Finské sestry se starají maximálně o čtyři pacienty

V rámci programu výměny vysokoškolských studentů Sokrates – Erasmus jsem měl možnost strávit tři měsíce na partnerské univerzitě ve finskémLahti.Kromě přednášek a seminářů jsem absolvoval i odbornou praxi v místní nemocnici. Nejvíce času jsem strávil na interním dia-betologickém oddělení. Na první pohled bylo patrné, že pacient je ve finskénemocnicikrálem.Všese točí kolem něj. Může si dovolit téměř cokoli a neexistuje, aby se s ním sestra o čemkoli přela. Tomu ovšem odpovídají i počty personálu. I na standardním oddělení má jedna sestra na starosti nejvýše čtyři pacienty. A to ještě na ošetřovatelské jednotce pracuje zvláštní sestra, která se věnuje jen dokumentaci. Ranní hygiena u jednoho pacienta pak běžně trvá více než hodinu. Ošetřovatelský proces neznají
Zdálo by se, že za takových podmínek zůstává velká část pracovní doby sester nevyužitá. Téměř veškerý volný čas ale sestry věnují komunikaci s nemocnými. Celá péče je maximálně individualizovaná. Každý pacient ví, kdo je ten den jeho sestra, a sestry si mezi sebou předávají jen své pacienty. Přehled o celém oddělení tedy nemají. Překvapilo mě, že ani při takovéto organizaci práce nepracují metodou ošetřovatelského procesu. Když jsem se na to konkrétně ptal, sestry ani nevěděly, co mám na mysli.U každého pacienta sestra denně vyplňuje v počítačovém programu sadu otázek, která hodnotí ošetřovatelskou zátěž v rozmezí jedna až čtyři. Toto hodnocení slouží mimo jiné k tomu, aby byla práce mezi jednotlivými sestrami rovnoměrně rozložena.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17A/2005, strana 21

Zdroj: