Embolizace myomu pomocí operačního ultrazvuku s vysokou ohniskovou intenzitou
Nové intervenční techniky, které jsou právě zkoumány nebo již byly zavedeny do léčebné praxe u žen s děložními myomy, slibují našim pacientkám další rozšíření nabídky možností minimálně invazivní léčby. Naším cílem je soustředit se na zhodnocení a otestování dvou nejnovějších terapeutických možností – fokusované ultrazvukové chirurgie vedené magnetickou rezonancí (MR) a embolizace uterinních arterií – a dále na hlavní charakteristické prvky obou metod. Ve stručnosti se též zmíníme o několika možnostech provedení ablace endometria, která se tak stala pro řadu gynekologických operatérů jednodušší.
Dotazník „UFS−QOL“ nabývá na důležitosti
U nových modalit léčby myomů tyto parametry QOL nahrazují ty starší, jako zmenšení myomu nebo změny hematokritu, a stávají se hlavními ukazateli výsledku studií. Kromě dobře známých dotazníků SF-36 nebo SF-12, které hodnotí obecné atributy kvality života, mnoho nových pro diagnózu specifických ukazatelů QOL se stane pro gynekology a porodníky zásadními v pochopení nově zaváděných terapeutických metod.
Spies a spol. vypracovali dvoudílný dotazník hodnotící dopad myomů na kvalitu života, „the Uterine Fibroid Symptom Quality of Life Instrument“ (UFS-QOL).1 První část posuzuje skóre závažnosti symptomů, druhá hodnotí kvalitu života s ohledem na zdravotní stav (HRQL). HRQL je dále rozdělen na šest stupnic hodnotících zájem, aktivitu, energii, pocit kontroly, ostych a sexuální funkce. Skóre závažnosti symptomů je škálou nejčastěji užívanou v klinických studiích. Hodnotí jak obtíže krvácivé (menoragie), tak tlakové („bulk-related“) na jedné stostupňové škále, kde 100 představuje nejtěžší obtíže, a nula naopak obtíže nulové. Ženy bez myomů mají průměrné skóre závažnosti symptomů 20, zatímco průměrná žena se symptomatickým leiomyomem ≥ 40.1 U celkového skóre a individuálních subskóre části HRQL je výsledek přesně opačný než u skóre závažnosti symptomů, což znamená že skóre 100 je pro nás nejlepší zprávou, zatímco ženy se zkušeností se symptomatickým myomem vykazují, vzhledem k jejich onemocnění, skóre nižší.
Fokusovaná ultrazvuková chirurgie kontrolovaná MR
Křehká rovnováha
Kontrola MR umožňuje jasnou vizualizaci a charakteristiku děložního myomu, ale co je nejpodstatnější, dává po celou dobu výkonu termální zpětnou vazbu. Na rozdíl od chirurgicky vedených tepelných technik, může chirurg v reálném čase určit, zda je teplota dostatečně vysoká k destrukci myomu. Toto je rozhodující moment: jestliže je teplota příliš....
...
Komentář
Autor: Doc. MUDr. Zdeněk Holub, CSc.
Standardní operací děložního myomu je hysterektomie a myomektomie. Výkony mohou být prováděny z abdominálního, vaginálního nebo laparoskopického přístupu. V posledním desetiletí se spektrum konzervativních metod rozšířilo zejména o techniky založené na principu minimální invazivity. Společným rysem těchto alternativních metod je, mimo již zmíněné minimální invazivity, zaměření na ischemizaci dělohy nebo destrukci vlastního myomu.
Odpověď na otázku, proč je v posledních letech odklon od radikálních operačních výkonů, které řeší definitivně problém ženy s myomem, spočívá v následujících teoretických a epidemiologických údajích.
Děložní myom je nejvíce známým a nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu. Skutečnou četnost výskytu tohoto onemocnění je obtížné stanovit vzhledem k tomu, že není vždy spojen s klinickou manifestací. Nejčastěji se udává výskyt myomu v rozmezí 30–40 % u čtyřicetiletých žen. Při systematickém vyhledávání a hodnocení četnosti výskytu nejsme proto překvapeni údaji, které jsou významně odlišné a zejména vyšší. Ve skupině amerických žen z Marylandu, které podstoupily hysterektomii pro benigní pánevní onemocnění, byla histologická diagnóza leiomyomu potvrzena v 69 %. Nejméně u poloviny těchto žen nebylo před operací žádné podezření z onemocnění děložní myomatózou.1 Cramer a Patel našli při histologickém vyšetření 100 konsekutivně odstraněných děloh známky leiomyomu v 77 případech. 2
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2007, strana 29
Zdroj: