydávat plošná opatření jako omezení pohybu nebo podnikání. Dalším z důvodů vyhlášení nouzového stavu je možnost vyhlásit pracovní povinnost například studentům. „Druhý základní důvod je v tom, že jsme v situaci, kdy je zdravotnický personál na limitu svých kapacit. Šest měsíců nepřetržitě slouží a pracují a dostávají se do situace, kdy jsou vyčerpáni. Navíc je v rámci epidemie řada z nich v karanténě nebo v izolaci. Moc jim děkuji za obrovské úsilí, které tomu věnují. Pokud jim nedáme možnost být posíleni, dochází k omezování kapacit a zavírají se oddělení kvůli nedostatku personálu. V rámci nouzového stavu jsme schopni aktivovat pomoc mediků šestých ročníků a využít je pro to, aby mohla být některá oddělení opět otevřena,“ uvedl ministr zdravotnictví prof. Roman Prymula při vyhlašování nouzového stavu. Kromě toho může stát v nouzovém stavu jakékoli nemocnici, nejen přímo řízené či krajské, ale i soukromé, nařídit přijmout pacienty, pokud to bude z hlediska kapacit potřeba. To, že by vláda v nouzovém stavu zakázala zdravotníkům dovolenou, jak tomu bylo na jaře, podle Prymuly zatím na stole není (uvedl 30. září v rozhovoru na Seznam zprávy), ale nevylučuje, že i k tomu dojde.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…