EANO 2025 v Praze: neuroonkologie v rytmu vědy a klinické praxe

V polovině října se česká metropole stala centrem evropské neuroonkologie. Jubilejní 20. kongres European Association of Neuro‑Oncology (EANO 2025) poprvé v historii zavítal do zemí bývalého východního bloku – a Praha obstála na výbornou. Rekordní účast více než 1 600 odborníků z celého světa, inspirativní diskuse i nová partnerství potvrdily rostoucí význam české neuroonkologie na evropské scéně. Závěrečný rockový večer pak symbolicky podtrhl dynamiku celého setkání a přinesl důkaz, že vědci mají energii – a rytmus – i mimo laboratoř a že umějí slavit s nadšením!

„Získat do Prahy kongres EANO bylo pro naši odbornou komunitu velkým vyznamenáním. Vnímáme to jako výraz respektu k dlouhodobé práci české neuroonkologie, která svou kvalitou po desetiletí budovala důvěru v Evropě i ve světě,“ říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., lokální prezident EANO 2025 a ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Velký podíl na tom podle něj má Neuroonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP, která dlouhodobě propojuje klinické i výzkumné kapacity napříč Českem. Záštita Magistrátu hl. m. Prahy a Univerzity Karlovy pak podtrhly význam akce pro celou republiku. „Praha nabídla mimořádně inspirativní prostředí – město s bohatou vědeckou, kulturní i architektonickou tradicí se stalo přirozeným prostorem pro otevřený dialog a vznik nových spoluprací,“ dodává.

Jubilejní 20. ročník EANO, který se konal 16.–19. října, přivítal přes 1 600 odborníků zabývajících se nádory centrálního a periferního nervového systému, 120 řečníků, přes 800 přihlášených abstraktů a probíhal v rámci čtyřiceti sekcí, z nichž osm bylo pořádáno ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi. „Odborný program připravený vědeckým boardem EANO s naším přímým zastoupením byl nesmírně silný a vyvážený,“ popisuje prof. Šedo. Úvodní Educational Day nabídl tematické bloky pro mladé lékaře, výzkumníky i nelékařské profese. Hlavní program poté přinesl nejnovější výsledky klinických studií, inovativní terapeutické přístupy i pokroky v základním, aplikovaném a translačním výzkumu. Debatovalo se mimo jiné o precizní neuroonkologii, imunoterapii a využití umělé inteligence v diagnostice a léčbě.

„Těžištěm byly vyzvané přednášky oborových expertů napříč kontinenty, které pokryly oblasti od klinických studií po špičkový základní výzkum, spojily nejnovější vědecké poznatky s klinickou praxí a diskusi nad budoucími směry léčby. Zastoupena byla i témata oborově významných nelékařských disciplín, semináře průmyslových partnerů věnované novým terapeutickým možnostem, pacientská advokacie a mnoho dalšího,“ dodává A. Šedo s tím, že důležitým prvkem byla i problematika systematické podpory mladých kolegů, kteří jsou budoucností oboru. „Bez kontinuity a mezigeneračního předávání zkušeností nemůže medicína růst.“

Rozsáhlé a velmi pozitivní ohlasy ze strany členů EANO i zahraničních účastníků potvrdily, že letošní kongres patřil k nejlépe hodnoceným ročníkům posledních let. „Mám radost, že se kongres vydařil nejen po stránce odborné, ale i z hlediska organizace, funkčnosti zázemí a celkové atmosféry setkání,“ doplňuje A. Šedo.

Zaměřeno na imunitní mikroprostředí mozkových nádorů

Témata, která během letošního kongresu výrazně rezonovala, se týkala imunitního mikroprostředí nádorů centrálního nervového systému a jeho určující role v možném rozvoji imunoterapeutických strategií. „Za klíčové pro nové terapeutické přístupy v neuroonkologii jsou považovány rozsáhlé, zpravidla nadnárodní preklinicko‑translační studie, které integrují velké pacientské kohorty a komplexní soubory omických dat,“ naznačuje prof. Šedo a dodává, že se nadále potvrzuje zásadní význam personalizovaného přístupu, a to i v případě nízce maligních gliomů, jehož základem je hluboké porozumění biologické heterogenitě nádorů a individuálním charakteristikám pacientů.

„Osobně mne zaujaly především práce věnované komunikaci nádorových buněk s imunitními a stromálními elementy – jejich vzájemné ‚edukaci‘, tedy tomu, co skutečně určuje agresivitu a léčitelnost gliomů. Velký potenciál vidím v kombinaci imunoterapie, přesné molekulární diagnostiky, v experimentální práci využívající nových modelů, jako jsou například organoidy, a v možnostech specifického cílení nádorového mikroprostředí, včetně CAR‑T či CAR‑M buněk,“ upřesňuje A. Šedo, podle nějž je neuroonkologie stále více integrativní disciplínou propojující klinickou zkušenost, laboratorní výzkum i datovou analýzu, a to i s využitím umělé inteligence při diagnostice a predikci léčebné odpovědi.

Česká stopa se neztratila

Do programu EANO 2025 se aktivně zapojilo 17 odborníků z Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, ať už formou přednášek, posterů nebo vyzvaných diskusí, kteří představili výsledky své výzkumné i klinické práce. „Je to zásadní. Pokud chceme, aby se s námi počítalo, musíme být viditelní – nejen jako posluchači, ale také jako aktivní přispěvatelé,“ zdůrazňuje A. Šedo.

Například prezentace doc. MUDr. Petra Buška, Ph.D., z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a NÚVR představila výsledky preklinického hodnocení nových FAP‑cílených radioligandů na bázi alfa‑ketoamidů pro detekci mozkových metastáz. Studie potvrdila, že fibroblastový aktivační protein (FAP) je výrazně exprimován v metastázách mozku a představuje perspektivní cíl pro diagnostiku i terapii. Tyto výsledky podporují další vývoj FAP‑cílených sloučenin na bázi alfa‑ketoamidů, neboť dokážou překonat hematoencefalickou bariéru a selektivně se akumulovat v nádorové tkáni.

V klinické části programu vystoupil doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně se dvěma příspěvky, které reprezentovaly výzkum v oblasti radioterapie mozkových nádorů. V rámci sekce Pro–Con Debate přednesl příspěvek, v němž shrnul přínosy pooperační stereotaktické radioterapie mozkových metastáz, která zlepšuje kontrolu recidiv při zachování neurokognitivních funkcí. Jeho druhým vystoupením pak byla prezentace mezinárodní randomizované studie fáze III EORTC‑2227 (LEGATO), která porovnává účinnost kombinace lomustinu s reiradiací oproti monoterapii lomustinem u pacientů s první progresí glioblastomu. Studie probíhá v rámci sítě EORTC Brain Tumor Group a je podpořena programem Horizon Europe.

Tematické spektrum českých příspěvků doplnila přednáška Ing. Kateřiny Procházkové z Masarykova onkologického ústavu, která zazněla již během Educational Day. Věnovala se roli sester a nelékařských zdravotnických pracovníků v neuroonkologické péči v České republice. Zdůraznila potřebu jasnějšího vymezení kompetencí a dalšího rozvoje specializací těchto profesí pro multidisciplinární onkologickou péči.

Neuroonkologie jako mozaika oborů

Neuroonkologie podle prof. Šeda historicky stojí právě na mezioborové spolupráci. „Neurochirurgové, onkologové, neurologové, radiologové, patologové – to je základní mozaika oboru. Dnes se k nim přirozeně přidávají molekulární biologové, datoví analytici, fyzici nebo odborníci na umělou inteligenci. Je to logický vývoj, klíčové však je, aby nové směry stavěly na poctivých klinických základech a vzájemném respektu,“ je přesvědčen A. Šedo.

Tento princip podle něj naplňuje i koncept Neuroonkologické sekce ČOS ČLS JEP, která vznikla zhruba před čtrnácti lety a kde každé z participujících center ve svých týmech propojuje představitele relevantních klinických i preklinických disciplín. „Od svého založení jsme tuto sekci koncipovali jako platformu pro systematickou spolupráci napříč (bio)medicínskými obory i republikou. S potěšením musím říci, že jedním z klíčů k jejímu dosavadnímu úspěšnému působeni je fakt, že funguje v podstatě velmi neformálně a na základě entusiasmu, kolegiality a autentického zájmu jejích účastníků,“ dodává prof. Šedo s tím, že aktivní práce neuroonkologické sekce propojila vědce a lékaře, zvýšila viditelnost české neuroonkologie na „oborové mapě Evropy“ a především katalyzovala zapojení tuzemských kliniků či vědců do řídicích struktur EANO. Jejich pozici pak může ještě posílit právě úspěch pražského kongresu.

„Naším úkolem je podporovat aktivní účast v pracovních skupinách, edukačních programech i na společných projektech. EANO je společností s individuálním členstvím, nicméně v současnosti s novou prezidentkou, profesorkou Robertou Rudà, připravujeme podle několika dalších evropských precedentů ‚memorandum of understanding‘ s naší neuroonkologickou sekcí. Věřím, že náš kredit pomůže rozšířit působení českých odborníků ve vedení evropské společnosti,“ dodává A. Šedo, který je členem její dozorčí a vědecké rady. Kromě něj působí v EANO Youngsters Committee doc. Kazda.

Cesta k novým evropským projektům

Významnou roli v rozvoji české neuroonkologie hraje také Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), jehož součástí je několik skupin věnujících se špičkové akademické neuroonkologii. „Díky tomu poskytuje NÚVR přirozené zázemí pro kultivaci a rozvoj vědecké práce, vzdělávání doktorských studentů a identifikaci budoucích talentů už mezi středoškoláky a vysokoškoláky,“ vysvětluje prof. Šedo.

Jedním z konkrétních výstupů EANO 2025 bylo rozšíření mezinárodních vazeb a vznik nových projektů s evropským přesahem. V rámci pražského setkání se totiž sešla pracovní skupina připravující novou COST Action zaměřenou na problematiku mozkových metastáz, kterou iniciovala právě Neuroonkologická sekce ČOS ČLS JEP ve spolupráci s dr. Manuelem Valiente, PhD, z madridského Centro Nacional de Investigaciones Oncológicas. „Podařilo se nám vytvořit síť expertů z 10 zemí a formalizovat kontakty na klíčové evropské infrastruktury, jako jsou EATRIS, ECRIN, BBMRI  a IARC, harmonizovat výzkumné postupy a vytvořit společnou platformu pro klinická data i biologické materiály, což je nezbytné pro další projekty. S představiteli této sítě jsme se v rámci sympozia pořádaného NÚVR setkali k doladění projektové přihlášky a dalšímu postupu spolupráce,“ naznačil A. Šedo.

Když se potká věda, respekt a přátelství

Pro něj osobně je EANO více než jen odbornou platformou. „Je to společenství, v němž se předávají zkušenosti a formují hodnoty oboru – od úcty k pacientům až po akademickou poctivost a týmovou práci,“ podotýká prof. Šedo s tím, že význam společnosti navíc sahá daleko za hranice Evropy. Krom velkých jmen oboru tomu nasvědčuje i letošní kongres, který přivítal odborníky z více než 80 států celého světa.

„Přál bych si, aby Praha a celá Česká republika byla vnímána jako místo špičkové odborné úrovně, otevřené spolupráce a přátelské atmosféry. A aby se mladí čeští odborníci cítili povzbuzeni – že jejich práce má mezinárodní význam a že česká neuroonkologie může sebevědomě patřit mezi evropskou špičku,“ konstatuje A. Šedo a dodává, že si z celé akce odnesl silný pocit sounáležitosti.

„Vidět v Praze tolik osobností světové neuroonkologie, které diskutovaly o vědě, klinické praxi i budoucnosti oboru s respektem a přátelstvím, bylo nesmírně inspirativní. Vést tento kongres pro mě bylo poctou, která navázala na roky práce celé komunity neuroonkologické sekce, kolegů z Brna, Olomouce, Ostravy, Hradce Králové, Českých Budějovic, Plzně, Ústí nad Labem a Prahy. A závěrečný rockový večer? Důkaz, že vědci mají energii i mimo laboratoř a že umějí slavit s nadšením!“ uzavírá prof. Šedo.