Přeskočit na obsah

Fibrilace síní se stává novou dimenzí preventivní kardiologie

„Je nepochybné, že nejčastější supraventrikulární arytmie – fibrilace síní –, jejíž prevalence v naší populaci kontinuálně roste, je významným rizikovým faktorem výrazně horší prognózy mnoha kardiovaskulárních onemocnění. Detekce a léčba této poruchy rytmu včetně jejích komplikací patří do spektra zájmu moderní preventivní kardiologie, zejména za využití inovativních technologií včetně umělé inteligence, které se stávají standardem,“ konstatoval koncem června na tiskové konferenci České kardiologické společnosti, zaměřené na nemocné české srdce, její místopředseda prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc.


Jak vyplývá z dat ÚZIS ČR, v posledních zhruba deseti letech se neustále zvyšuje počet osob v cílové skupině sekundární kardiovaskulární (KV) prevence, kam se řadí diagnózy, jako jsou diabetes, smíšená hyperlipidémie, primární hypertenze, akutní infarkt myokardu, chronické srdeční selhání a nově také právě fibrilace síní (FS). V roce 2019 pak byl patrný i mírný nárůst mortality v důsledku těchto onemocnění, který přichází po fázi plató probíhající v letech 2014–2018.


Pozor na vznik CMP/TIA

Co se týká FS, kterou prof. Táborský považuje za zcela novou dimenzi preventivní kardiologie, její incidence se pohybuje mezi cca 54 000–59 000 případy a prevalence od roku 2015 meziročně stoupá o pět až osm procent. „V loňském roce již byla překonána hranice 500 000 pacientů s touto poruchou srdečního rytmu,“ uvedl s tím, že se typicky jedná o starší jedince, přičemž riziko rozvoje FS narůstá zhruba od 60. roku věku, zastoupení mužů a žen je přitom rovnoměrné. Dále se uplatňují tradiční rizikové faktory, jako jsou např. konzumace alkoholu, kouření, obezita či absence fyzické aktivity, ale taktéž obstrukční spánková apnoe, chronická obstrukční plicní nemoc, zánětlivá onemocnění, chronické onemocnění ledvin a celá řada KV chorob (ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, chlopenní vady apod.).

Zásadním faktem je, že pacienti s FS jsou výrazně ohroženi cévní mozkovou příhodou (CMP) nebo tranzitorní ischemickou atakou (TIA). „Podle tuzemských údajů činí incidence těchto závažných komplikací v dané populaci nemocných stabilně asi 19 000 případů, jejich prevalence ovšem meziročně narůstá o 10–12 procent a v roce 2017 se přiblížila ke 100 000,“ poznamenal prof. Táborský a upozornil, že data ÚZIS ČR rovněž poukazují na to, že jedinci, kteří už jednou prodělali CMP/TIA na podkladě FS, mají výrazně horší prognózu a vyšší úmrtnost. Velice často jsou totiž polymorbidní a prakticky všichni z nich trpí některou ze závažných komorbidit – diabetem, chronickou ICHS, vaskulárními onemocněními apod. S odkazem na guidelines European Society of Cardiology (ESC) pro diagnostiku a léčbu FS z roku 2020 (Hindricks et al., European Heart Journal 2020) přednášející rovněž zdůraznil, že uvedená arytmie je kromě CMP/TIA spjata i s mnoha dalšími potenciálními důsledky. Mimo jiné zvyšuje mortalitu, riziko vzniku dysfunkce levé komory či srdečního selhání, stojí ale také za kognitivními dysfunkcemi, depresivními stavy, zhoršenou kvalitou života a za opakovanými hospitalizacemi.


Moderní technologie pro včasné odhalení FS

Významným tématem posledních let je podle prof. Táborského detekce FS. Jednu ze základních vyšetřovacích metod představuje EKG, které má být provedeno a vyhodnoceno všeobecným praktickým lékařem při pravidelných preventivních prohlídkách u všech pacientů starších 50 let věku minimálně každé dva roky, u rizikových jedinců včetně těch v sekundární KV prevenci pak nejméně jednou ročně. Při podezření na poruchu srdečního rytmu má být konzultován kardiolog nebo přímo specializovaná pracoviště pro diagnostiku a léčbu arytmií, která v ČR fungují v rámci 23 kardiovaskulárních center (Věstník MZ ČR 2021). „Evropská kardiologická společnost ve svých doporučeních jasně uvádí, že máme dnes mnohočetné možnosti detekce FS – od klasických měření EKG přes využitích chytrých hodinek, náramků nebo telefonů až po speciální systémy, jako jsou implantabilní monitory srdečního rytmu nebo nalepovací jednorázové ‚patche‘ pro dvoutýdenní záznam a analýzu EKG,“ zdůraznil.

Důležitost moderních technologií včetně dálkové monitorace pro diagnostiku FS prof. Táborský následně demonstroval na jedné recentní kazuistice ze svého pracoviště. Jednalo se o 78letého štíhlého muže, aktivního sportovce, doposud zcela zdravého a bez medikace, jenž měl pouze obtíže kožního charakteru. „V posledních šesti měsících nicméně udával nepravidelné bušení srdce s trváním v minutách až hodinách, pro které byl vyšetřen praktickým lékařem, ten ovšem zkonstatoval, že EKG je v normě. Laboratorní vyšetření ale nově odhalilo dyslipidémii se závažnou hodnotou LDL cholesterolu 4,15 mmol/l,“ komentoval přednášející a dodal, že v červnu 2021 byl nemocný přijat na Neurologickou kliniku LF UP a FN Olomouc pro náhle vzniklou poruchu řeči, pokles levého koutku, vertigo, instabilitu aj. Jeho stav se však během tří hodin od počátku obtíží spontánně upravil a byl hodnocen jako TIA. Pacient podstoupil komplexní neurologické vyšetření včetně MR, přičemž u něj bylo vysloveno podezření na kardioemboligenní příčinu obtíží, a poté již diagnostika pokračovala v koordinaci s kardiology.

„Pomocí jícnové echokardiografie jsme zjistili, že ouško levé síně, které bývá jedním z nejčastějších zdrojů embolizačních příhod, bylo zcela volné. Protože ani ostatní vyšetření nepřinesla žádné výsledky, zvolili jsme pro další management péče nemocného inovativní technologii dlouhodobé monitorace srdečního rytmu – tedy implantaci podkožního přístroje BioMonitor III, který poskytuje kontinuální sledování a automatické zpracování a vyhodnocení naměřených dat. Pokud bude na základě takto získaných údajů u pacienta detekována FS, což je do budoucna velmi pravděpodobné, budeme moci okamžitě zahájit příslušnou léčbu antitrombotiky a antiarytmiky, ev. později katetrizační ablací,“ vysvětlil prof. Táborský.


Dlouhodobé zkušenosti FN Olomouc s podkožními monitory

Pokud se týká implantabilních monitorů srdečního rytmu (ILR), jejich indikace se podle něj v současné době výrazně rozšiřují. „Nejnověji budou shrnuty v evropských guidelines pro trvalou kardiostimulaci, které budou zanedlouho prezentovány během virtuálního sjezdu ESC 2021,“ konstatoval s tím, že jsou ILR využívány:

  • u symptomatických poruch srdečního rytmu, které jsou málo frekventní a jen velmi obtížně zachytitelné pomoci klasické holterovské monitorace EKG včetně 7–14denního sledování;
  • u synkop nejasné etiologie – v rámci komplexního algoritmu pro vyšetřování synkop u nemocných s nepravděpodobnou neurologickou příčinou těchto stavů;
  • pro dlouhodobou monitoraci pacientů po ischemické CMP, kdy je pravděpodobná kardioemboligenní etiologie na podkladě nejčastěji FS;
  • v USA a jiných ekonomicky vyspělých zemích často rutinně ke sledování pacientů po katetrizační či chirurgické ablaci FS.

„Ke třetímu bodu je důležité dodat, že dvě recentně publikované randomizované studie STROKE‑AF a PER DIEM, analyzující význam ILR u pacientů po CMP/TIA, jasně prokázaly, že podkožní monitory mají výrazně vyšší efektivitu v záchytu arytmií, dominantně FS. To znamená, že jsou i bezpečnější pro ‚outcome‘ pacienta než klasická monitorace EKG,“ komentoval prof. Táborský s odkazem na práce Bernsteina et al. ze Spojených států a Bucka et al. z Kanady, obě zveřejněné v JAMA 2021.

Rovněž Kardiovaskulární centrum LF UP a FN Olomouc má s implantací ILR pozitivní zkušenosti, dlouhodobě v oblasti kardiologické, nově pak i v oblasti kardiochirurgické u jedinců po chirurgické ablaci FS. „Aktuálně takto monitorujeme 367 nemocných. Významným přínosem přístroje BioMonitor III je systém Home Monitoring, kdy jsme na každou potenciální epizodu arytmie bezprostředně upozorněni, tudíž jsme na ni schopni i velmi rychle reagovat. Navíc jsou pacienti vybaveni aktivátorem, který v případě jejich subjektivních obtíží označí úsek sledovaného rytmu příslušným symptomem a pomůže nám lépe interpretovat klinické výsledky monitorace,“ vysvětlil prof. Táborský a dodal, že výhodou dané technologie je taktéž garantovaná délka observace více než tři roky, přičemž není výjimkou, že mají pacienty monitorované jedním systémem i pět let. „Osobně si myslím, že do deseti let zanikne holterovská monitorace EKG, jak ji známe v současné podobě, a transformuje se do podoby například nalepovacích ‚patchů‘ s kapacitou monitorace až čtyři týdny. Dále budou expandovat podkožní monitory srdečního rytmu, které se budou ještě zmenšovat a pro interpretaci výsledků budou stále častěji využívat umělé inteligence a dalších prvků digitální medicíny třetího tisíciletí,“ naznačil a závěrem zdůraznil: „Můžeme mít sebedokonalejší systém KV prevence, sebelepší programy a technologie, ale často zapomínáme na jeden ze základních principů, a tím je pohybová aktivita!“

Celý záznam z tiskové konference můžete zhlédnout na tiskovky.mavepr.cz.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené