Evropské perspektivy v léčbě karcinomu hlavy a krku

Zatímco se jednání v Barceloně zaměřilo především na problematiku místně pokročilých, recidivujících – metastatických karcinomů a úlohu indukční chemoterapie, rozsah projednávaných tematik na pražské konferenci byl výrazně širší. Mezinárodně uznávaní odborníci hodnotili dosažený pokrok ve všech léčebných disciplínách a diskutovali o jejich možném uplatnění v současné praxi.

Skupina přednášejících byla sestavena z předních osobností jako Ang (Houston), Bourhis (Villejuif), Boshoff (Londýn), Budach (Berlín), Klozar (Praha), Lefebre (Lille), Licitra (Milán), Psyrri (New Haven), Posner (Boston), Vermorken (Antverpy) a řady dalších. V auditoriu bylo více než 200 evropských i mimoevropských účastníků, specialistů v oboru léčba nádorů hlavy a krku. Charakter konference byl edukační, každá tematika byla zahájena souborným referátem, po kterém následovaly připravené debaty. Cílem jednání bylo:

komentovat současný vývoj metod detekce a prevence karcinomů hlavy a krku,

diskutovat o současných možnostech léčby časných stadií,

zhodnotit pokroky v chirurgické léčbě,

pohovořit o různých možnostech paliativní léčby,

identifikovat současné a nadějné strategie ke zlepšení léčby recidivujících a metastatických forem karcinomů hlavy a krku.

Program jednání byl rozdělen do čtyř sezení, dle anatomických lokalit – orofarynx, dutina ústní, recidivující a metastatické onemocnění, larynx a hypofarynx. Vedle hlavního programu probíhalo několik paralelních jednání zaměřených na regionální chemoterapii, cílenou biologickou léčbu, kvalitu života a HPV.

Postavení bioradioterapie v léčbě orofaryngu

Současný stav léčby karcinomu orofaryngu uvedl prof. Bourhis. Zájem se soustředil zvláště na debatu, zda bioradioterapie může nahradit chemoradioterapii. Byla přednesena sdělení pro a proti, když souhrnem účinnost bioradioterapie byla hodnocena na stejné hladině jako chemoterapie. Profil toxicity bioradioterapie je rozdílný, ale ne lepší. Dosavadní výsledky studií jsou na hladině evidence IA pro chemoradioterapii a IB pro bioterapii. Proto je chemoradioterapie stále hodnocena jako zlatý standard. Při podrobné analýze nákladů hovoří jejich výše v neprospěch chemoterapie díky vyšší morbiditě, např. léčbě ledvinného selhání, neuropatie, PEG nebo nákladů na hospitalizaci. Bioradioterapie představuje novou léčebnou možnost, zvláště pro pacienty, u kterých jsou kontraindikace pro podání cisplatiny. V blízké budoucnosti se očekávají výsledky dalších studií, které upřesní účelnost a účinnost cílené léčby.

Přední evropský odborník prof. Lefebre předsedal sekci o léčbě nádorů dutiny ústní. Debata byla zaměřena především na chirurgickou léčbu. Pro časné formy jsou doporučovány transorální chirurgie nebo brachyterapie. Pro pacienty s N0 je postupem volby selektivní disekce uzlin, pro případy N+ disekce uzlin následovaná eventuálně radioterapií. Pro pokročilé formy je doporučována resekce a radioterapie s eventuální chemoterapií nebo radioterapie +/– chemoterapie, následovaná záchrannou resekcí. Pro pacienty s N0 selektivní disekce, pro N+ disekce následovaná radioterapií nebo chemoradioterapií.

Hovořilo se o nových léčebných možnostech, jako je cílená terapie s radioterapií, indukce režimem TPF a cílená terapie v léčbě i prevenci.

Více než polovina nově diagnostikovaných zrelabuje

Prof. Vermorken, jedna z vedoucích osobností v oblasti léčby recidivujiciho‑metastatickeho onemocnění, zdůraznil nutnost věnovat se této tematice.Více jak 50 % nově diagnostikovaných pacientů není vyléčeno a zrelabuje, 10 % nových pacientů je již M+. Léčebné možnosti pacientů s recidivujicim‑metastatickym onemocněním jsou omezené: chemoterapie, opětné ozáření, záchranná chirurgie nebo podpůrná terapie.

Při léčebné rozvaze je nutno zvážit řadu faktorů, jaká byla předchozí kurativní léčba, interval mezi léčbou a recidivou, celkový stav nemocného, komorbidity, pacientovy preference a logistika. Léčba by měla být poskytnuta především pacientům s dobrou prognózou, u těch s PS (Performance Status) pod 70 % je léčebný efekt nepravděpodobný. Standardně je doporučována a používána cisplatina v různých dávkách, která přináší kolem 30 % objektivních remisí, ale za cenu toxicity, při přežití šest až devět měsíců. Překvapivě je stále dobře hodnocen methotrexat. Pokroku je v současné době dosahováno zařazením cetuximabu, který přinesl v kombinaci s chemoterapií jak vyšší podíl remisí, tak i prodloužení života.

Pro nemocné refrakterní na platinu zbývá je málo možností: podpůrná léčba, chemoterapie další řady nebo radioterapie, které ale dosahují velmi nedostatečných výsledků. Tito pacienti jsou kandidáti studií fáze I a II nových látek.

Trendy v léčbě laryngu a hypofaryngu

Současnou situaci v léčbě laryngu a hypofaryngu přednesl prof. Lefebre. Vedle standardních postupů se zaměřil na postavení chirurgie při strategii zachování orgánu.

Pro radioterapii jsou možnosti kombinace chemoterapie následovaná chemoradioterapií nebo sekvence indukce následovaná radioterapií. Byly srovnány výsledky normonebo hyperfrakcionace a potvrzeny nadějné výsledky kombinace bioterapie a radioterapie.

Ve třetí generaci studií zachovávajících larynx jsou srovnávány chemoradioterapie, indukční chemoterapie následovaná radioterapií nebo chemoradioterapií.

V debatě vedené doc. Klozarem a prof. Posnerem byly doporučeny léčebné postupy: pro časné formy: endoskopická laserová chirurgie nebo parciální laryngektomie nebo radioterapie. Pro formy pokročilé pak chirurgie následovaná radioterapií nebo chemoradioterapií. Jako nejvhodnější postup je hodnocena chemoradioterapie.

Zajímavé byly prezentace kasuistik. Po přednesení dat určitého případu členové panelu vyjadřovali svůj náhled na optimální léčebný postup. Rozdíly byly někdy překvapivé.

Na jednání byl podán vyčerpávající přehled současného stavu léčby nádorů hlavy a krku. Kriticky byly hodnoceny nové možnosti a jejich místo v léčebné strategii – nová cílená biologická terapie, indukční chemoterapie a strategie pro zachování laryngu. I když lze očekávat, že současně probíhající studie přinesou možnost dalšího zlepšení léčebných výsledků, je nutno začít hledat další možnosti zásahu do buněčného metabolismu.

Zdroj: