Erektilní dysfunkce včera a dnes
Erektilní dysfunkce postihuje podle průzkumu provedeného v České republice v roce 2001 v různě závažné formě 54 % mužů ve věku 35 až 65 let. Plná čtvrtina mužů v tomto věkovém rozmezí trpí středně těžkou a těžkou erektilní dysfunkcí. Toto benigní onemocnění může mít maligní důsledky – vyvolává nejen ztrátu sebedůvěry a negativní jevy s tím související, ale může způsobit i rozpad partnerského vztahu, ztrátu zaměstnání, těžkou depresi nebo dokonce suicidální tendence. Málokdo z nás si rovněž uvědomuje, že muž postižený erektilní dysfunkcí není schopen založit rodinu. Vzhledem k uvedené četnosti výskytu těchto poruch a k jejich dopadům bychom se měli touto skupinou pacientů intenzivně zabývat. To však nejsou jediné důvody, proč by se měli o sexuální zdraví svých pacientů zajímat nejen andrologové, sexuologové či urologové, ale i lékaři jiných specializací. Je třeba si uvědomit, že erektilní dysfunkce sama o sobě není choroba, nýbrž symptom. Je to varovný příznak, že v organismu není něco v pořádku. Porucha erekce může být prvním projevem dosud skryté, mnohdy však závažné choroby. Dokumentuje to řada studií, zejména ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním, ale i diabetu atd. Příčin vzniku erektilní dysfunkce je celá řada. Přibližně v 80 % případů se jedná o etiologii organickou. Nejčastěji vyvolávají poruchu erekce ateroskleróza, hypertenze a diabetes mellitus. Pouze přibližně ve 20 % případů se jedná o primárně psychogenní příčiny. Sekundární psychogenní nadstavba je přítomna prakticky vždy. Nelze však zapomínat ani na iatrogenní vlivy – někdy způsobujeme našim pacientům problémy v jejich sexuálním životě my sami svou preskripcí. Erektilní dysfunkci způsobují zejména beta-blokátory, thiazidy, digoxin, metoklopramid, cimetidin, ranitidin, kortikosteroidy a řada dalších léků.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 15
Zdroj: