Evropský radioterapeutický kongres ESTRO 25
V rámci jednání, které bylo věnováno karcinomu prsu, se diskutovalo o problematice cíleného ozáření lůžka tumoru po parciální mastektomii po předchozím ozáření celé mammy, tzv. boost. Podle některých autorů toto cílené ozáření statisticky nepřináší zlepšení léčebných výsledků (i při zvýšení dávky na 26 Gy) a popisují pouze 3% zvýšení lokální kontroly po aplikaci záření cíleně na oblast lůžka tumoru. Vzhledem k dříve publikovaným výsledkům léčby na větších souborech pacientek je však boost ozáření stále standardním postupem v léčbě nádoru prsu po parciální mastektomii. Pro ozařování uzlinové oblasti při arteria mammaria interna se doporučuje přidat třetí přímé pole brzdného záření při standardní tangenciální technice dvou protilehlých polí. Kombinace radioterapie a chemoterapie u karcinomu prsu
Dříve publikované tři práce, které dokládají zvýšení rezistence nádorových buněk (blok buněčného cyklu v časné G1 fázi), snížení kosmetického efektu a zvýšení rizika fibrózy plic při současné aplikaci tamoxifenu a radioterapie, byly provedeny pouze retrospektivně na souborech pacientek ozařovaných různými přístroji a technikami, nejsou tedy validní. Jiné práce tyto závěry nepotvrdily. Na toto téma probíhá několik prospektivních randomizovaných studií. V případě kombinace adjuvantní radioterapie a aplikace chemoterapie kombinací CMF (cyklofosfamid, 5fluorouracil, methotrexát) není prokázán zlepšený léčebný efekt proti skupině pacientek léčených pouze radioterapií. Kombinace radioterapie s nádorovou protilátkou herceptinem je zatím vyhrazena studiím. Cena radioterapie u karcinomu prsu se pohybuje ve vyspělých zemích kolem 2 700 €, pětiletá léčba tamoxifenem 1 220 € a pětiletá léčba inhibitory aromatázy kolem 8 150 €. Dánská rozsáhlá studie prognostických faktorů (981 pacientek, medián sledování 17 let) prokazuje prognosticky příznivá kritéria pro toto onemocnění, tzn. méně než tři pozitivní uzliny, nádor menší než 2 cm, stupeň diferenciace G1, pozitivní estrogenové a progesteronové receptory a HER2 neg. Signifikantní zhoršení statistických výsledků znamená nádor v průměru nad 5 cm, metastatické postižení více než tří uzlin a histologický stupeň vyzrávání G3. V případě aplikace intersticiální brachyterapie je vhodné před zavedením vodičů – aplikátorů vyzkoušet směr zavedení pomocí RTG simulátoru a se zakreslením na kůži i s předpokládaným obrysem cílového objemu. Plánovací cílový objem u intersticiální techniky by měl být 5 mm od povrchu kůže, mimo pektorální svaly a mimo hrudní stěnu. Celý blok přednášek, který moderoval původně brněnský radioterapeut, nyní pracovník univerzity v Erlangen profesor Vratislav Strnad, byl věnován problematice akcelerované parciální brachyradioterapie jen lůžka nádoru bez zevní radioterapie celého prsu po dobu pěti týdnů (GECESTRO studie, fáze III, dávkovací schéma: 7 × 4,3 Gy, 8 × 4,0 Gy, ev. 50 Gy pulsní brachyterapií; vše v délce ozařování jednou týdně). Tato metoda adjuvantní radioterapie u časných stadií nádorů prsu se zdá být velmi nadějným alternativním postupem zajišťovací léčby po parciální mastektomii. Karcinom prostaty
Určení léčebné strategie, zvláště radioterapie, je v případě karcinomu prostaty standardně založeno na zhodnocení rizikových faktorů a zařazení do rizikových skupin podle stadia TNM, Gleason score, iniciální hodnoty PSA. Kurativní radioterapii lze indikovat u lokalizovaných stadií T1b–c, T2 a T3. Role ozáření celé pánve je kontroverzní, nicméně několik studií prokázalo určitý léčebný efekt u lokálně pokročilých stadií. Diskutovalo se i o délce hormonální terapie v kombinaci se zářením, obvykle se doporučuje u stadií T3–4 N0 M0 podávat hormonoterapii neoadjuvantně dva měsíce před zářením a dva až tři roky po ukončení radioterapie.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 35/2006, strana 10
Zdroj: