Evropský vakcinační týden začal s předstihem v Praze
Evropský vakcinační týden je celoevropská iniciativa pod záštitou evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace, jejímž cílem je informovat veřejnost o důležitosti očkování a prevence infekčních onemocnění. Všechny aktivity mají společné motto: vakcinace dětí je nezbytná k prevenci vážných onemocnění a ochraně života.
Zájem států o zapojení se do této kampaně každým rokem vzrůstá. Česká republika patřila v roce 2005 k pouhým devíti z třiapadesáti evropských zemí, které se této akce zúčastnily; letos je to již 35 zemí, v nichž žijí více než tři čtvrtiny populace celého regionu, tj. 880 milionů lidí. Letošní vakcinační týden otevírá výzva WHO ke všem státům Evropy, aby využily kampaně k šíření informací napomáhajících zvyšovat efektivitu vakcinačních programů a aby při té příležitosti zdůraznily, že očkování proti infekčním nemocem patří dosud mezi nejefektivnější preventivní opatření nejen ze zdravotního, ale i z ekonomického hlediska. Platí to i v České republice navzdory tomu, že náklady na očkování se trvale zvyšují (jestliže v roce 2004 to bylo 250 milionů a v roce 2007 už 350 milionů, v letošním roce tyto náklady překročí 750 milionů korun).
Pražskou ouverturou k Evropskému vakcinačnímu týdnu se stal Mezinárodní seminář k významu očkování, který 15. dubna v prostorách Senátu Parlamentu ČR uspořádala Kancelář Světové zdravotnické organizace v ČR spolu s Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu za účasti předních odborníků regionální kanceláře WHO i Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se sídlem ve Stockholmu.
„Vzhledem k tomu, že Česká republika je předsedající zemí EU, naše dnešní debata se netýká pouze současné a budoucí situace v očkování v ČR, ale v celém evropském regionu,“ uvedla v úvodu semináře MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., ředitelka české kanceláře WHO.
Fakt, že očkování proti infekčním nemocem patří mezi nejefektivnější opatření z hlediska zdravotního i ekonomického a že se ročně podaří díky očkování jen v ČR zabránit cca 150 000 onemocnění nákazami a cca 500 úmrtí na tyto infekce, uvedl mj. ve svém vystoupení MUDr. Michael Vít, Ph.D., náměstek ministryně zdravotnictví ČR pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienik České republiky. „Patříme mezi evropské země s jedním z nejvyšších procent proočkovanosti vůbec; i díky tomu se nám například podařilo naplnit očekávání WHO a zastavit výskyt spalniček,“ uvedl dále. „Naopak ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je u nás velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to ve všech věkových kategoriích,“ upozornil však MUDr. Vít (u nás průměr cca 7 %, zatímco v Evropě 22 % a doporučení EU v intrapandemickém období 33 %; u populace nad 65 let průměr v ČR cca 30 %, v Evropě 62 % a doporučení WHO 75 %). Přitom sezónní chřipka je podle evropských statistik každoročně příčinou úmrtí až 200 000 lidí.
Očkování – jak uvedl prof. MUDr. Roman Prymula, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP – je nesporně nejúčinnějším veřejnozdravotnickým opatřením po chlorování vody, jak lze prokázat na eradikaci varioly, eliminaci poliomyelitidy a kontrole spalniček, zarděnek a řady dalších onemocnění. Tzv. kolektivní imunita dosahovaná očkováním je o to účinnější, že imunizované děti jsou nejen chráněny před nemocí, ale nemohou ji ani přenášet na jiné.
Dopady očkování v České republice ukazuje následující tabulka:
Před očkováním Po očkování
Onemocnění Nemocných Zemřelých Nemocných Zemřelých
Difterie 9 000 300 jednotky –
Spalničky 50 000 50 10 –
Pertuse 34 000 80 desítky –
Poliomyelitida 600 50 – –
Příušnice 60 000 – 881 –
Vzhledem k tomu je jen logické, že s rozvojem nových vakcín je třeba neustále přehodnocovat i spektrum hromadně prováděných očkování a očkovací kalendář. Zavádění nových vakcín je ovšem specifický rozhodovací proces, který musí brát v úvahu řadu faktorů – specifickou imunologickou situaci, národně verifikovaná schémata, stanovení cílů u infekčních chorob, farmakoekonomickou analýzu i aspekt sbližování národních očkovacích kalendářů v rámci EU.
Hlavními prioritami českého očkovacího programu i nadále zůstává zavedení plošného očkování proti pneumokokovým infekcím, které WHO opakovaně doporučuje. Jak upozornil předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula, Česká republika se přidá k ostatním osmnácti evropským zemím, kde se již plošně očkuje, v okamžiku, kdy naši zákonodárci přijmou nový zákon o změně financování vakcinace. To se bohužel zatím nepodařilo. Mezi dalšími kandidáty k zařazení do očkovacího kalendáře pak Prymula vidí ještě očkování dívek proti rakovině děložního čípku, plošnou vakcinaci proti rotavirům, meningokokům typu B a C a v neposlední řadě také proti klíšťové encefalitidě.
Zahraniční hosté semináře –dr. Nata Menabdeová, Ph.D., zástupkyně regionálního ředitele evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace, dr. Zsuzsanna Jakabová, ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, a prof. dr. Albert Osterhaus, Ph.D., ředitel Virologického oddělení Lékařského centra Erasmus Universitní nemocnice v Rotterdamu – charakterizovali úspěchy a problémy vakcinologie v Evropě. Podle jejich údajů je v evropském regionu očkováním chráněno na 90 % dětské populace a jen na tomto kontinentu díky vakcinaci neonemocní na 3 miliony lidí.
Za hlavní úspěchy imunizace v evropském regionu lze považovat zejména to, že:
§ je očkováno více než 90 % dětí;
§ poliomyelitida byla eliminována již v roce 2002;
§ počet infekcí spalničkami v poslední dekádě klesl o 90 %;
§ 27 zemí již dosáhlo cíle stanoveného pro rok 2010 – eliminace spalniček a zarděnek;
§ 46 zemí implementovalo univerzální imunizaci proti hepatitidě B.
Mezi dosud nevyřešené problémy v Evropě patří výskyt spalniček. I když podle Naty Menabdeové, zástupkyně ředitele Regionální kanceláře WHO pro Evropu počet případů onemocnění spalničkami v posledním desetiletí klesl o 90 %, infekce propuká nadále, a to i ve státech západní Evropy. „Jen za první měsíce roku 2009 došlo v Evropě k více než 550 případům spalniček a odhadujeme, že tři miliony obyvatel EU nemají proti této infekci imunitu,“ doplnila Zsuzsanna Jakabová z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Prof. Osterhaus pak stejně jako MUDr. Vít zdůraznil nutnost zvýšit proočkovanost proti chřipce, a to nejen vzhledem k prevenci sezónní chřipky, ale i vzhledem k prevenci chřipkové pandemie.
Na závěr stojí za to zopakovat slova, jimiž končil svou prezentaci na semináři MUDr. M. Vít: „Z historie očkování plyne poučení, že není třeba se bát očkování – je třeba se bát neočkovaných.“
Zdroj: