Fórum: Co může přinést zdravotnictví (nejen pražskému) nová pražská nemocnice?

Premiér oznámil, že nová pražská nemocnice bude stát v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ptáme se: Co to může přinést pražskému zdravotnictví?

• Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.,

primátor hl. m. Prahy

Praha moderní nemocniční infrastrukturu nepochybně potřebuje. Jako lékař velmi dobře vím, že kvalita zdravotní péče nestojí pouze na odbornosti zdravotníků a moderních technologiích, ale také na prostředí, ve kterém je poskytována. Řada pražských nemocničních areálů vznikala před mnoha desetiletími a jejich postupné rekonstrukce mají své limity.

Umístění nové nemocnice do areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady může mít z medicínského hlediska logiku. Už dnes zde fungují významná specializovaná pracoviště a nový komplex by mohl umožnit jejich lepší propojení, sdílení technologií a efektivnější organizaci péče.

Samotné rozhodnutí o místě je ale teprve začátkem. Za podstatnější považuji, jaká bude výsledná koncepce nemocnice, které obory a služby se do ní přesunou a jak bude navazovat na ostatní pražská zdravotnická zařízení. Praha nepotřebuje pouze novou budovu. Potřebuje promyšlenou síť zdravotní péče, která bude odpovídat demografickému vývoji i měnícím se potřebám pacientů.

Pokud se podaří projekt připravit právě tímto způsobem a s dostatečně dlouhým výhledem, může být nová nemocnice jednou z nejvýznamnějších investic do pražského zdravotnictví na několik příštích desetiletí.

• MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA,

poslanec Parlamentu ČR (za SPOLU / KDU‑ČSL), místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a FTN, místopředseda správní rady VZP

Nová nemocnice se staví na sto let. Právě proto mě znepokojuje zbrklé rozhodnutí vlády o jejím umístění na Vinohradech ještě před dokončením kapacitní studie, která má teprve říct, jak má být pražská nemocniční péče uspořádána. To je podle mě zmatečné plánování.

Smyslem tak obrovské investice musí být především lepší organizace péče v celé Praze – správná spádovost, dostupnost urgentní péče, dojezdové časy sanitek, kapacity jednotlivých nemocnic a hlavně to, zda pacient dostane správnou péči včas a na správném místě.

Pokud má být součástí transformace například útlum významné části péče na Bulovce, musíme se ptát: kam pojedou sanitky, které dnes směřují tam? Bulovka přijímá přes 25 000 sanitek ročně. Budeme tyto pacienty vozit o mnoho kilometrů dál přes dopravně přetíženou Prahu? To přece není chytré řešení.

Právě na podobné otázky má odpovědět kapacitní studie. Ministerstvo samo stanovilo pořadí: kapacitní studie, studie proveditelnosti, investiční záměr a teprve potom rozhodnutí vlády. Ve skutečnosti se ale postupuje opačně. Místo už bylo politicky oznámeno, zatímco varianty přesunů péče mezi nemocnicemi, spádovost i budoucí kapacity se mají teprve dopracovat a první zásadní výstup studie má být hotový až v prosinci. A kde je odborná diskuse se zdravotníky, záchrannou službou a dalšími, kterých se tak zásadní změna dotkne?

Vinohrady mohou být nakonec správnou variantou. Ale umístění nové nemocnice musí být výsledkem dat a odborného srovnání, nikoli politického rozhodnutí učiněného dřív, než byla data vůbec hotová. Jinak hrozí, že za desítky miliard postavíme moderní nemocnici, ale současně zhoršíme organizaci péče, prodloužíme cesty sanitek a pacientům zhoršíme dostupnost zdravotnictví.

Takové plánování si Pražané ani zdravotníci nezaslouží.

• Karla Mráčková,

tisková mluvčí vlády ČR

Areál Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je nejvhodnější zejména s ohledem na tamní vysoce kvalitní specializovaná centra, se kterými bude nová nemocnice propojena, případně se do ní přesunou. Zároveň byl ale vybrán s ohledem na strategické umístění lokality z hlediska dostupnosti, ale i obslužnosti. Stejně jako FN Motol a Nemocnice Na Homolce jsou klíčové pro obslužnost levého břehu Vltavy, tak nová nemocnice bude plnit stejnou úlohu pro celý pravý břeh, kde jsou zdravotnická zařízení často nemoderní a roztříštěná.

Projekt počítá zejména s využitím části areálu, kde jsou pozemky prázdné.

• Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

smluvní konzultant SZP ČR

Záměr na vybudování nové pražské nemocnice je nepochybně správný. Současné nemocnice jsou většinově v historických objektech, kde jsou jakékoli investice nákladné a výsledek nemůže plně odpovídat současným nárokům. Problém je však skryt v detailech provedení.

Ani odborná veřejnost dosud nemá k dispozici relevantní studii, jak by měla transformace pražského lůžkového fondu proběhnout, zda je již rozhodnutí konečné a na základě jakých analýz. Nevíme, kolik nových pracovišť a lůžek vznikne, a hlavně kolik starých přestane v současné podobě existovat. Praha přitom i z geografické polohy poskytuje významné kapacity i obyvatelům Středočeského kraje, a potřebný rozbor tak musí analyzovat i tento stav a nabízet řešení.

Na jedné straně můžeme fabulovat, co může nová nemocnice přinést, ale lze předpokládat, že odpor současných struktur v pražských fakultních nemocnicích může nakonec celý záměr významně změnit.

Dnes tak pozitivně hodnotím, že vláda chce dlouhodobé problémy pražského zdravotnictví zlepšit. Je nepochybné, že je pracovišť ve fakultních nemocnicích zbytečně mnoho, jsou nákladově neefektivní a často v nevyhovujících prostorách.

Bohužel však nevíme, zda a jak chce projekt nové pražské nemocnice tyto problémy řešit. Pokud by měl být výsledek skutečně přínosný, bude projekt čelit v řadě případů mimořádně velkému odporu. Nová nemocnice nepochybně nezahájí provoz v tomto volebním období. Projekt by tak měl mít co nejširší dlouhodobou politickou podporu a plánované změny by měly být zohledněny v konkrétních investičních záměrech současných pražských nemocnic co nejdříve.

• Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

děkan 2. LF UK, předseda Asociace děkanů LF, Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol a Homolka

Otázka vzniku dalšího moderního nemocničního komplexu v Praze je již nějakou dobu diskutována, z hlediska pražského zdravotnictví se jedná o jednoznačně pozitivní iniciativu. Zastaralé budovy většiny tradičních nemocničních areálů představují zásadní limitaci pro poskytování moderní a efektivní zdravotní péče, stavba nového komplexu se tak jeví spíše jako nezbytnost, která měla proběhnout již dávno. Areál FN Královské Vinohrady má proti dříve diskutovaným lokalitám některé teoretické výhody, jako je dopravní dostupnost či blízkost lékařské fakulty. Volba lokality jistě uklidní i atmosféru mezi zdravotníky a jejich týmy ve FN Královské Vinohrady. Nevím ale nic o plánovaném rozsahu nového projektu, tedy jak se promítne do reorganizace pražského zdravotnictví, jak se dotkne jednotlivých pracovišť ve FN Bulovka, či dokonce ve Všeobecné fakultní nemocnici, takže se v tuto chvíli konkrétněji vyjádřit nemohu.

• Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.,

poslankyně Parlamentu ČR (za ANO), Výbor pro zdravotnictví PSP ČR, přednostka Centra preventivní medicíny IKEM, členka správní rady VZP

Pražské zdravotnictví poskytuje své služby i mimopražským pacientům a je jisté, že je třeba posílit zdravotnické služby našeho hlavního města. Je potěšující, že se prodlužuje doba dožití, ale je třeba posílit preventivní programy civilizačních chorob, a to není možné realizovat bez nových prostor.

• Mgr. Štěpán Slovák,

poslanec Parlamentu ČR (za SPOLU / ODS), člen Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Novou moderní nemocnici Praha potřebuje. Zaráží mě ale způsob, jakým vláda oznámila, že bude právě na Vinohradech. Ještě před několika měsíci nám bylo řečeno, že vznikne kapacitní analýza a studie proveditelnosti. Teď už známe vítěznou lokalitu, ale veřejnost nezná žádné přesvědčivé srovnání variant ani jasná kritéria, podle kterých byly Vinohrady vybrány. Argumentem má být volný pozemek a návaznost na traumacentrum a popáleninové centrum. To může být výhoda, ale u investice za desítky miliard korun to opravdu nestačí. Potřebujeme především vědět, co nová nemocnice udělá s Bulovkou, VFN a samotnými Vinohrady, které kapacity se budou rušit či přesouvat a kde stát vezme stovky zdravotníků. Nechci, aby se nejprve politicky zapíchl špendlík do mapy a teprve potom se hledala data, která toto rozhodnutí obhájí.

• MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,

senátor Parlamentu ČR (za ODS), místopředseda Výboru pro zdravotnictví, ředitel Nemocnice Strakonice a. s.

Domnívám se, že nejdříve je potřeba odpovědět na otázku, jaké kapacity bude Praha skutečně potřebovat za 10–15 let. Teprve potom má smysl stavět nemocnici za desítky miliard, protože nová nemocnice má současně znamenat transformaci několika stávajících nemocnic: co tedy zůstane na Bulovce, co na Vinohradech, co ve VFN a co se přesune do nové nemocnice? Nová nemocnice sama o sobě nevytvoří nové lékaře a sestry. Praha už dnes bojuje o zdravotnický personál. Pokud pouze přesuneme zaměstnance ze tří nemocnic do jedné nové, může být výsledkem dražší infrastruktura bez skutečného zvýšení dostupnosti péče. Jedním z důvodů je zřejmě i možnost započítat část výdajů do obranných výdajů vůči NATO. To ale vyvolává legitimní otázku: stavíme nemocnici primárně proto, že ji Praha potřebuje, nebo také proto, aby se její výstavba dala vykázat jako výdaj na obranu?

Výhodou je, že zde už existují důležitá specializovaná centra – například traumacentrum a popáleninové centrum – a část pozemku je volná. Na druhou stranu jde o velmi hustě zastavěnou část Prahy. Bude proto potřeba řešit dopravu, zásobování, příjezd sanitek, parkování a napojení nové budovy na stávající nemocniční provozy. V zásadě je mi tedy nejasný osud stávajících nemocnic. To je podle mě politicky nejcitlivější část. Pokud vznikne nová nemocnice, může dojít k omezení nebo přestavbě některých částí Bulovky, Vinohrad či VFN. Transformace musí být připravena tak, aby Praha během výstavby a stěhování nepřišla o potřebnou akutní kapacitu.

Z pohledu zdravotnického manažera bych tedy položil pět základních otázek:

• Kolik lůžek Praha skutečně bude potřebovat v letech 2035–2040?
• Kolik bude nová nemocnice stát, včetně infrastruktury a vybavení?
• Odkud vezmeme lékaře a sestry?
• Které konkrétní provozy z Bulovky, VFN a FNKV se zruší nebo přestěhují?
• Je hlavním důvodem projektu potřeba pražského zdravotnictví, nebo také možnost financovat část projektu jako vojenskou investici?

Za mě je přitom největší riziko, že se začne řešit stavba dříve než definitivní podoba pražské nemocniční sítě.

• Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.,

děkan 1. LF UK Praha

Význam pro pražské zdravotnictví nebude mít jen samotná budova, ale i její vybavení a především odborníci, a to zejména excelentní týmy. A zde dosud zůstává hodně nejasného, a to včetně změn v dalších velkých pražských (fakultních) nemocnicích. Zásadní je samozřejmě kvalita, excelence a dostupnost zdravotní péče, ale nemalý význam má i vztah k výuce lékařů a dalších zdravotnických expertů na lékařských fakultách. Komunikace s lékařskými fakultami sice existuje, ale konkrétní detaily nejsou známy. Fakulty by neměly být jen pasivními příjemci rozhodnutí. Fakultu tvoří teoretické a preklinické ústavy, a kromě výuky též věda. I do těchto oblastí bylo a musí být nadále investováno. Pro výuku na fakultách musejí být dostatečné kapacity jak v preklinické, tak samozřejmě v klinické části. Kliniky jsou společnými pracovišti fakult a nemocnic, a právě toto těsné propojení zdravotní péče, výuky a vědy je základem akademické medicíny. Variant následného uspořádání je více, ale žádná by neměla oslabit tyto vazby, snížit kapacitu pro výuku nebo narušit fungující odborné týmy. Věřím proto, že nová nemocnice může českou medicínu významně posunout. Podmínkou však je, aby její vznik nebyl vnímán izolovaně jako stavební projekt, ale jako součást koncepčního rozvoje pražského zdravotnictví, lékařského vzdělávání a medicínského výzkumu.

• MUDr. Pavel Vepřek,

sdružení Občan z. s., Platforma pro udržitelné zdravotnictví

Nová moderní nemocnice na pravém břehu Vltavy může přinést pražskému – a nejen pražskému – zdravotnictví zásadní zlepšení jeho kvality a efektivity. Důvody jsou zřejmé. Umožní centralizovat dosud rozdrobené poskytování specializované péče do jednoho místa a zásadně zlepší podmínky pro její provozování. Žádná ze stávajících nemocnic nemá stavební dispozice opravdu moderní nemocnice, a to je i překážkou efektivní organizace a integrace péče. Ostatně si toho bylo vědomo už před sto lety i vedení Nadačního fondu všeobecné nemocnice, které nevidělo perspektivu dalšího rozvoje v prostorách současné VFN a zakoupilo pozemky v Motole pro výstavbu nové moderní monoblokové nemocnice. Plány nabourala druhá světová válka a když se konečně Motol postavil, tak už nebyla myšlenka stěhování na stole. Obdobně se tak stalo i se záměrem přesunout sv. Annu v Brně do Bohunic. Takže ano, nová nemocnice bude jednoznačný přínos. Sice se to spoustě lidí zvyklých na svá malá království nebude líbit, ale perspektiva práce v moderních prostorách bude pro mnohé přitažlivá a snad jim bude dostatečně kompenzovat i ztrátu příjemností, které s sebou nese zaměstnání v centru velkoměsta.