Fenebrutinib po dosažení primárního cíle ve studii fáze III u pacientů s roztroušenou sklerózou poputuje ke schvalovacímu procesu
Fenebrutinib potvrzuje svůj potenciál prvního a jediného inhibitoru Brutonovy tyrosinkinázy (BTK) pro relabující a primárně progresivní roztroušenou sklerózu ve třetí studii fáze III (FENhance 1), jejíž výsledky zveřejnila společnost Roche 2. března 2026:
- Studie FENhance 1 dosáhla svého primárního cíle a prokázala, že fenebrutinib významně snížil relapsy o 51 procent ve srovnání s teriflunomidem u relabující roztroušené sklerózy (RMS), což je v souladu s výsledky studie FENhance 2, které ukazují 59% snížení.
- FENhance 1 je konečnou studií klíčového klinického programu s fenebrutinibem, a to po pozitivních výsledcích FENhance 2 u RMS a FENtrepid u primárně progresivní roztroušené sklerózy (PPMS).
- Fenebrutinib má potenciál stát se první a jedinou vysoce účinnou perorální léčbou, která penetruje přes hematoencefalickou bariéru u pacientů s RMS i PPMS a výrazně ovlivňuje biologii relabujícího a progresivního onemocnění.
- Veškerá data ze všech tří studií fenebrutinibu fáze III budou zveřejněna na výročním kongresu Americké neurologické společnosti v dubnu 2026 a předložena regulačním orgánům.
Klinická studie fáze III prokázala, že fenebrutinib jako první a jediný přípravek ze třídy inhibitorů Brutonovy tyrosinkinázy (BTK) výrazně snížil roční míru relapsů (ARR) o 51 procent ve srovnání s teriflunomidem po dobu léčby nejméně 96 týdnů, což je v souladu s výsledky studie FENhance 2, které prokázaly 59% snížení ARR (výskyt relapsu jednou za 17 let). Sekundární cílové parametry v obou studiích RMS ukazují statisticky i klinicky významné snížení počtu mozkových lézí.
Úplná data ze studií FENhance 1 a 2 budou uveřejněna na výročním kongresu Americké neurologické společnosti (AAN) v dubnu 2026 a předložena regulačním orgánům spolu s daty ze studie FENtrepid, v níž byl fenebrutinib porovnáván s okrelizumabem.
Pozitivní výsledky studie FENhance 1 navazují na FENhance 2 u RMS a FENtrepid u PPMS, které byly oznámeny v listopadu. Souhrnné výsledky všech tří klíčových studií ukazují, že fenebrutinib konzistentně vykazuje výrazné ovlivnění biologie relabujících a progresivních onemocnění.
V obou studiích RMS bylo zvýšení jaterních transamináz srovnatelné s teriflunomidem. Ve studii FENhance 1 byl v rameni s fenebrutinibem zaznamenán jeden případ Hy’s Law (indikátor závažného poškození jater) a v rameni s teriflunomidem také jeden. Oba případy byly asymptomatické a po ukončení léčby nálezy ustoupily. V celém programu klinického vývoje fenebrutinibu u roztroušené sklerózy ani u jiných autoimunitních onemocnění nebyly zaznamenány žádné další případy Hy’s Law.
Ve studiích FENhance 1 a 2 u RMS byl v rameni s teriflunomidem hlášen jeden fatální případ a v rameni s fenebrutinibem osm fatálních případů z různých příčin a v různých fázích léčby. Probíhají další analýzy, které by měly těmto zjištěním lépe porozumět.
Fenebrutinib cílí na B lymfocyty a mikroglie. Zaměření proti B lymfocytům pomáhá kontrolovat akutní zánět, který způsobuje relapsy, zatímco cílení na mikroglie uvnitř mozku řeší chronické poškození, o němž se předpokládá, že je příčinou dlouhodobé progrese postižení. Fenebrutinib, nekovalentní inhibitor BTK, je navržen tak, aby měl vysokou účinnost, selektivitu a reverzibilitu. Tato konstrukce mu umožňuje působit v celém těle a také překračovat hematoencefalickou bariéru do centrálního nervového systému a cílit na chronický zánět.