Hluboká mozková stimulace při Alzheimerově chorobě
Typickým projevem Alzheimerovy choroby je zmenšení některých oblastí mozku včetně hippokampu, klíčového pro ukládání informací do paměti. Tým neurologů vedený Andresem Lozanem z Toronto Western Hospital se pokusil zabránit těmto změnám hlubokou mozkovou stimulací. Lozano zvolil pro stimulace forix cerebri, protože přes něj přicházejí a odcházejí vzruchy pro hippokampus. V ověřovací klinické studii provedli lékaři hlubokou mozkovou stimulaci forix cerebri u šesti dobrovolníků, kteří měli diagnostikovánu Alzheimerovu chorobu nejméně po dobu jednoho roku. Pro stimulaci byla využita frekvence 130 impulsů za sekundu.
Po roce odhalilo vyšetření mozku, že se aktivita hippokampu u dobrovolníků výrazně posílila. U čtyř z nich sice došlo k dalšímu zmenšení hippokampu, ale ten se u dvou zbývajících pacientů opět zvětšil, a jeho stav se tak přiblížil normálu. U jednoho pacienta byl nárůst hippokampu pětiprocentní, u druhého dosáhl hodnoty osm procent. Pacienti, u nichž vyvolala hluboká mozková stimulace nárůst hippokampu, vykazovali i zlepšení paměti.
Zdá se, že hluboká stimulace mozku vyvolává vznik nových neuronů a zároveň i produkci proteinů důležitých pro vytvoření funkčních synapsí mezi neurony. Další fáze Lozanových testů hluboké stimulace mozku by měla zahrnout padesát pacientů s Alzheimerovou chorobou. Tento způsob léčby se osvědčil u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Odhaduje se, že na světě žije asi 90 000 lidí, jimž v boji s tímto degenerativním onemocněním mozku pomáhá hluboká mozková stimulace.
Zdroj: Medical Tribune