Dvacet let, která (většinou) stála za to
Od srpna osmašedesátého roku uběhlo přes čtyřicet let, od konce druhé světové války přes šedesát, na vznik první republiky může mít rané vzpomínky jen několik nejstarších seniorů. Pro velkou část populace je tak listopad 1989 jedinou událostí, jejíž výročí nutí k bilancování i v osobním životě. O tom, že mnohdy skutečně jde o začátek privátních letopočtů, svědčí i ochota, s jakou se o svou reflexi na toto téma podělili naši přispěvatelé. Některé jsme o to poprosili, jiní však měli sami spontánně potřebu zachytit své myšlenky v kratším či delším textu. Někde převažují pozitivní tóny.
„Nejdůležitější by měl být pocit při srovnání, jak je to krásné, že když chceš – můžeš, a když nechceš – nemusíš. Když chceš něco dokázat a nezapomeneš na pár zákonů tržní ekonomiky a demokracie (výnosy musejí střednědobě převažovat nad náklady, úcta k životu a okolí se vyplácí, krást a lhát se nemá), dokážeš, co si přeješ,“ píše Oldřich Šubrt, někdejší dlouholetý ředitel Nemocnice na Homolce.
Ve své funkci zažil dvanáct ministrů zdravotnictví, nelze jej tedy podezřívat, že jeho pozitivní postoj pramení z toho, že nepřišel do styku se státní správou. Jinde se objevuje hořký podtext: „Mysleli jsme, že ty ‚staré struktury‘ už jen doťukneme. Omyl. Mým poznáním je, že ‚staré struktury‘ je tak trochu pojem nadčasový. Nejsou to ti staří komunisté, ale lidé s určitým způsobem myšlení, no a ti budou na světě pořád. Momentálně mají tak trochu navrch,“ říká v Diskusním fóru praktický lékař Igor Mazoch.
Nikdy však nejde o černobílé vzpomínání, kde je jasné, kdo je vítěz a kdo poražený. Ostatně určité rozpaky budí už to, jak začátek všech těch změn nazývat. Pojem „sametová revoluce“ se spolu s ubíhajícím časem zdá stále méně případný a asi není náhoda, že jej nepoužil nikdo z těch, kdo se v této MT zamýšlejí, co přineslo uplynulých dvacet let. Některé ideály listopadu se zkratka ještě nenaplnily, jak konstatoval děkan 1. LF UK prof. Tomáš Zima. A ne za všechno mohou „oni“. „Je škoda, že jsme se v 70. a 80. letech báli více, než bylo nutné, což je nesmazatelné stigma mojí generace…,“ připouští ředitel nakladatelství Galén PhDr. Lubomír Houdek.
Zdroj: Medical Tribune