Genderové rozdíly u AKS: první data z registru GEDI-ACS
Akutní koronární syndromy mají u žen odlišný průběh i rizikové faktory, přesto jsou ženy v klinických studiích často nedostatečně zastoupeny. Nový registr GEDI-ACS ukazuje na potřebu včasnější diagnostiky a personalizované, genderově specifické péče, která může zlepšit výsledky léčby žen s AKS.
Předběžné výsledky z italského registru popisují rizikový profil žen s akutním koronárním syndromem (AKS) a poskytují poznatky pro zlepšení léčby. Tato zjištění byla prezentována na únorovém summitu EAPCI 2026, nové akci pořádané Evropskou asociací perkutánních kardiovaskulárních intervencí (EAPCI), sdružením Evropské kardiologické společnosti (ESC).
AKS, zahrnující anginu pectoris a infarkt myokardu (IM), vykazuje významné rozdíly mezi muži a ženami. Důkazy naznačují, že ačkoli se u žen AKS vyvine méně často než u mužů, je u žen ve stejné věkové skupině vyšší riziko úmrtí. Jak zdůrazňuje Dr. Francesca Napoliová z vědeckého institutu IRCCS San Raffaele v Miláně, pro pochopení AKS a jeho účinné léčby u žen je potřeba udělat více.
„Ženy s AKS jsou v klinických studiích nedostatečně zastoupeny, a to i přes to, že kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí. Registr Gender, Diversity and Inclusion – Acute Coronary Syndromes (GEDI–ACS) je prvním multicentrickým, prospektivním italským registrem zaměřeným na studium AKS u žen. Naším cílem je integrovat klinická, genderově specifická, socioekonomická, psychosociální, biochemická a molekulární data, abychom zachytili vícerozměrnou perspektivu a v konečném důsledku podpořili přesnější diagnózu, spravedlivou léčbu a lepší výsledky u žen s AKS,“ vysvětlila.
Studie zahrnuje 100 po sobě jdoucích žen s AKS (IM s elevací ST segmentu [STEMI], IM bez elevace ST segmentu [NSTEMI] nebo nestabilní angina pectoris) v několika centrech v severní a jižní Itálii, čímž je zajištěno zapojení pacientek z různých geografických, socioekonomických a kulturních prostředí. Klinická data od prvních 68 pacientek byla prezentována na summitu EAPCI. Medián věku studijní populace byl 68 let a 7,4 procenta z nich nebylo bělošského původu. Většina žen (85,3 %) měla nízkou zdravotní gramotnost.
U sledovaných žen data ukázala častý výskyt kardiovaskulárních rizikových faktorů: 83,6 procenta žen mělo dyslipidémii, 77,9 procenta hypertenzi a polovina z nich byly kuřačky. Celkem 32,3 procenta hlásilo potrat a 16,2 procenta předčasnou menopauzu. Autoimunitní onemocnění byla přítomna u 32,2 procenta pacientek, 16,2 procenta žen mělo onkologickou diagnózu a téměř polovina (42,6 %) zažívala úzkost/depresi.
U většiny pacientek byl AKS (86,0 %) prvním projevem kardiovaskulárního onemocnění, přičemž hlavním příznakem byla bolest na hrudi (88,2 %). U 28,2 procenta žen se jednalo o IM STEMI, u 36,8 procenta o IM NSTEMI, ve 25 procentech byla diagnostikována nestabilní angina pectoris. Více než třetina (38,2 %) žen měla infarkt myokardu s neobstruktivním nálezem na koronárních tepnách (MINOCA), což je stav, ke kterému dochází, když pacient prodělá infarkt bez známky závažné blokády koronárních tepen. Výsledky byly příznivé – během prvních 30 dnů nedošlo k žádným úmrtím, cévním mozkovým příhodám ani reinfarktům. Opakující se bolest na hrudi pociťovalo 11,3 procenta pacientek.
„Akutní koronární syndrom často představoval první kardiovaskulární příhodu. Běžná koexistence AKS s nekardiálními komorbiditami, potratem a předčasnou menopauzou nám poskytuje vhled do toho, jak bychom mohli přizpůsobit preventivní přístupy. MINOCA byla také častým nálezem, a přesto nejlepší způsob její léčby stále není znám. Vysoká úroveň úzkosti/deprese a nízká zdravotní gramotnost, které jsme zjistili, jsou důležitými faktory, které je třeba zvážit, protože se snažíme účinněji podporovat ženy s AKS s cílem podpořit zotavení,“ komentovala dosavadní výsledky sledování Dr. Napoliová.
Podle prezidentky EAPCI a spolupředsedkyně programu EAPCI Summit 2026 prof. Alaide Chieffové, hlavní výzkumné pracovnice registru GEDI-ACS, bude registr pokračovat s dalším zápisem a následným sledováním. „Budeme také kombinovat klinické nálezy s genetickými a molekulárními daty, abychom prohloubili naše chápání mechanismů onemocnění a přispěli k přesnějším a inkluzivnějším přístupům k péči o ženy s AKS,“ uzavřela.