Fakta o obezitě

Obezita je závažné chronické metabolické onemocnění, které charakterizuje zvýšené ukládání tělesného tuku. Světová zdravotnická organizace prohlásila obezitu za globální epidemii, představující jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů současnosti. Nadváha a obezita se vyskytují celkem u 80 % evropských pacientů s diabetes mellitus 2. typu, u 35 % těchto pacientů s ischemickou chorobou srdeční a u 55 % pacientů s vysokým krevním tlakem. Odhaduje se, že jedno z třinácti úmrtí ročně v Evropě přímo souvisí s nadváhou a obezitou, každé čtvrté úmrtí souvisí s obezitou či s ní souvisejícím přidruženým onemocněním.

WHO označila v roce 2002 problém nadváhy za šesté nejdůležitější riziko ohrožující lidské zdraví.

V mužské populaci v Evropě se obezita vyskytuje u 10 až 25 % a u žen je to 10 až 30 procent. V posledních deseti letech došlo k vzestupu prevalence obezity o 10 až 40 % ve většině evropských zemí. Obezita a nadváha postihují více než 50 % obyvatel Evropy a vyskytují se ve vyšším procentu u mužů. Rychlý vzestup prevalence v uplynulých 20 letech je výsledkem sociálně‑kulturních vlivů.

Čeští odborníci patří ke světové špičce, v počtu bariatrických operací však Česko zaostává. V současnosti se tvoří evropský systém akreditovaných a certifikovaných pracovišť, jeho kritéria nyní splňuje asi 50 evropských bariatrických center, v ČR je takové pracoviště jediné – OB klinika. V průběhu příštích let se předpokládá, že celkový počet certifikovaných Centers of Excellence bude v Evropě činit asi 200, v České republice zhruba šest. V současnosti je léčen chirurgicky jen zlomek obézních, kteří splňují indikační kritéria pro bariatrický výkon.

Chirurgická léčba těžké obezity

Bariatrická chirurgie (chirurgická léčba obezity) prokázala, že je nejúčinnějším způsobem léčby pacientů se 3. (nejtěžším) stupněm (morbidní) obezity. Současné dlouhodobé studie ukazují, že po bariatrickém výkonu dochází k podstatnému snížení úmrtnosti i k poklesu rizika vývoje nových chorob souvisejících s obezitou, ke snížení potřeby zdravotní péče a poklesu přímých nákladů na zdravotní péči. Bariatrická chirurgie je zavedenou a nedílnou součástí komplexní léčby vysoce obézních nemocných.

Následná doporučení byla vytvořena mezioborovou spoluprací významných odborníků mezinárodních lékařských společností na poli obezitologie:

IFSO – International Federation for the Surgery of Obesity, ``

IFSO‑EC – Interational Federation for the Surgery of Obesity/Euro``pean Chapter,

EASO – European Association for the Study of Obesity, ``

IOTF – International Obesity Task Force, ``

ECOG – European Childhood Obesity Group.``

Indikace bariatrických výkonů

Pacienti ve věku 18 až 60 let

1. s BMI ≥ 40 kg/m2;

2. s BMI 35 až 40 kg/m2 s komplikacemi, u nichž je předpoklad zlepšení po snížení hmotnosti navozeném chirurgickým výkonem (tj. metabolické poruchy, kardiorespirační choroby, závažná kloubní onemocnění, závažné psychologické problémy vázané na obezitu);

3. požadovaná hodnota BMI může být aktuální nebo dokumentovaná dřívější; přitom

a) pokles hmotnosti, jenž je výsledkem intenzivní léčby před chirurgickým výkonem (pacienti, kteří dosáhli hmotnosti pod požadovanou hodnotou BMI pro chirurgickou léčbu), není kontraindikací plánovaného bariatrického výkonu;

b) bariatrický výkon je indikován u nemocných, kteří podstatně zhubli při konzervativní léčbě, ale začali znovu přibývat.

Chirurgický výkon zvažujeme, jestliže pacient přes odpovídající nechirurgickou péči nehubne nebo není schopen dlouhodobě udržet nižší hmotnost.

Musí být zřejmé, že pacient dodržuje lékařská doporučení.

Bariatrické výkony po 60. roce věku

Indikaci bariatrického chirurgického výkonu po 60. roce věku pacienta je nutno zvažovat individuálně. U těchto nemocných musí být doložen příznivý poměr rizik a prospěchu. Základním cílem chirurgického výkonu u starších pacientů je zvýšení kvality života, protože prodloužení doby dožití díky operaci je nepravděpodobné.

Specifické kontraindikace bariatrického výkonu

1. Nelze‑li doložit žádnou dosavadní obezitologickou péči.

2. Není‑li pacient schopen účasti v dlouhodobém medicínském sledování.

3. Dekompenzovaná psychotická onemocnění, závažné deprese a poruchy osobnosti, pokud léčba není doporučena psychiatrem se zkušeností s obézními.

4. Abusus alkoholu anebo drogová závislost.

5. Nemoci v dohledné době ohrožující život.

6. Neschopnost sebepéče bez dlouhodobého rodinného či sociálního zázemí, které by péči zajistilo.

Operační rozhodnutí

Rozhodnutí o chirurgickém výkonu musí předcházet komplexní interdisciplinární vyšetření. Základní tým pro takové vyšetření optimálně sestává z následujících specialistů se zkušenostmi s konzervativní a chirurgickou léčbou obezity:

`` internista obezitolog,

`` chirurg,

`` anesteziolog,

`` psycholog nebo psychiatr,

`` odborník na výživu (nutriční pracovník anebo dietolog),

`` všeobecná sestra/sociální pracovník.

Pacient indikovaný k bariatrickému výkonu musí podstoupit rutinní předoperační vyšetření jako před jakoukoli jinou větší břišní operací.

Zdroj: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře, Obezita, novelizace 2009

Česká statistika

V ČR je v dospělé populaci 23 % obézních a dalších téměř 30 % osob s nadváhou, to je celkem více než 1 500 000 obyvatel.
V produktivním věku (mezi 25 až 65 lety) je více než 200 000 vysoce obézních pacientů (obezita 3. stupně) a dalších 500 000 s 2. stupněm obezity.

Průměrné roční náklady na léčbu těžce obézního pacienta dosahují 115 000 Kč a narůstají se zvyšujícím se počtem přidružených komplikací, zejména metabolických.

Přímé náklady na zdravotní péči o těžce obézní (BMI > 35) jsou trojnásobně vyšší v porovnání s náklady u osob s normální hmotností a tvoří až 9 % z celkových zdravotních výdajů, tedy desítky miliard Kč.

Vysoce obézní pacienti se častěji a v mladším věku stávají práce neschopnými. Jsou také mnohem častěji dlouhodobě nezaměstnaní.

Zdravotní důsledky obezity

Obezita představuje:
* více než trojnásobné riziko pro vznik diabetu 2. typu, onemocnění žlučníku, hypertenze, zvýšení hladin krevních tuků (dyslipidémie), onemocnění dýchacího traktu;
* více než dvojnásobné riziko pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a chorob velkých kloubů;
* téměř dvojnásobné riziko pro vznik karcinomu prsu u žen v menopauze, karcinomu děložní sliznice, hormonálních poruch, neplodnosti a výskytu vrozených vad u dětí obézních matek.

Odhaduje se, že nadváha či obezita je příčinou
(v západní Evropě, podle European Code Against Cancer, study supported by EC; 2006):
* 11 % všech karcinomů tlustého střeva,
* 9% karcinomů prsu,
* 39 % karcinomů endometria,
* 37 % ezofageálních adenokarcinomů,
* 25 % karcinomů ledvin,
* 24 % karcinomů žlučníku.

Snížení předčasné mortality u obézních (pětileté sledování)
* Kontrolní skupina: 6,1 7 %
* Po bariatrické operaci: 0,68 %
* Snížení: 89 %(p< 0,001)

Snížení nákladů na léčbu obézních
Přímé náklady na zdravotní péči (1996 až 2000)
* Kontrolní skupina: 11 853 $
* Po bariatrické operaci: 8 183 $
* Snížení: 45%

Zdroj - Christou NV, et al. Ann Surg 2004;240:416-424.

Zdroj: Medical Tribune