Hledání alternativ konzervativní léčby abnormálního děložního krvácení
Zhruba jedna z pěti žen v reprodukčním věku trpí silným menstruačním krvácením. „Menoragie“ je samozřejmě pouze jedním z několika matoucích termínů používaných pro definici nejrůznějších forem abnormálního děložního krvácení, jak je popsáno v tabulce 1. Před tím, než stanovíme diagnózu abnormálního děložní krvácení, je důležité nejdříve definovat normální menstruační krvácení. Normální menstruační cyklus trvá 21 až 35 dnů s krvácením nepřesahujícím dobu sedm dnů. Abnormální děložní krvácení se objevuje nečekaně nebo se projevuje abnormální dobou trvání nebo abnormální intenzitou. Silné menstruační krvácení neboli menoragie je klinicky definováno jako krevní ztráta dosahující 80 ml nebo více za jeden menstruační cyklus. Dysfunkční děložní krvácení se často používá při popisu mnoha typů abnormálního děložního krvácení, ale konkrétně se týká krvácení, které nelze vysvětlit organickou, systémovou, iatrogenní ani anatomickou příčinou. Nejčastěji – ale ne vždy – je následkem anovulačního necyklického krvácení, které souvisí s porušenou rovnováhou steroidních hormonů. Dysfunkční děložní krvácení se běžně vyskytuje hned po menarche, kdy je příčinou nezralost hypothalamo- hypofyzární-ovariální osy, a v perimenopauze, jako následek vyhasínající ovariální funkce. Vzhledem ke zmatku obklopujícímu nomenklaturu abnormálního děložního krvácení je pro klinické lékaře podstatné přistupovat k tomuto problému systematicky. Pečlivá anamnéza objasní časový sled krvácení a umožní stanovit, zda jde o krvácení cyklické, nebo necyklické. Určení intenzity krvácení je obtížnější. Pacientky často intenzitu krvácení podceňují nebo přeceňují. Určitým měřítkem může být počet spotřebovaných vložek, ale ani to nemusí být spolehlivé vzhledem k rozdílným absorpčním schopnostem různých vložek a interpersonálním rozdílům v hygienických návycích a pocitech nutnosti měnit vložky. V klinických studiích se ztráta menstruační krve za jeden cyklus určuje alkalin-hematinovou metodou nebo metodou obrazového schématu. Po organických příčinách abnormálního děložního krvácení je třeba vždy pátrat odebráním podrobné anamnézy. Nápomocná může být již rodinná anamnéza s údajem o poruchách krvácení nebo jiných gynekologických problémech. Dále je nutné zjistit jakýkoli vztah mezi krvácením a pohlavním stykem. Otázky týkající se ostatních systémových obtíží mohou odhalit dosud nediagnostikované stavy, které s abnormálním děložním krvácením mohou souviset – jde o horečky, bolesti, změny ve vyprazdňování střev a močového měchýře, změny tělesné váhy, galaktoreu nebo hirsutismus.
...
Komentář
Autor: MUDr. Petr Křepelka
Uvedená práce přináší velmi komplexní a zejména praktický pohled na otázku léčby abnormálního děložního krvácení. Téma tvoří jednu z významných kapitol činnosti praktických i klinických gynekologů. Přibližně jedna pětina žen reprodukčního věku v USA trpí abnormálním děložním krvácením. Údaje o prevalenci poruch menstruačního cyklu v naší zemi nejsou dostupné. Na stránkách ÚZIS se můžeme dozvědět, že v roce 2004 bylo vystaveno pro nemoci močové a pohlavní soustavy žen 4 396 pracovních neschopností na 100 000 pojištěnců s průměrnou délkou jedné pracovní neschopnosti neuvěřitelných 31,3 dne. Lze předpokládat, že abnormální uterinní krvácení se na tomto stavu významně podílí, ostatně naše každodenní praxe tuto představu podporuje.Definice
Definice stavu a určení konzistentních diagnostických kritérií jsou bezpodmínečně nutná pro praktické uchopení a řešení problému. Abnormálním děložním krvácením je stav, který se více či méně vzdaluje od definovaných kritérií eumenorey: cyklus 21–35 dnů, trvání < 7 dnů, krevní ztráta < 80 ml. Tato kritéria jsou všeobecně známa a užívána i v našich podmínkách. Menoragií rozumíme nadměrné cyklické krvácení trvající déle než osm dní. Anglosaská literatura pojem nevymezuje proti hypermenoree a menoragií označuje všechna nadměrná cyklická krvácení. Termín dysfunkční uterinní krvácení se v našem systému též všeobecně užívá a je vyhrazen pro krvácení následující po nadměrné absolutní či relativní expozici endometria estrogeny, typické v období adolescence (juvenilní menoragie) a premenopauze (perimenopauzální menoragie). Toto rozdělení je velmi praktické, neboť z něj vyplývají kauzální léčebné modality.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 2/2006, strana 6
Zdroj: