Home Monitoring pacienta nijak neomezuje

Jak jste se k této práci dostal?

Po absolvování bakalářského studia ošetřovatelství jsem hledal práci, která by mě bavila a uspokojovala. reagoval jsem na inzerát společnosti Biotronik, který v tomto směru vypadal nadějně. Výběrové řízení pro mě dopadlo úspěšně a nyní jsem na část svého úvazku zaměstnán v této společnosti a na část v Nemocnici Na Homolce.

Jak vypadalo vaše zaškolení?

Byl jsem na dvou čtrnáctidenních kursech v Berlíně, které byly zaměřeny na problematiku kardiostimulátorů a implantabilních defibrilátorů a samozřejmě na principy Home Monitoringu, včetně ovládání softwaru. Hodně času se věnovalo také interpretaci EKG. Bylo to poměrně intenzivní a náročně, ale určitě přínosné. Ale učím se samozřejmě stále.

Jak vypadá váš typický pracovní den?

Každé ráno v sedm hodin prostřednictvím svého administrátorského přístupu otevřu systém. Je tam přehledně vidět, u kterých pacientů došlo k nějaké situaci, která by se měla řešit. Součástí popisu každé epizody je intrakardiální záznam EKG, na ten se také podívám. Tato kontrola mi zabere tak dvacet minut. Potom stav konzultuji s lékaři kardiostimulační ambulance a antiarytmické jednotky a domlouváme se, jaký bude další postup u pacientů, u kterých byl záchyt nějaké epizody. Pokud záznam od nějakého pacienta chybí, kontaktuji jej a většinou zjistím, kde je problém. Do systému se dívám v podstatě každý den, i v sobotu a v neděli. Nyní Kardiocentrum NNH rozjíždí projekt, jehož cílem je zprostředkovat informace z Home Monitoringu i ambulantním kardiologům. informuji je tedy o tom, jak se se systémem pracuje, zařizuj i jim přístup do něj a j sem jim k dispozici pro jejich dotazy. Jejich pacienty monitorujeme i nadále, toto sdílení dat je tedy určitou přidanou hodnotou.

Kolik pacientů takto sledujete?

Nyní 88, naprostá většina z nich má ICD.

Myslíte si, že byste zvládl více?

Určitě na mé straně rezerva je. Vím, že třeba kolegyně z Německa, také sestry, měly každá kolem 150 pacientů. Ale záleží také na struktuře nemocných.

Kde je při vašem rozhodování ta hranice, co vyřešíte sám, a co již vyžaduje konzultaci lékaře?

Samozřejmě, že naším hlavním cílem je bezpečnost pacientů, takže všechny potenciálně rizikové situace s lékařem konzultuji. Když třeba vidím fibrilaci síní, nejprve volám pacientovi, jestli pociťoval obtíže, a teprve následně informuji lékaře. Samozřejmě, pokud se jedná jen například o ojedinělé extrasystoly, může to počkat do následující kontroly.

Může tento systém někomu zachránit život?

Nepřímo jistě tím, že zvyšuje kvalitu léčby. Dává lékaři obrovské množství informací, které by jinak neměl. Ale dovedu si představit i přímý efekt. Kdyby například došlo ke změně odporu na elektrodách, víme to hned druhý den a můžeme si pacienta pozvat. Zkontrolují se odpory pomocí programeru, popřípadě se pořídí rentgenový snímek a následně dojde k revizi či reimplantaci elektrody. Nemocný tak nebude ohrožen neadekvátním výbojem.

S jakým časovým odstupem informace o pacientovi vidíte?

Pokud má nemocný svoji pacientskou jednotku při sobě a nosí ji, je informace přenesena do pěti minut. Většina pacientů ale má jednotku stacionární, která bývá umístěna u lůžka a k přenosu dat za uplynulých 24 hodin dochází jednorázově v noci. My je pak vidíme hned ráno.

Znají vás pacienti, nebo jste pro ně anonymní?

Znají mě. Všem se jdu představit a vysvětluji jim, jak budeme spolupracovat. Mají také číslo mého mobilního telefonu a říkám jim, že se na mě mohou bez problémů obracet.

Využívají to?

Ano, volají. Někdy třeba, když dostanou výboj, se ujišťují, zda je vše v pořádku.

Nevadívám takové prolínání pracovního života se soukromým?

Zatím ne, asi je to tím, že mě to baví. V podstatě mě to příliš neomezuje. Mohu se přihlásit z notebooku, kromě toho dostávám záznam událostí i do mobilu a na e-mail. Nejsem tedy uvázaný k jednomu počítači.

A jak tento systém omezuje pacienty v jejich běžném životě?

V podstatě nijak. Přenos dat funguje automaticky a bezdrátově, chceme od nich jen to, aby vysílací jednotku umístili v blízkosti své postele a připojili ji k elektrické síti.

Zdroj: