Dyslipidémie a srdeční selhání v datech NKIS: tlak na kapacity jen zesílí
Národní kardiologický informační systém se rychle rozvíjí. Začíná nabízet data, která dosud nebyla k dispozici. Platí to i pro hlubší vhled do epidemiologie srdečního selhání a dyslipidémie. Na XXXIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti o tom hovořil prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Tato prezentace byla součástí sympozia společnosti Novartis.
Prof. Dušek představil zcela nový Národní kardiologický informační systém (NKIS), který je součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) využívajícího centralizovaná data zdravotních pojišťoven, tedy data Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). To přináší velkou výhodu v tom, že do tohoto registru se nezadávají data „ručně“, ale na základě platných zákonů plynou anonymizovaná data do NZIS. Zdravotničtí pracovníci tak nejsou zatěžování dalšími administrativnímu úkony. „Úplnou novinkou je propojení dat Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí, což je z mého úhlu pohledu zcela revoluční věc,“ prohlásil prof. Dušek.
Důsledky dyslipidémie v české populaci
Prevalence dyslipidémie v České republice podle prof. Duška úzce souvisí s nedostatečnou primární prevencí a z ní plynoucí krátkou dobou života ve zdraví a předčasnou mortalitou. Podle zprávy OECD z roku 2021 žije v ČR téměř 20 procent dospělých s obezitou a 40 procent s nadváhou. Výsledky průzkumů z let 1991–2021 tvrdí, že přibývá obézních dětí a dětí s nadváhou. Šetření Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021 přineslo poznatek, že je v ČR 16,4 procenta dětí obézních a 9,6 procenta má nadváhu. Mnohé studie prokazují, že těžká obezita v adolescenci znamená významně vyšší riziko kardiometabolických onemocnění v dospělosti. Například švédská studie z roku 2017 a metaanalýza z roku 2020 svědčí o tom, že jedinci s těžkou obezitou v adolescenci mají až devítinásobné riziko hospitalizace pro srdeční selhání v dospělosti.
Z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (2010–2023) a Národního onkologického registru (1977–2022) vyplývá, jak výskyt vybraných onemocnění stoupá s věkem. U závažných kardiovaskulárních onemocnění, případně u diabetu začíná prevalence narůstat už kolem pětačtyřicátého roku života. Ve věku 65 let je zhruba třetina populace ve vážném polymorbidním stavu s anamnézou tří a více chronických onemocnění, přičemž kardiovaskulární onemocnění a diabetes převládají. Ve věku 75 let a více je polymorbidní více než polovina české populace.
Obdobně jako ve většině vyspělých států, i v ČR jsou nejčastější příčinou úmrtí kardiovaskulární choroby a zhoubné nádory. Tyto choroby jsou mimo jiné odpovědné za více než 15 000 předčasných úmrtí ročně a ztrátu desítek tisíc člověkoroků. Podle dat Eurostatu z roku 2024 se hrubá míra úmrtnosti nemocí oběhové soustavy v ČR podstatněji nezměnila. V roce 2011 a 2020 zaujímala Česká republika 8. místo, v roce 2021 se posunula na 10. místo. Přední místa zaujímají státy východní Evropy.
Důležitým aspektem této problematiky nejsou absolutní počty úmrtí, ale kdy k úmrtí dochází. V roce 2023 došlo k předčasnému úmrtí (< 70 let) v 6 088 případech na kardiovaskulární onemocnění a v 9 050 případech na zhoubné nádory.
Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění
Zátěž kardiovaskulárními chorobami narůstá. Mezi lety 2013 a 2023 stoupla prevalence nemocí oběhové soustavy o 21 procent, hypertenze o 23 procent, poruch vedení vzruchu a arytmií o 38 procent, srdečního selhání o 21 procent (ÚZIS). Nárůst prevalence aterosklerózy a onemocnění malých cév víceméně stagnuje, ale vývoj věkové distribuce není příznivý. Více než 40 procent nemocných je mladších 60 let, to znamená, že jde o práceschopnou populaci. Ve výskytu aterosklerózy jsou patrné významné regionální rozdíly: na prvním místě stojí Moravskoslezský kraj, na druhém Ústecký. Pro akutní infarkt myokardu, jehož výskyt v ČR dlouhodobě klesá, bylo hospitalizováno nebo na něj zemřelo nejvíce pacientů v Ústeckém kraji, následuje kraj Liberecký.
„Nepříznivá epidemiologická data nelze chápat jako kritiku české kardiologie. Ta patří k hvězdám v rámci evropského, možná i celosvětového srovnání. A dokonce se v čase ještě zlepšuje,“ komentoval prof. Dušek. Za posledních 15 let se dramaticky snížila hospitalizační mortalita na akutní infarkt myokardu, což je jeden z ukazatelů výkonnosti zdravotních systémů a kvality zdravotní péče, který kontroluje i Evropská unie jako jeden z holistických ukazatelů.
Podle dat z NRHZS byl v roce 2023 celkový počet pacientů rok po prodělání infarktu myokardu 11 420, z nichž 10 167, tedy naprostá většina, byla v péči praktických lékařů.
Dopad rostoucího počtu onemocnění
Spojená data MPSV a MZ jsou důkazem, jak například diabetes mellitus ovlivňuje práceschopnost. „Nárůst prevalence diabetu je úplně brutální – činí 22 procent za 10 let. V roce 2023 bylo v České republice více než 1 100 000 diabetiků,“ uvedl prof. Dušek. Podle sociálně‑ekonomického modelu 73,4 procenta diabetiků ve věku 25–64 let pracuje, ale jen 49,8 procenta je bez invalidního či starobního důchodu a s pracovní neschopností < 30 dní v roce. Naopak 26,6 procenta nepracuje, z nichž 9,4 procenta nemocných má invalidní důchod, 6,5 procenta starobní důchod a 10,7 procenta je bez důchodu. Další data svědčí o tom, že 29 procent diabetiků v produktivním věku pobírá invalidní nebo (předčasný) starobní důchod v porovnání s deseti procenty v celé populaci ČR. Invalidita narůstá s věkem.
Souhrnné náklady na invalidní důchody, příspěvky na péči a nemocenské diabetiků vzrostly za posledních pět let o 34 procent (z 19,5 mld. Kč v roce 2019 na 26,3 mld. Kč v roce 2023). „To však nejsou všechny sociální dávky, vzali jsme s kolegy z MPSV pouze dávky, které se vztahují k zdravotnímu stavu diabetiků, tedy invalidita, příspěvky na péči, dlouhodobé ošetřovné a náklady na nemocenské,“ upřesnil prof. Dušek.
Náklady zdravotních pojišťoven z veřejného zdravotního pojištění na léčbu diabetu vzrostly za posledních pět let o 66 procent (z 71,9 mld. Kč v roce 2019 na 119,1 mld. Kč v roce 2023). „Polovina lidí by diabetes ani mít nemusela, protože by se k němu nemusela propracovat při vhodné primární prevenci a zdravém životním stylu. Takže tady je cesta, jak ušetřit,“ zdůraznil prof. Dušek. Stávající pacienti však už budou stále konzumovat jak zdravotní, tak sociální péči.
Kvantifikace dopadů srdečního selhání – ukázka modelu
Srdeční selhání je epidemie příštích desetiletí. Za posledních deset let vzrostla prevalence srdečního selhání o 21 procent a došlo i k nárůstu počtu úmrtí na srdeční selhání. Pouze 54,7 procenta pacientů se srdečním selháním do 64 let pracuje, ale pouze 25,5 procenta je bez invalidního a starobního důchodu a bez významného počtu dní pracovní neschopnosti. Pacienti se srdečním selháním mají o 72 procent vyšší počet dní v pracovní neschopnosti pro akutní zhoršení stavu a vážné komorbidity.
Očekávaný další vývoj zátěže
Podle statistické predikce se zvýší prevalence vybraných chorob. Do roku 2030 přibude 20 procent diabetiků, 68 procent pacientů se srdečním selháním, 27 procent případů zhoubných nádorů a 115 procent nemocných Alzheimerovou chorobou (za 10 let – od roku 2020), a to podle konzervativních modelů predikce. Očekávaný nárůst však bude vyšší kvůli stárnutí populace a prodlužování střední délky života v důsledku lepší zdravotní péče. Pouze u srdečního selhání je do predikce zahrnuto stárnutí populace; do roku 2040 by mohlo dojít k nárůstu počtu pacientů až na 900 000.
Růst prevalence srdečního selhání se projevuje i v předepisované medikaci. Reálná data zdravotních pojišťoven ukazují nárůst preskripce sakubitril/valsartanu (Entresto), a to jak podle počtu unikátních pacientů, tak vykázaných receptů. Nárůst spotřeby odpovídá růstu počtu pacientů se srdečním selháním. Proléčenost však není stejná ve všech regionech. V roce 2024 byl sakubitril/valsartan předepsán 26 670 pacientům a počet vykázaných receptů činil 104 572. Nejčastěji jej předepisovali kardiologové (78,9 %) a internisté (18,6 %), i když o kardiologické pacienty se nejčastěji starají praktičtí lékaři.
Inklisiran (Leqvio) je na trhu krátkou dobu a také u něj preskripce stoupá. V roce 2024 byl inklisiran aplikován 3 523 pacientům, počet vykázaných dokladů dosáhl počtu 6 455. Opět nejvíce aplikací inklisiranu vykazovali kardiologové (61,0 %) a internisté (37,9 %).