Generika uspořila za deset let v kardiologii přes 33 mld. Kč

Za deset let přinesly generické léky užívané v kardiologii systému veřejného zdravotního pojištění úsporu minimálně 33,158 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA, která byla představena začátkem května na sympoziu společnosti TEVA Pharmaceuticals CR, s. r. o., v rámci XXVI. výročního sjezdu České kardiologické společnosti v Brně.

V přednášce „Originální a generická léčiva – rub a líc jedné mince“ uvedl posluchače do problematiky doc. MUDr. Zoltán Paluch, Ph.D., MBA, přednosta Ústavu farmakologie 2. LF UK a lékař oddělení farmakologie Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Charakterizoval generika jako nástupnická léčiva originálních léčivých přípravků, která mají stejnou účinnou látku a při registraci musejí splňovat kritéria bioekvivalence. „Měl by se sice zajistit stejný léčivý účinek, ale jsou přítomny pomocné látky, které mohou individuální reaktibilitu pacienta ovlivnit. Můžete spoléhat na to, že následnické léčivo bude stejně účinné jako originál, když firma má výzkumné zázemí a tradici,“ řekl posluchačům.

ČR má šesté nejnižší výdaje na léky v rámci OECD

Další prezentaci připravil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel iHETA. Vyplývá z ní, že ČR má v rámci OECD téměř nejnižší náklady na pacienta na léčivé přípravky v paritě kupní síly. Nejnižší výdaje ze 30 srovnávaných zemí mělo v roce 2010 Chile, 177 USD. ČR měla šesté nejnižší výdaje, 375 USD, vyšší výdaje mělo například Slovensko, 554 USD, a nejvyšší Velká Británie, 973 USD. Náklady na léky v ČR jsou natolik nízké, že některé firmy sem odmítají dovážet některé typy léčivých přípravků.

Cenovou úroveň snižují generika, která se do ČR dostávají po skončení tržní exkluzivity originálních léků. „Politika by měla umožnit smysluplnou cenovou konkurenci, nezabraňovat vstupu nových generických přípravků, protože mohou vzniknout úspory, které se využijí v systému na jiné oblasti,“ zaznělo v tomto sdělení.

Zatímco v USA výdaje na některé léčivé přípravky, zejména se to týká biosimilars, v čase rostly, například v hematologii za poslední tři, čtyři roky o 40 procent, v EU se považuje za přirozené, že po ukončení patentové ochrany cena léků výrazně klesá.

Výdaje na receptové léky tvoří v ČR jen 19 procent výdajů systému

Výdaje zdravotních pojišťoven na všechny léčivé přípravky vydané na recept mezi lety 2011 až 2016 vzrostly ze 40,5 na 49,7 miliardy korun, v průměru o 4,2 procenta. Mezi lety 2014 až 2016 se růst v podstatě zastavil, v letech 2017 a 2018 se zastavil úplně. Celkové náklady zdravotních pojišťoven ve sledovaném období stouply z 225,5 miliardy na 265,5 miliardy korun, v průměru o 3,3 procenta, přičemž ostatní náklady, tedy kromě léků, stouply ze 185,1 miliardy na 215,8 miliardy korun. Náklady na léky na recept tvoří jen 19 procent výdajů systému, léky tedy neruinují systém péče, největší položkou jsou náklady na nemocnice, následované náklady na ambulantní sféru,“ uvedl zástupce iHETA.

Vstup generických a biosimilárních léků do ČR je ošetřen zákonem č. 48/1997 Sb., kde se v § 39a odst. 5 písm. a), d) uvádí, že příchod prvního generického léčivého přípravku znamená snížení maximální ceny a úhrady o 40 procent povinně, a pokud se jedná o přípravek biologický, je snížení ceny o 30 procent. Následně by měla být zahájena zkrácená revize u SÚKL, která srovná úhrady po snížení cen u generik o 32 procent.

Povinné snížení úhrady a zkrácené nebo hloubkové revize vedou v ČR k významnému snížení úhrad. Systém je schopen významně šetřit. Ze zkrácených a hloubkových revizí je to od jedné do pěti miliard korun za rok, např. v roce 2016 tak systém uspořil pět miliard korun. „Pokud se tedy bavíme o dodatečných nákladech na léčivé přípravky, vždy by měly zaznít také úspory,“ zaznělo v tomto sdělení.

Analýza iHETA sledovala čtyři skupiny léčiv

Ze zprávy COGVIO a TEVA Pharmaceuticals CR, s. r. o., je patrné, že sledovány byly ceny a úhrady statinů, inhibitorů ACE, sartanů a clopidogrelu za posledních deset let. Na základě veřejných zdrojů byla popsána spotřeba jednotlivých ATC skupin, v roce 2008 byla 2,5 milionu pacientoroků. Autoři této studie předpokládali, že pacient bral lék celý rok, takže reálně mohlo být více pacientů, u kterých byla léčba zahájena nebo byli léčeni. Spotřeba sledovaných skupin narostla v roce 2017 až na 3,988 milionu pacientoroků, přičemž největší část zaujímaly inhibitory ACE s nárůstem z 1,422 na 1,786 milionu pacientoroků, následovány statiny s nárůstem z 533 000 na 1,208 milionu pacientoroků, sartany s nárůstem z 535 000 na 918 000 pacientoroků, nejmenší část tvořil clopidogrel s nárůstem z 11 000 na 76 000 pacientoroků.

K vyčíslení úspor dospěli farmakoekonomové tak, že porovnali historickou a současnou úhradu. Clopidogrel měl v prvním čtvrtletí 2008 maximální úhradu na pacientorok 15 732 korun, současná úhrada je 1 218 korun na pacientorok. Tento antiagregační lék tak je desetinásobně levnější než v minulosti.

Pokud se vezme spotřeba všech sledovaných léčivých přípravků v pacientorocích a podobnou metodikou se u nich spočítají úspory, tak například v roce 2017 vlivem generifikace bylo dosaženo úspory 6,76 miliardy korun (obr. 1). Ve čtyřech skupinách tedy systém oproti historickým vysokým úhradám, když byly na trhu jen originály, uspořil téměř sedm miliard korun. Největší část zaujímají statiny s úsporou téměř tři miliardy korun, clopidogrel tím, že úhrada byla v minulosti relativně vysoká, má úsporu nižší, půl miliardy korun. Pokud by se tato čísla sečetla za deset let, úspora činí obdivuhodných 33,158 miliardy korun, největší část opět zaujímají statiny, kde je úspora 12,297 miliardy, následují inhibitory ACE s úsporou 11,1 miliardy, clopidogrel s úsporou 5,394 miliardy a sartany s úsporou 4,368 miliardy (obr. 2).

Další porovnání dokládá, že například u statinů v roce 2008 úhrada byla 3 492 korun a poklesla až na současných 1 017 korun, spotřeba i proto narostla ze 126 000 na 309 000 pacientoroků. Podobně se vyvíjel clopidogrel, který se na začátku vlivem vysoké ceny příliš nepoužíval, maximální úhrada za deset let klesla z 15 732 korun na 1 218 korun, počty pacientoroků stouply s tímto poklesem ceny z 3 000 na současných 20 000.

„Věřím, že grafy jasně ukázaly, že vstup generických léčivých přípravků po ukončení patentové ochrany nebo tržní exkluzivity přináší skutečně významné úspory pro veřejné prostředky. Myslím si, že by úspory měly být využity k léčení větší skupiny pacientů, tj. daným lékem by jich mělo být léčeno více, anebo by tyto uspořené prostředky měly být použity na financování nových přípravků a technologií vstupujících do systému,“ řekl farmakoekonom.

Chybou podle něj je, že vyčíslené úspory ve veřejném prostoru nezaznívají. Mluví se jen o tom, že léky jsou nákladné, systém krachuje, nemá peníze, a to navzdory tomu, že nezaměstnanost klesla pod tři procenta, průměrná mzda roste deset procent za rok a výběr pojistného v letošním roce naroste o 20 miliard korun. Peníze ale v systému jsou, každý rok se vybere 15 až 20 miliard korun navíc, plus pět miliard korun se uspoří každý rok na hloubkových zkrácených revizích a příchodem generických léků. Poselstvím tohoto sdělení je, že cílem organizace veřejného zdravotního systému by měl být smysluplný vstup konkurence a generických léčiv, kde bude vlivem konkurence tlak na snížení úhrad. Úspory by mohly pak být využity na nové léčivé přípravky.

Zdroj: MT