Fakultní nemocnice? Ne, univerzitní!

Univerzitní nemocnice, na které se od ledna 2018 má transformovat deset fakultních nemocnic, opustí přežitou formu státní příspěvkové organizace a přejdou na nový model správy a hospodaření. Fakulty by nově měly získat vliv na chod dané nemocnice. Dvě z deseti nemocnic jsou zadlužené, školy žádají jejich oddlužení za pomoci státu ještě před provedením transakce. Univerzitní nemocnice mají tvořit páteřní síť, zřídit nebo zrušit je bude možné jen zákonem. Na chod univerzitních nemocnic má dohlížet správní rada, v níž budou i zástupci fakult. Rozhodnutí správní rady o prodeji majetku budou muset posvětit ministerstva zdravotnictví a financí. I přesto se ozývají varování, že převod je cestou k privatizaci. Zeptali jsme se představitelů nemocnic i vysokých škol: Co si slibujete od statutu univerzitní nemocnice, jaké konkrétní dopady by změna mohla mít na vaše zařízení?

• Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,

rektor Univerzity Karlovy, Praha

Univerzitní nemocnice jsou v Evropě standardní instituce, kde je silná vazba mezi univerzitou a zdravotnictvím. Jedná se o zdravotnická zařízení poskytující špičkovou zdravotní péči propojenou s výchovou budoucích lékařů a dalších zdravotnických profesionálů a s kvalitním zdravotnickým výzkumem. Bude se jednat o zapojení univerzit a jejich lékařských fakult do řízení univerzitních nemocnic spolu se spoluzodpovědností za jejich činnost. Při schválení zákona nejprve půjde o výběr kvalitních zástupců do rady nemocnice a přípravu smluv mezi univerzitou a nemocnicí. Jsem přesvědčen, že dopady směrem k Univerzitě Karlově budou pozitivní.

• Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,

děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha

Do jisté míry zavádějící je spojení ne úplně souvisejících pojmů „páteřní síť“, která je definována regionálními potřebami konkrétní zdravotní péče, a „univerzitní nemocnice“, jež je definována potřebami akademické medicíny. Konkrétní nemocnice může – ale nemusí – splňovat kritéria obou těchto pohledů. Některá pracoviště klíčová pro páteřní síť mohou být jen částečně nebo vůbec významná pro lékařské fakulty a naopak. Zároveň existuje množství zdravotnických pracovišť (s nejrůznější vlastnickou strukturou), s nimiž lékařské fakulty v jednotlivostech dobře spolupracují, ačkoli parametry univerzitní nemocnice, jak je známe ze světa (šíře oborů, kontinuita vědecké práce a akademické přípravy budoucích učitelů, komplexita výuky včetně doktorských studií atd.), nesplňují – a ani nejsou jejich faktickou prioritou. Je proto logické, že autentickými kandidátkami statutu univerzitní nemocnice jsou právě stávající fakultní nemocnice. Zároveň nic nestojí v cestě další spolupráci fakult s ostatními neuniverzitními zdravotnickými pracovišti.

Zastoupení škol v orgánech navrhovaných univerzitních nemocnic má ovšem několik háčků. Zástupce školy určuje rektor, nikoli děkan lékařské fakulty, proto bude nutné smysluplně nastavit mechanismus této delegace uvnitř univerzity. Zastoupení školy v radě je početně velmi slabé, a jakkoli má v některých otázkách blokační sílu, právo veta není instrumentem koncepčního vlivu, ale pouze dílčím obstrukčním prostředkem. A je třeba mít na mysli i to, že člen rady nominovaný školou bude s velkou pravděpodobností i zaměstnancem nemocnice, a tudíž „člověkem dvojí loajality“. Pro to vše se domnívám, že tam, kde jsou mezi vedením fakulty a nemocnice konstruktivní vztahy, může vše fungovat dobře, stejně jako je tomu nyní. Tam, kde spolupráce dobrá není, nová norma fakultám nijak nepomůže, pouze na ně přenáší část spoluzodpovědnosti a rizik ve věcech, které ovšem nemohou zásadním způsobem ovlivnit.

• prof. MUDr. RNDr. Miroslav Červinka, CSc.

děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, předseda Asociace lékařských fakult

Lékařské fakulty dlouhodobě upozorňovaly na neexistenci zákona, který by kodifikoval pravidla spolupráce mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi. Z tohoto pohledu považuji návrh zákona o univerzitních nemocnicích za krok správným směrem. Zákon je velmi důležitý pro dlouhodobé efektivní fungování dvou klíčových složek zdravotního systému, tedy lékařských fakult a fakultních nemocnic. Oceňuji, že v závěrečné fázi přípravy zákona měly lékařské fakulty možnost vznést své připomínky k návrhu zákona. Připomínky děkanů byly v naprosté většině Ministerstvem zdravotnictví ČR akceptovány, a tak Asociace děkanů lékařských fakult ČR předloženou novelu zákona podpořila.

Bohužel tento zákon neřeší některé základní problémy ve vztahu fakult a fakultních nemocnic. Mám na mysli zejména to, že většina zaměstnanců lékařských fakult je v pracovněprávním vztahu ke dvěma institucím: k nemocnici i k fakultě. Z této dvojkolejnosti vyplývá řada komplikací při odměňování pracovníků, při podávání žádostí o granty, při vykazování publikační činnosti atd.

Jak se nová právní úprava osvědčí v praxi, to ukáže čas. Velmi důležitá bude spolupráce lékařských fakult s Ministerstvem zdravotnictví ČR při přípravě následných prováděcích předpisů. Lékařské fakulty jsou připraveny se na implementaci zákona aktivně podílet.

• MUDr. Martin Holcát, MBA,

náměstek ředitele Fakultní nemocnice Motol, Praha

Vzhledem k tomu, že u fakultních nemocnic stále přetrvává statut příspěvkové organizace, který už nevyhovuje současné situaci, předpokládáme, že model univerzitních nemocnic přinese zjednodušení v mnoha aspektech, především v operativě řízení. Dojde k hlubšímu propojení s lékařskými fakultami, což může být jedině ku prospěchu moderní medicíně v praxi.

• Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA,

ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice, Praha

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má vypracovanou strategii rozvoje na příští desetiletí. Tato strategie mj. zahrnuje obnovu stávajících budov, výstavbu zcela nových pavilonů, obnovu stávajících technologií a nákup nových. Z hlediska našich pacientů i zaměstnanců jsou to velmi důležité projekty. Pro nás jakožto příspěvkovou organizaci Ministerstva zdravotnictví ČR ovšem nastolují velké otazníky v majetkové oblasti.

A právě zákon o univerzitních nemocnicích by měl řešit nakládání s majetkem nemocnic. Respektive, majetek, který by fakultní nemocnice vložila do nově vzniklé univerzitní nemocnice, by skutečně byl jejím majetkem, se kterým by mohla svobodně nakládat. A například výnos z prodeje takového majetku by byl příjmem univerzitní nemocnice, který by mohl být investován nikoli do běžného provozu, ale právě do rozvoje nemocnice a zefektivnění provozních činností, což by představovalo značnou výhodu.

• Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.,

děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha

Naše 2. lékařská fakulta působí v motolské nemocnici více než 45 let a v současné době máme 31 společných klinických pracovišť, kde probíhá léčba pacientů, výuka budoucích lékařů i klinický výzkum. Předpokládám, že se vznikem univerzitní nemocnice dojde k intenzivnější spolupráci obou institucí v oblasti vědeckovýzkumných projektů i strategických plánů rozvoje špičkových zdravotních programů a excelentních center. Fakulta sice bude mít v sedmičlenné radě jen dva zástupce, ale v zákoně je zakotvena potřeba tříčtvrtinové většiny pro schválení klíčových rozhodnutí o zřízení či zrušení společných pracovišť, o koncepci činnosti a rozvoje apod.

Nicméně, zákon o univerzitních nemocnicích přináší jen základní pravidla soužití, ale podstatné je, jaké budou vztahy mezi vedením fakulty a nemocnice. Osobně doufám, že ty nejlepší, protože se ke vzájemnému prospěchu spojí jedna z nejúspěšnějších lékařských fakult s moderní a ekonomicky zdravou nemocnicí. A také si, možná trochu naivně, od transformace slibuji, že se konečně podaří v nemocnici vybudovat důstojné zázemí nejen pro studenty či jejich učitele, ale také pro administrativu děkanátu, tísnící se v nedůstojných podmínkách.

• Doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D., MHA,

ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Ve fakultních nemocnicích se prolíná svět léčebně‑preventivní péče, řízený přímo ministerstvem zdravotnictví, a svět prei postgraduální výuky medicíny, vědy, výzkumu a publikací fakult, které jsou řízeny rektoráty a spadají do oblasti školství. Tato koexistence nebyla dosud v mnoha ohledech přesněji stanovena, i když desítky let funguje. Nový zákon o univerzitních nemocnicích by tak mohl tento stav legislativně přesněji definovat, ujasnit organizační a hospodářské zásady spolupráce a další aspekty. Zesílil by tak žádoucí synergický efekt obou oblastí těchto pracovišť, která jsou v páteřní síti nemocnic České republiky určena k poskytování specializované a superspecializované péče a na nichž lze z fakult aplikovat nejnovější poznatky medicíny založené na důkazech. Ty jsou pak cestou magisterského studia lékařů a postgraduálního studia (zejména odborných pobytů a atestací) převáděny na další zdravotnická pracoviště. Nevyřešil by aktuální ekonomické problémy většiny fakultních nemocnic, ale mohl by i v této oblasti přinést v budoucnu stabilizaci.

• Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c.,

ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové

Snaha o vznik univerzitních nemocnic se datuje od devadesátých let minulého století, tedy opravdu dlouhou dobu. Obě instituce, tedy dosavadní fakultní nemocnice a lékařské fakulty, jsou provozně i personálně neoddělitelně spojeny. Vzhledem k rozdílnému statutu obou zařízení (veřejná vysoká škola a státní příspěvková organizace) není toto spojení jednoduché a mnohdy naráží na nejrůznější překážky. Výchova nových lékařů je společným zájmem obou institucí, ale fakultní nemocnice má pochopitelně většinu své aktivity směřovanou do zdravotní péče. Problémů ve vztazích může být mnoho – už jen to, že všichni učitelé z klinických oborů mají dva zaměstnavatele – fakultní nemocnici a lékařskou fakultu, může působit (a občas působí) problémy. Na druhé straně – fakultní nemocnice nemůže být špičkovým zdravotnickým zařízením bez využití těch nejlepších odborníků (a profesoři lékařských fakult k nim určitě patří) a lékařská fakulta by nemohla bez fakultní nemocnice vůbec zajistit výuku klinických oborů.

Je tedy zřejmé, že určité spojení je potřebné, ba nezbytné. Přesto se zatím snad v žádné zemi světa nepodařilo vyřešit všechny potenciálně konfliktní body. Záměrně píšu „potenciálně konfliktní“, protože tam, kde je dobrá vůle z obou stran, se rozhodující většina problémů dá vyřešit. Hradec Králové je toho přesnou ukázkou. Po celých 27 let máme vztahy na vysoce kolegiální a přátelské úrovni a zdálo by se, že žádný zákon nepotřebujeme. Není tomu tak, potřebujeme ho. Narůstající akreditační a kontrolní činnost nechce slyšet o „domluvách“ či „přátelské spolupráci“ a chce mít vše zapsáno, dokumentováno – a podloženo patřičným zákonem. Proto ho potřebujeme – spíše pro tu legislativu než pro denní život.

Jak už to tak bývá, každý dobrý úmysl (a ten jistě zákon sledoval) s sebou přináší nové problémy. Některé považuji v našich podmínkách za liché a překonané – nemáme obavy, které občas slyším od kolegů („proč nám budou teoretici mluvit do zdravotní péče“). Některé mohou být oprávněné: při proměnlivém financování zdravotnictví se dnes fakultní, zítra univerzitní nemocnice může dostat do ekonomického propadu – a bude za to částečně odpovídat i fakulta. Nemyslím si, že zákon o univerzitních nemocnicích by zvyšoval riziko jejich privatizace – je namířen opačným směrem. Co mě ale hlavně mrzí, je to, že ani tento zákon neřeší výše uvedený dvojí zaměstnanecký poměr klinických učitelů. I nadále budou mít „dva pány“, nadále bude diskuse o tom, zda v této minutě léčí, nebo učí (často se to prolíná), kdo ho za to má platit atd. Jak už jsem ale zmínil výše, zatím to nevyřešila žádná země. Tak alespoň malý krok, kterého se v Hradci Králové nebojíme – my se dohodneme jako vždy předtím.

• MUDr. Svatopluk Němeček, MBA,

ředitel Fakultní nemocnice Ostrava

Jen pro připomenutí, v době mého působení na Ministerstvu zdravotnictví ČR jsme připravili návrh zákona o neziskových nemocnicích. Ten měl zajistit stabilizaci páteřní sítě všech regionálních nemocnic, jejich daňové úlevy a garantovat, že nebudou privatizovány. Po mém odchodu tento návrh ve vládě projednáván nebyl, předpokládám, že kvůli odporu hnutí ANO. Místo něj je zde tedy návrh zákona o univerzitních nemocnicích, který má zlepšit fungování stávajících fakultních nemocnic. Má stabilizovat vrcholný management, umožnit práci s finančními úvěry a jednodušší režim nakládání s majetkem. Na straně druhé další posílení již nyní velmi silného vlivu fakult na chod nemocnice může při určitých konstelacích přinášet problémy.

Co se týká možného dopadu na chod Fakultní nemocnice Ostrava, zásadní dopad asi mít nebude. Naše nemocnice je ekonomicky velmi stabilní, nepředpokládáme využívání bankovních úvěrů.

Problém vidím v tom, že tato norma může být v Poslanecké sněmovně zcela zásadně přetvořena množstvím pozměňovacích návrhů. To může znamenat zásadní posun k horšímu oproti stávajícímu stavu.

• MUDr. Roman Kraus, MBA,

ředitel Fakultní nemocnice Brno

Možnost nakládat s vlastním majetkem, zvlášť s nemovitostmi a pozemky. Taktéž využívat bankovní produkty – úvěry, leasing. Dále je potřeba jasný popis a úprava vztahů s univerzitou ve společné smlouvě. Konkrétní dopady vyplývají z výše uvedeného.

Zdroj: MT