Duše na operačním sále
Jednoho zářijového odpoledne roku 1846 v USA utrpěl mladý předák železničních dělníků Phineas Gage strašidelný úraz – předčasně vybuchlá nálož mu prohnala přední částí lebky pěchovací sochor. Postižený kupodivu nejen přežil, ale zachoval si i dřívější intelekt. Jenže z příjemného, spolehlivého, všemi oblíbeného kumpána se stal nezodpovědný, roztěkaný a vzteklý hulvát. „Intelektuální schopnosti a projevy dítěte se u něho pojí se zvířecí vášní silného muže,“ konstatoval později ošetřující lékař. Gage začal trpět stále častějšími epileptickými záchvaty; při jednom z nich třináct let po zranění zemřel.Další posun medicíny směrem k mozku přinesla 60. léta 19. století. Tehdy německý vojenský lékař Eduard Hitzig podlehl pokušení a několika vojákům se zraněním hlavy zavedl k mozku elektrody, do kterých opatrně pouštěl proud z baterie. Zranění pak kupříkladu nádherně kouleli očima či porůznu pocukávali rukama a nohama. Zaujatý Hitzig se spojil se zoologem Gustavem Fritschem a začal u zvířat systematicky hledat ty části mozku, které řídí svalové pohyby. Ukázalo se, že dráždění svalů podněcují pohyby přední části mozkové kůry, zatímco na zadní části nezpůsobují žádné (viditelné) reakce. Už tehdy také zjistil, že slabé „rány“ vyvolávají jen stahy, větší pak křeče. Aby své výsledky dále potvrdili a zpřesnili, odstraňovali experimentátoři pokusným psům jednotlivé oblasti mozku, což vedlo k ochabnutí až ochrnutí odpovídajících údů. V článku z roku 1870 také zřejmě jako první použili pojmu „pohybová centra“. I do mozku lze řezat
Další výzkumy ukázaly, že i psychické funkce nesouvisející přímo s životem či smrtí jsou v mozku lokalizovány do ohraničených oblastí, přičemž řada takříkajíc nejlidštějších vlastností sídlí právě v čelním laloku (však se také během vývoje od nižších živočichů k člověku žádný díl mozku nezvětšil tak jako on). Takže kupříkladu lidé s nádorem v této oblasti mozku jako by přestali být sami sebou, jako by z nich spadla většina civilizačních rysů…
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 28
Zdroj: