Přeskočit na obsah

Fórum: Co přinesl rok 2021 ve zdravotnictví?

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

Letošní rok byl ve znamení boje s covidem. I když ministerstvo zdravotnictví připravilo řadu novel a vyhlášek, např. novelu umožňující sestrám v domácí péči předepisovat některé zdravotnické pomůcky, novelu pro předepisování léčebného konopí na eRecept či schvalování úhrad léku z veřejného zdravotního pojištění hlavně na vzácná onemocnění se zohledněním dopadu na kvalitu života pacienta a jeho rodiny nebo novelu k odškodňování nezákonně sterilizovaných žen, v bilanci přijatých zákonných norem dominuje COVID‑19 a boj s ním. Časem by se ho mohla týkat např. také vyhláška o odškodnění za povinná očkování vstupující nyní do připomínkového řízení. Covid zatím ve výčtu chybí, protože toto očkování má být povinné až od března příštího roku. Zeptali jsme se zdravotníků, expertů i politiků: Co se letos ve zdravotnictví povedlo a co byla nenaplněná příležitost?

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Myslím, že je obdivuhodné, jak české zdravotnictví zvládá (a snad nejen zatím) pandemii COVID‑19. Asi nemá smysl se rozepisovat více. Předpokládám, že to vidí každý. Možná jediná nevyužitá příležitost, což je ale více otázka společensko‑politická – nikoli zdravotnická, je nedosažení potřebné míry proočkovanosti naší populace. Každý den i ve vlastní ambulanci potkávám pacienty s komplikacemi po prodělaném covidu a jen je mi líto, že zvláště ti, kteří přicházejí v poslední době, mohli být zdraví a v pohodě, kdyby sami byli očkovaní a bylo včas očkované i jejich okolí. Za to ale zdravotníci nemohou. Ti jim (jen) pomáhají.

  • MUDr. Pavel Vepřek,

iniciativa Zdravotnictví 2.0

Zdravotnictví v letošním roce moderovala pandemie, sekundovaná volbami, takže na nějaké hlubší nebo méně populární změny nebylo ani pomyšlení. Z necovidové agendy stojí za zmínku novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, která, mimo jiné, nově definuje proces, kterým se bude lékům na vzácná onemocnění nastavovat úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Také byl přijat dlouho očekávaný zákon č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví, který je hodně ořezanou verzí původního zadání. Místo elektronizace zdravotnictví řeší jen technologickou platformu, na které by mělo být možné sdílet informace, až k elektronizaci zdravotnictví opravdu dojde. Další vlny pandemie nachytaly vládu tradičně v nedbalkách a blízkost voleb se, stejně jako v loňském roce, odrazila v jejím vystupování a v načasování přijímaných opatření. Zatímco na vládní úrovni to skřípalo a očkovaných přibývalo méně, než bylo záhodno, tak nemocniční servis šlapal jak z partesu. Čekal jsem, že první covidová vlna vyvolá razantní modernizaci hygienické služby, což jsem zatím nezaznamenal. Pandemie s volbami v zádech otevřela ruku páně a do zdravotnictví se nahrnulo nebývale hodně peněz ze státního rozpočtu a příjmy zdravotníků stouply více než kdykoli jindy. Byl by to důvod k radosti, kdyby navýšení prostředků bylo spojeno s modernizací zdravotního systému. To se však nestalo, a tak za navýšení mandatorních výdajů nereformovaného zdravotnictví budeme v příštích letech platit rychlým růstem deficitu veřejného zdravotního pojištění. Vydrancovaná státní kasa nebude mít kondici na jeho tradiční dorovnávání, a tak zřejmě na potřebné změny, pod tlakem nezbytnosti, nakonec dojde.

  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Vytvořit takovou „SWOT analýzu“ našeho zdravotnictví za rok 2021 není vůbec snadné, proto se pokusím o maximální zjednodušení. Jsem z těch, kteří se snaží zdůrazňovat, že COVID‑19 není jedinou výzvou současnosti, přesto jsou následující řádky především o něm. Ale nejen…

Začnu možná trochu netypicky. Pandemie ukázala, že zdraví, zdravotnictví, zdravotníci jsou opravdu významnou součástí života společnosti. Podařilo se postavit zdravotnictví na takové místo, jaké mu náleží. Následovalo ocenění společenské, ekonomické, a nakonec i obyčejně lidské. V krizi se dovybavovaly nemocnice, podařilo se najít prostředky na modernizaci a rozvoj, zvýšilo se finanční hodnocení lékařů i sester. Umělci pořádali koncerty pro zdravotníky. Zdravotnické informace se dostaly mezi headliny ve většině médií (až nás to někdy mrzí).

V důsledku výše uvedeného se podařilo minimalizovat ztráty, způsobené pandemií. A to píšu samozřejmě s veškerou pokorou a úctou k desítkám tisíc zemřelých a dalším, kteří si odnesli dlouhodobé následky onemocnění. Kdyby se ale nepodařilo zmobilizovat zdravotní systém a ten by zkolaboval, byla by cena, kterou bychom platili, ještě mnohem vyšší.

Do určité míry je potřeba ocenit i fakt, že se nezhroutil systém péče o „nekovidová“, akutní i chronická onemocnění. Prokázalo se, že náš zdravotní systém (především díky lidskému faktoru) je dostatečně robustní. (Naštěstí nebyl v předchozích letech „zefektivněn“ některými sociálně‑ekonomickými inženýry.)

Za „kouzlo původně nechtěného“ můžeme označit skutečný rozběh a akceleraci oblasti telemedicíny, eHealth a nakonec (i když ne vždy optimální) rozvoj distančního vzdělávání pre‑ i postgraduálního.

O nenaplněných příležitostech bych si asi netroufal hovořit. Rok 2021 rozhodně nebyl rokem příležitostí. Snad s výjimkou zviditelnění nových expertů na vše, bez ohledu na jejich skutečný vědecko‑klinicko‑medicínský „background“.

Ale vážně. Samozřejmě se mnohé nepodařilo. A nedivme se, že se úspěchy a neúspěchy překrývají. Skutečně se nepodařilo zachránit více nemocných navzdory obrovskému nasazení lidí i prostředků. Nepodařilo se dostatečně komunikovat a uvádět do praxe skutečnou evidenci a „evidence based medicine“ v populaci obecné, a dokonce ani medicínské. Myšleno v oblasti pandemie.

Mne osobně velmi trápí to, že se nepodařilo udržet (respektive dále rozvíjet) péči o onemocnění masového výskytu, především kardiometabolická, onkologická, ale i další. Přitom jsou to právě tato onemocnění, na která umírá většina naší populace.

Jako vysokoškolského učitele mne mrzí to, že vázla zejména praktická výuka mediků. Na druhé straně ale studenti v mnoha nemocnicích prokázali jako dobrovolníci své odhodlání stát se dobrými lékaři. Současně také v práci na covidových odděleních získali obrovskou praktickou zkušenost.

V každém případě byl rok 2021 pro české zdravotnictví jedním z nejtěžších. A i když se mnohé mohlo podařit lépe, domnívám se, že naše zdravotnictví obstálo. A za to patří všem, nebo většině lékařů i dalších zdravotníků velké poděkování.

  • Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,

rektor Univerzity Karlovy

Naše zdravotnictví považuji za velmi kvalitní: opětovně v uplynulém roce potvrdilo své přednosti v průběhu zvládání pandemie. Je tomu tak především jen díky velkým obětem lékařů, sester a zdravotnického personálu vůbec. Patří jim velký dík nás všech za jejich neuvěřitelné nasazení a péči o všechny nemocné.

Jako velké pozitivum beru očkování proti covidu. To, že se podařilo tak rychle vyvinout vakcínu proti covidu, je velký úspěch. A je nezpochybnitelné, že díky ní se daří pandemii postupně zmírňovat. Stále věřím, že lidé jsou zodpovědní. Od začátku roku je možné se očkovat, a kdo dbá na své zdraví, tak se již očkovat nechal. Podle mne je to hlavní cesta, jak eliminovat infekční onemocnění covid. Bohužel koronavir SARS‑CoV‑2 je tady a musíme mít vůči němu respekt, ale zároveň se s ním naučit žít.

Očekával bych, že vláda zveřejní nějaký smysluplný plán, kdy a na základě jakých parametrů se bude k opatřením ke zvládání pandemie přistupovat. Protože zatím je to stále nahodilé. Ohledně očkování je potřeba přesvědčovat společnost o jeho nutnosti a nezbytnosti jako u jiných onemocnění. Volil bych raději cestu pozitivních kroků než striktního nařízení. A motivovat – jde přeci o zdraví náš všech.

  • Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Přes všechny obtíže s covidem se zdravotnictví v ČR nehroutilo a až do listopadu se poskytovala péče prakticky bez velkých výpadků a s dobrou dostupností u všech vážných zdravotních problémů a onemocnění.

Pro zdravotnictví je jistě také velkým úspěchem, že se podařilo další navýšení státního příspěvku, a to i pro rok 2022. Prakticky žádná ordinace nebo nemocnice si nemůže stěžovat na nedostatek peněz a také platy zdravotníků významně rostly. To by nám mělo pomoci v dalších letech, kdy se taková štědrost státu očekávat nedá.

Co se však vůbec nepovedlo, bylo plošné utrácení peněz bez vazby na zásluhy a skutečné výsledky a zásadní popření dosažených cenových dohod pro rok 2022. Mimořádný nárůst zdrojů se tak využil ke zlepšování systému jen minimálně, a naopak jsme ještě přešli na utrácení rezerv zdravotních pojišťoven. Tyto peníze nám brzy budou chybět.

Druhým problémem bylo, že jsme některá potřebná opatření ke zvýšení proočkovanosti včetně nepopulárních zpoplatnění testů a povinně očkovaných skupin neprovedli na začátku léta, kdy byla příležitost se na současnou epidemii lépe připravit.

Zdravotnictví a zdravotní péče je v naší zemi na dobré úrovni. Měli bychom si však již brzy říci, jak dál.

Všem těm, kteří pečují o nemocné, bychom chtěli za celý letošní rok poděkovat a popřát jim pevné zdraví, v rámci možností pěkné svátky a co nejrychlejší návrat k normálnímu životu.

  • Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole

Jako pozitivum vnímám skutečnost, že se zdravotníci dokázali vyrovnat se všemi vlnami pandemie. Podařilo se zorganizovat celou řadu kvalitních odborných konferencí a seminářů, kde jsme se naučili využívat možností virtuální komunikace, i pokračovat ve výchově pregraduálních i postgraduálních studentů. Pozitivně vnímám legislativní kroky upravující kompetence studentů medicíny, stejně jako jejich větší sepětí s reálnou praxí, byť to bylo vynuceno krizovou situací. Aktivita studentů v testování i očkovací strategii byla příkladná. Budeme‑li těchto zkušeností rozumně využívat, může to být ku prospěchu studentů i celého systému.

Bohužel ale vnímám i některé negativní skutečnosti. Celá doba spojená s pandemií nového koronaviru odhalila malou schopnost systematického a koncepčního přístupu k problémům, kterým čelíme. Netýká se to jen politické reprezentace, ale i odborného vedení. Ukázala se i nezkrotná touha řady lékařů po zviditelnění vedoucí k ochotě vyjadřovat se k čemukoliv a kdekoliv. Nepůsobí to příliš profesionálně a obávám se, že budeme spíše sčítat ztráty než z toho profitovat.

  • PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.,

viceprezident České lékárnické komory

Práci zdravotníků již druhým rokem ovlivňuje situace s pandemií COVID‑19. Ukazuje se, že čeští zdravotníci dokážou svým nasazením situaci zvládat. V nemocnicích, ordinacích i lékárnách. To je největší plus českého zdravotnictví. Ne vždy ale mají zdravotníci potřebnou podporu od politiků nebo úředníků. To se ukázalo např. při distribuci vakcín praktickým lékařům, kdy nebyla využita běžná distribuční cesta výrobce‑distributor‑lékárna‑ordinace a vakcíny rozváželi do ordinací hasiči. V současné době se kvůli legislativním problémům protahuje možnost rychlé léčby covidových pacientů pomocí nových antivirotik v tabletové formě. Místo toho, aby byla předepisována na recept a vydávána v lékárnách, tak si pro ně budou muset pacienti jezdit do vybraných nemocnic.

Z pohledu lékárníků vidím jako zatím nenaplněnou příležitost využití lékáren při očkování, do něhož jsou lékárny zapojeny ve 13 zemích EU a v dalších k tomu směřují.

Naštěstí se zatím nenaplnily obavy z počátku pandemie, kdy reálně hrozila nedostupnost mnoha léků pro pacienty z výrobních nebo distribučně‑kapacitních důvodů. V průběhu celého roku se podařilo zachovat dobré zásobování lékáren většinou léků i v případech extrémně zvýšené spotřeby některých léčivých přípravků. Zároveň se ukazuje, nakolik je důležité vícekanálové zásobování lékáren na rozdíl od monopolních systémů distribuce.

  • Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.,

výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Dobrou zprávou letošního roku jsou zejména pokračující investice do zdraví české populace. Z poslední analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2020 vyplynulo, že pacientům v ČR je dostupných již 57 procent léčiv schválených EMA v období 2016–2020. Obdobné dostupnosti nejmodernějších přípravků dosahuje např. Švédsko, naopak výrazně horší výsledky vykazují ostatní země V4. Dobré výsledky ČR jsou způsobeny mimo jiné novými typy smluvních ujednání mezi farmaceutickými společnostmi a zdravotními pojišťovnami, které jsou založeny na sdílení nákladů a rizik (např. rozložení platby za léčivo v čase, postupné hrazení dle úspěšnosti léčby). Tato schémata zároveň zajišťují dlouhodobou udržitelnost financování zdravotní péče. Předpokládám, že tento trend bude dále sílit.

Další dobrou zprávou je vznikající Národní onkologický plán, strategická vize rozvoje onkologické péče v ČR. Jsem velmi rád, že se dokument diskutuje i v kontextu aktuálního Evropského plánu boje proti rakovině, který poskytuje členským zemím EU zapojení do řady iniciativ a aktivit s cílem zvrátit trend v alarmujícím výskytu nádorových onemocnění.

V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout práci českého zdravotnictví, kterému se opakovaně daří zvládat pandemické vlny. Věřím, že k úspěchu aktivně přispívají také inovativní farmaceutické společnosti, ať již prostřednictvím očkovacích látek, nebo monoklonálních protilátek proti COVID‑19.

Za jedno z největších negativ posledních let považuji absenci strategického plánu ČR pro oblast očkování. Vlivem toho, že se ministerstvo zdravotnictví v posledních letech nevěnovalo cílené vakcinační edukaci, na to v době pandemické doplácíme. V kombinaci s nešťastnou komunikací ze strany ministerstva se nedivím, že si mnozí lidé neuvědomují smysl očkování a snadno podléhají hoaxům a polopravdám.

  • MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP,

ředitel, Poliklinika na Národní

Čím větší úspěch, tím by mělo stačit jen pár slov: největším úspěchem v tomto roce je bezesporu dosažená pracovitost a loajalita zdravotnického personálu, hlavně těch, kteří se starali (a starají) o oběti covidu, ale i těch ostatních, kteří přispěli k tomu, aby se naše zdravotnictví nezhroutilo. Za neúspěch považuji hlavně neschopnost politiků vést smysluplný tah na povinné očkování proti covidu hned od začátku epidemie, spojenou s baráží nesystematických a chao­tic­kých opatření.

Sdílejte článek

Doporučené

Nemocné srdce a vliv psychofarmak

24. 1. 2022

Téměř každý pátý pacient se srdečním onemocněním užívá léky na duševní zdraví. Podle výzkumu zveřejněného v European Journal of Cardiovascular…