ESC vydává nová doporučení k managementu těhotenství u žen s KVO

Nová verze doporučení ESC pro pacientky ohledně těhotenství má ženám žijícím s kardiovaskulárním onemocněním umožnit činit informovaná rozhodnutí o těhotenství a porodu a podpořit sdílené rozhodování s klinickým personálem. Šedesáti osmi procentům úmrtí souvisejících s těhotenstvím způsobených kardiovaskulárními onemocněními lze totiž předejít.

Nová verze pokynů Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro pacientky si klade za cíl umožnit ženám s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) činit informovaná rozhodnutí o těhotenství a porodu a podpořit je ve větším zapojení do společného rozhodování. „Těhotenství během kardiovaskulárního onemocnění způsobuje dodatečný stres a úzkost, matka se musí starat o své vlastní zdraví a zároveň o zachování růstu a zdraví svého nenarozeného dítěte,“ uvedla Francoise Steinbachová, členka pacientského fóra ESC a spoluautorka doporučení, s tím, že tyto nové pokyny vysvětlují, co by měla žena s KVO dělat, aby předešla problémům během celého těhotenství, a poskytují informace o období po porodu a dlouhodobé péči o matku. „Pro ženy s genetickými srdečními chorobami pokyny také poskytují rady ohledně předtěhotenského poradenství, aby se mohly informovaně rozhodovat,“ dodala.

Pokyny pro pacientky doporučují, aby ženy s KVO, které činí jejich těhotenství vysoce rizikovým, byly vyšetřeny a léčeny týmem pro těhotné se srdečním onemocněním od okamžiku, kdy si přejí založit rodinu, až po období po porodu.

Péče ve spolupráci s tímto týmem je spojena s nižší úmrtností matek, nižší mírou opětovných hospitalizací a následným zlepšením bezpečnosti pacientek. Jádrem týmu pro těhotné se srdečním onemocněním je kardiolog, anesteziolog, porodní asistentka, porodník a klinická sestra specialistka. V závislosti na klinickém problému by tým mohl být rozšířen o další zdravotnické pracovníky, například praktického lékaře, chirurga, specialistu intenzivní péče a genetického poradce.

„Příliš často nejsou ženy, které by měly prospěch z péče tohoto specializovaného týmu, odeslány k lékaři včas. Naopak některé ženy jsou odesílány zbytečně, což tyto služby zatěžuje. Nová doporučení jasně definují, které ženy by měly dostávat péči od týmu pro těhotné se srdečním onemocněním,“ vysvětlila prof. Kristina Hermann Haugaaová, spoluautorka klinických pokynů a pacientské verze a vedoucí ambulance a oddělení pro genetická srdeční onemocnění na kardiologické klinice Univerzitní nemocnice v Oslu a Univerzity v Oslu.

Pokyny také doporučují, aby zdravotnický tým spolupracoval s ženou ve sdíleném rozhodovacím procesu na vytvoření personalizovaného plánu porodu. Plán by měl definovat, zda by měl být porod vyvolán, jak by měl být porod veden a jaké sledování může matka po narození dítěte potřebovat. Většině žen s KVO by měl být doporučován klasický vaginální porod, protože komplikace spojené s ním jsou podle doporučení obecně nižší. V některých specifických situacích však může být doporučen císařský řez.

Podle doporučení by ženy s KVO měly po porodu absolvovat pravidelné vyšetření duševního zdraví, aby mohly být jakékoli problémy včas odhaleny a aby jim mohla být poskytnuta individuálně přizpůsobená podpora. Riziko vzniku deprese u žen po porodu v běžné populaci je přibližně 10–20 procent a zvyšuje se s chronickými zdravotními problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění.

Počet těhotných žen s KV onemocněním celosvětově narůstá. To je způsobeno řadou faktorů, jako je vyšší věk matky při prvním těhotenství, rostoucí počet žen s vrozenou srdeční vadou dosahujících plodného věku a rostoucí prevalence KV komorbidit.

„Stále více žen se známým kardiovaskulárním onemocněním zvažuje těhotenství. Děje se tak z mnoha důvodů, například více žen, které se narodily se srdečními vadami, se dožívá dospělosti, přibývá žen, které podstoupily transplantaci nebo onkologickou léčbu, a je více žen se získaným srdečním onemocněním. Tyto pokyny poskytují lékařům i pacientkám jasné a dostupné rady založené na nejnovějších důkazech,“ uvedla další spoluautorka doporučení prof. Julie De Backerová, kardioložka a klinická genetička z Katedry interního lékařství a pediatrie Univerzity v Gentu.

KV onemocnění matek je nyní hlavní příčinou neporodnické úmrtnosti u těhotných žen a představuje 33 procent úmrtí souvisejících s těhotenstvím na celém světě. Šedesáti osmi procentům úmrtí souvisejících s těhotenstvím způsobených KVO lze předejít. Až čtyři procenta těhotenství jsou celosvětově komplikována kardiovaskulárními chorobami a při zahrnutí poruch vysokého krevního tlaku se toto číslo zvyšuje na 10 procent. Snížení úmrtnosti a morbidity matek je klíčovou prioritou Světové zdravotnické organizace (WHO).

Těhotenství je pro ženy s KV onemocněním rizikovým obdobím kvůli fyziologickým změnám v srdci a krevním systému, které jsou nezbytné pro uspokojení zvýšených metabolických potřeb matky a plodu. Od šestého týdne těhotenství se tepový objem a srdeční výdej u žen zvyšují o 30–50 procent a srdeční frekvence se zvyšuje o 10–20 tepů za minutu. U žen se srdečním onemocněním mohou být adaptace potřebné ze strany srdce chybné a mohou vést k srdečnímu selhání a síňovým a ventrikulárním tachyarytmiím.