Fetální imunitní systém a mikrochimérismus
Placenta je během gravidity prostupná jak pro buňky matky, tak i buňky plodu. Dochází tak k migraci buněk plodu do organismu matky a naopak. Tyto buňky přežívají v těle hostitele po dlouhá desetiletí. Hovoříme o tzv. maternálním nebo fetálním mikrochimérismu. Ten má zjevně značný vliv na zdravotní stav matky i dítěte. U žen může stát fetální mikrochimérismus například u zrodu autoimunitních onemocnění. U dětí bylo naopak prokázáno, že maternální mikrochimérismus může do určité míry kompenzovat nástup diabetu 1. typu.
McCune a jeho spolupracovníci prověřovali lymfatické uzliny plodů z druhého trimestru a dospěli k několika překvapivým zjištěním. Prvním byl masivní maternální mikrochimérismus. V některých lymfatických uzlinách dosahoval podíl buněk maternálního původu až 1 procenta. Dalším překvapením bylo zjištění, že vyvíjející se imunitní systém plodu na přítomnost maternálních buněk reaguje. Produkuje regulační T lymfocyty, které tlumí imunitní reakci proti maternálním buňkám. Pokud byly z kultur odstraněny regulační T lymfocyty plodu, byly buňky maternálního původu ostatními komponentami fetálního imunitního systému poměrně rychle likvidovány.
Ustanovení a zdárný průběh gravidity tedy nezávisejí jen na imunitní toleranci navozené imunitním systémem matky, ale jsou do značné míry závislé i na imunitní toleranci plodu. Zajímavé je, že regulační T lymfocyty generované během imunitní reakce plodu na maternální buňky odhalil McCune i u sedmnáctiletých teenagerů. Znamená to, že i tyto buňky dlouhodobě přežívají v organismu a modulují funkce jeho imunitního systému. McCune se domnívá, že za určitých podmínek mohou tyto regulační T lymfocyty tlumit reakci na vakcinaci a ovlivnit významně její výsledek.
Zdroj: