Evropští pneumologové jednali v Kodani
Na patnáct tisíc odborníků zabývajících se respiračními chorobami z více než stovky zemí celého světa se přijelo ve dnech 18. až 21. září 2005 do Kodaně poklonit malé mořské víle, jejíž duchovní otec Hans Christian Andersen se narodil právě před dvěma stovkami let. Klidné, čisté a pohostinné hlavní město Dánska přivítalo 15. výroční kongres Evropské respirační společnosti (ERS) důstojně a srdečně, byť jeho obyvatelé nejspíš netuší, že:
právě plicní onemocnění (pneumonie, chronická obstrukční plicní nemoc – CHOPN, karcinomy plic a tuberkulóza – TBC) představují jednu z největších hrozeb našemu zdraví, neboť mají na svědomí skoro pětinu všech umírajících a dohromady usmrcují už dnes více než deset milionů lidí ročně, zatímco na konto kardiovaskulárních chorob připadá šest milionů a cerebrovaskulární mají na svědomí 4,5 milionu zemřelých za rok;
chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v celém světě na 600 milionů lidí a téměř 3 miliony jich každoročně této nemoci podléhají (představuje to 5,8 % všech úmrtí a je to mimochodem stejný počet, jaký má na svědomí tolik obávaný AIDS);
pokud se nic nezmění, bude CHOPN již v roce 2020 mezi příčinami smrti hned za ischemickou chorobou srdeční a cévními mozkovými příhodami na třetím místě;
astma sužuje na 300 milionů pozemšťanů a kolem 180 000 jich na ně stále ještě ročně umírá.
Odborníci zabývající se těmito chorobami se naopak s těmito hrozivými skutečnostmi potýkají dennodenně a proto ze svého evropského sněmování vyslali jednoznačné poselství: „Ačkoli na rozdíl od řady jiných závažných nemocí incidence a prevalence respiračních chorob, především chronické obstrukční choroby plicní, astmatu a plicních karcinomů, jakož i mortalita s nimi spojená, stále rostou, nevěnuje se jim zdaleka tak velká pozornost, jak by to odpovídalo jejich závažnosti.“ Přitom je stále jasnější, že na řešení tohoto hrozivého problému lékařská věda a lékaři sami nestačí; bez součinnosti politiků a celé veřejnosti při odstraňování rizikových faktorů – zejména v podobě škodlivých vlivů zevního prostředí a kouření – morbiditu a mortalitu na tato onemocnění zásadním způsobem snížit nelze. Bohatý čtyřdenní program
Vlastní program kodaňského jednání ERS byl rozdělen do čtyř plenárních zasedání, 48 symposií, 13 sekcí „hot topics“, 115 sekcí volných sdělení, dvou desítek postgraduálních kursů, několika seminářů „Ptejte se profesorů“ a stovky diskusí u posterů. Zahrnoval témata klinické medicíny včetně diagnostiky, rehabilitace či intenzivní péče a intervenční pneumologie, aktuální otázky základního, epidemiologického a klinického výzkumu, problematiku pediatrie, onkologie i infekční medicíny a byl věnován všem hlavním onemocněním dýchacího systému – chronické obstrukční plicní nemoci, astmatu, tuberkulóze, pneumoniím a ostatním respiračním infekcím, plicnímu karcinomu i dalším nádorovým postižením dýchacích cest, cystické fibróze,spánkové apnoi a intersticiálním plicním postižením, plicní arteriální hypertenzi, problematice transplantací plic – ale také otázkám spojeným s bojem proti kuřáctví a environmentálním škodlivinám, se zaváděním nové metody léčby diabetu inhalačním inzulinem nebo s bojem proti SARS či hrozící ptačí chřipce. Organizátorům kongresu bylo nabídnuto celkem 5 147 abstrakt, přijato bylo 4 079 prací. Ve výstavní hale mohli účastníci kongresu navštívit 150 stánků firemvyrábějícíchléky a diagnostickou techniku.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2005, strana 10
Zdroj: