Přeskočit na obsah

Efektivnější dostupnost AED díky datové analýze

V pátek 27. srpna se na kongresu ESC 2021 konalo sympozium o digitálních zbraních proti náhlým srdečním úmrtím. S přednáškou Záchrana životů pomocí optimalizace umístění defibrilátorů ve městě na něm vystoupil profesor Enrico G. Caiani, FESC, z oddělení elektroniky, informatiky a biomedicínského inženýrství Politecnico di Milano. Představil projekt, který vedl ke zlepšení dostupnosti automatických externích defibrilátorů (AED) pro neodkladnou resuscitaci.

Milánská práce vychází z předpokladu, že dostupnost AED může zrychlit intervenci a zlepšit šance pacientů se srdeční zástavou na přežití. Ve městě je dostupnost AED limitovaná mnoha bariérami. Tým prof. Caianiho přitom definoval dostupnost tak, aby zachránce mohl reálně dojít pro defibrilátor a zpátky na místo události do šesti minut, přičemž bral v obytných oblastech v potaz i určitý čas na to, dostat se do přízemí.

„Za nákladově efektivní lze považovat umístění AED v oblastech, kde se předpokládá výskyt jedné srdeční zástavy během pěti let,“ citoval prof. Caiani doporučení Evropské resuscitační rady z roku 2015. Dosavadní praxe umisťování defibrilátorů ve veřejném prostoru je spíše roztříštěná a závislá na místních iniciativách. Jak bylo dříve publikováno v odborných časopisech (Chan et al., Cirkulation 2013; Sun, et al, JAHA 2020), využití geospaciální metody matematické optimalizace k prioritizaci lokalit pro umístění defibrilátorů může být dobrou základnou pro rozhodování založené na datech.

Při své práci vyšel milánský tým z informací o tom, kde v minulosti byly zaznamenány případy mimonemocniční zástavy srdce. V letech 2015 až 2018 se jednalo o 8152 případů, z toho 88 procent v domácím prostředí, 12 procent ve venkovním prostředí. Mediánový dojezd záchranné služby k těmto případům byl devět minut. Jen u osmi procent z venkovních příhod a u dvou procent domácích příhod přitom byl využitý automatický externí defibrilátor. V Miláně přitom bylo rozmístěno tisíc AED.

Spojením map a demografických, socioekonomických a dalších dat z různých databází bylo zjištěno, že jen na 23 procentech plochy města, kde žije 40 procent obyvatel byl AED v dostupné vzdálenosti. Zároveň byl dostupný u 42 procent případů mimonemocniční náhlé zástavy. Z domácích případů zástavy bylo v dostupnosti AED 41 procent případů, z „venkovních“ 50 procent. Přitom případů v domácnostech je výrazně více.

S využitím strojového učení analytici spočítali riziko výskytu mimonemocniční srdeční zástavy v různých částech Milána. Cílem bylo umístit defibrilátory prioritně tam, kde se očekává výskyt srdečních zástav. Použili 35 různých vlastností obyvatel a dosavadní výskyt zástav. Tímto způsobem našli, které defibrilátory jsou správně umístěné, které mají být přemístěné a kde jsou vhodné nové lokality. Jen díky přemístění stávajícího počtu defibrilátorů se zvýší podle modelu dostupnost AED u případů srdeční zástavy o 31,56 procentního bodu. Téměř tři čtvrtiny (73,33 %) všech mimonemocničních zástav by se po přemístění AED mělo odehrávat v jejich dostupnosti (místo dosavadních 42 procent), u domácích zástav dokonce 75,65 procenta. Pokryto bude o šest procent plochy města více a o 30 procent celkové populace více.

„Měly by být také naplánované akce pro zvýšení povědomí běžné veřejnosti, jak reagovat jako svědek srdeční zástavy, a kde je z domova nejbližší AED,“ uzavřel svou přednášku prof. Caiani.

Problém s dostupností AED řeší také na rozlehlém švédském venkově. Probíhá tu projekt dopravování AED dronem. Zjišťuje, o kolik rychleji je reálné dopravit na místo srdeční příhody AED dronem, než můžou přijet záchranáři.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nejen ukolébavky

7. 12. 2021

Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče.…

Krátce

7. 12. 2021

Co je nového u nealkoholické steatohepatitidy? Vzhledem k rostoucímu významu nealkoholického ztukovatění jater (NAFLD) a jeho zánětlivých projevů …

Dum spiro, spero…

7. 12. 2021

Jeden kongres, jedno sympozium, ale hned dvě témata – jednak CHOPN, jednak deprese. To, co je spojuje, jsou třeba smutná čísla ze statistik. Podle…