Přeskočit na obsah

Efektivnější dostupnost AED díky datové analýze

V pátek 27. srpna se na kongresu ESC 2021 konalo sympozium o digitálních zbraních proti náhlým srdečním úmrtím. S přednáškou Záchrana životů pomocí optimalizace umístění defibrilátorů ve městě na něm vystoupil profesor Enrico G. Caiani, FESC, z oddělení elektroniky, informatiky a biomedicínského inženýrství Politecnico di Milano. Představil projekt, který vedl ke zlepšení dostupnosti automatických externích defibrilátorů (AED) pro neodkladnou resuscitaci.

Milánská práce vychází z předpokladu, že dostupnost AED může zrychlit intervenci a zlepšit šance pacientů se srdeční zástavou na přežití. Ve městě je dostupnost AED limitovaná mnoha bariérami. Tým prof. Caianiho přitom definoval dostupnost tak, aby zachránce mohl reálně dojít pro defibrilátor a zpátky na místo události do šesti minut, přičemž bral v obytných oblastech v potaz i určitý čas na to, dostat se do přízemí.

„Za nákladově efektivní lze považovat umístění AED v oblastech, kde se předpokládá výskyt jedné srdeční zástavy během pěti let,“ citoval prof. Caiani doporučení Evropské resuscitační rady z roku 2015. Dosavadní praxe umisťování defibrilátorů ve veřejném prostoru je spíše roztříštěná a závislá na místních iniciativách. Jak bylo dříve publikováno v odborných časopisech (Chan et al., Cirkulation 2013; Sun, et al, JAHA 2020), využití geospaciální metody matematické optimalizace k prioritizaci lokalit pro umístění defibrilátorů může být dobrou základnou pro rozhodování založené na datech.

Při své práci vyšel milánský tým z informací o tom, kde v minulosti byly zaznamenány případy mimonemocniční zástavy srdce. V letech 2015 až 2018 se jednalo o 8152 případů, z toho 88 procent v domácím prostředí, 12 procent ve venkovním prostředí. Mediánový dojezd záchranné služby k těmto případům byl devět minut. Jen u osmi procent z venkovních příhod a u dvou procent domácích příhod přitom byl využitý automatický externí defibrilátor. V Miláně přitom bylo rozmístěno tisíc AED.

Spojením map a demografických, socioekonomických a dalších dat z různých databází bylo zjištěno, že jen na 23 procentech plochy města, kde žije 40 procent obyvatel byl AED v dostupné vzdálenosti. Zároveň byl dostupný u 42 procent případů mimonemocniční náhlé zástavy. Z domácích případů zástavy bylo v dostupnosti AED 41 procent případů, z „venkovních“ 50 procent. Přitom případů v domácnostech je výrazně více.

S využitím strojového učení analytici spočítali riziko výskytu mimonemocniční srdeční zástavy v různých částech Milána. Cílem bylo umístit defibrilátory prioritně tam, kde se očekává výskyt srdečních zástav. Použili 35 různých vlastností obyvatel a dosavadní výskyt zástav. Tímto způsobem našli, které defibrilátory jsou správně umístěné, které mají být přemístěné a kde jsou vhodné nové lokality. Jen díky přemístění stávajícího počtu defibrilátorů se zvýší podle modelu dostupnost AED u případů srdeční zástavy o 31,56 procentního bodu. Téměř tři čtvrtiny (73,33 %) všech mimonemocničních zástav by se po přemístění AED mělo odehrávat v jejich dostupnosti (místo dosavadních 42 procent), u domácích zástav dokonce 75,65 procenta. Pokryto bude o šest procent plochy města více a o 30 procent celkové populace více.

„Měly by být také naplánované akce pro zvýšení povědomí běžné veřejnosti, jak reagovat jako svědek srdeční zástavy, a kde je z domova nejbližší AED,“ uzavřel svou přednášku prof. Caiani.

Problém s dostupností AED řeší také na rozlehlém švédském venkově. Probíhá tu projekt dopravování AED dronem. Zjišťuje, o kolik rychleji je reálné dopravit na místo srdeční příhody AED dronem, než můžou přijet záchranáři.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

20. 9. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…