Funkční poruchy trávicího traktu

Funkční poruchy trávicího traktu zahrnují syndromy způsobené dysfunkcí jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, biliárního traktu a anorekta. Podle lokalizace a rázu obtíží můžeme dyspepsii rozdělit na dva základní typy: žaludeční (horní) a střevní (dolní). Podle časového průběhu ji dělíme na akutní a chronickou. V současnosti je u funkčních poruch vesměs užívána 2. římská klasifikace, u nás klasifikace Mařatkova. Ve světě se prevalence dyspepsie v populaci pohybuje mezi 25–50 %. Za podstatné je u funkčních poruch považováno zjištění, že „prvotní porucha je nikoli v orgánu, ale v regulaci“. Za nejcitlivější funkci trávicího traktu je považována motilita. Diagnostická strategie funkčních poruch má dvě složky: 1) pozitivní, která zahrnuje charakteristické projevy onemocnění a 2) negativní, která pomocí vyšetřovacích postupů pomáhá vyloučit organická onemocnění. Léčba funkční dyspepsie je často dlouhodobá a obvykle obtížná. Jako funkční poruchy trávicího traktu je označován soubor izolovaných symptomů nebo jejich kombinací, bez prokazatelných organických, biochemických, ultrazvukových či endoskopických abnormalit postihujících trávicí trubici, popřípadě biliární systém, v průběhu minimálně dvanácti týdnů posledního roku (není třeba souvislých) v podobě perzistujících či rekurentních potíží. Nebo jednodušeji: funkční poruchy trávicího traktu zahrnují syndromy způsobené dysfunkcí jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, biliárního traktu a anorekta, ale obvykle není objektivní průkaz orgánové dysfunkce. Klasifikace
Dyspeptickými potížemi obvykle myslíme soubor nepříjemných pocitů, které charakterizují poruchy trávení. Podle lokalizace a rázu obtíží můžeme dyspepsii rozdělit na dva základní typy. Žaludeční (horní) dyspepsie
Potíže jsou lokalizovány nad pupek, obvykle kolem střední čáry. Bývá to bolest nebo tlak, pocit plnosti, pocit netrávení (potrava dlouho leží v žaludku). Jindy je to nausea nebo pocit „žaludku na vodě“, nepřirozené říhání. Potíže mohou být i vzdálené – hořko nebo pachuť v ústech, salivace. Střevní (dolní) dyspepsie
O té mluvíme, jde-li o akcentaci střevních potíží. Jejich lokalizace je méně určitá. Mezi ně zahrnujeme pocit nadmutí s flatulencí nebo bez nápadného odchodu plynů, bolesti v břiše obvykle související s pasáží stolice. Do tohoto souboru patří také poruchy ve vyprazdňování a v kvalitě stolice (sklon k průjmu nebo zácpě, popřípadě jejich střídání, změny vzhledu stolice). Jestliže jsou přítomny potíže zahrnující celý trávicí trakt, používáme Mařatkův termín neurodigestivní astenie, zavedený pouze v české literatuře. Dyspepsii dělíme podle časového průběhu na akutní a chronickou. Mimo naše území je užívána 2. římská klasifikace, publikovaná v letech 1999–2000 (viz tab. 1). Československá gastroenterologie, díky Z. Mařatkovi, zastává jasné a logické pojetí respektující rozdělení regulačních mechanismů na vyšší (psychogenní) a nižší (vegetativní) úroveň a obohacuje terminologii o nové syndromy neorganického původu. Mařatkova klasifikace funkčních poruch trávicího ústrojí (viz tab. 2) je mnohem logičtější; 2. římská klasifikace se jí začíná přibližovat a je pravděpodobné, že v další verzi bude podobnost daleko výraznější.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2006, strana 50

Zdroj: