Home Monitoring se dostává i k ambulantním specialistům

Moderní terapie srdečního selhání a závažných arytmií s sebou nese velké nároky na sledování nemocných. Přitom těchto pacientů prudce přibývá. Jen implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) bylo v České republice v roce 2008 implantováno více než dva tisíce. Každý takový nemocný vyžaduje kontrolu na specializovaném pracovišti minimálně dva- až čtyřikrát ročně. To samozřejmě do budoucna bude pro kardiologická centra obtížně zvládnutelné, nehledě na obtíže, které to přináší samotným pacientům. Perspektivní součást řešení těchto problémů představuje telemedicína s využitím moderních informačních technologií. Home Monitoring je k dispozici od roku 2001, v České republice je plně funkční od roku 2003.

Tato technologie je založena na bezdrátovém přenosu aktuálních údajů o stavu pacienta přímo ošetřujícímu lékaři. Systém umožňuje kontinuální monitorování nemocného, ať je kdekoli. Potřebné informace jsou získávány automaticky, není při tom nutná součinnost pacienta. Data z pacientské jednotky se shromažďují v servisním centru v Berlíně. Již analyticky zpracovaná se jednou denně odesílají ošetřujícímu lékaři buď mailem, faxem nebo jako SMS zpráva a také jsou pro něj v zabezpečené podobě přístupná na internetu. Lékař tak má představu o výskytu arytmií a některých důležitých parametrů srdečního selhání, včetně třeba míry fyzické aktivity. Tyto údaje může využít například pro flexibilní úpravu farmakoterapie.

Zatím nejsou k dispozici studie, kde by byla cílovým ukazatelem mortalita. Řada prací ale již nyní potvrzuje, že nemocní sledovaní prostřednictvím technologie Home Monitoring lépe spolupracují, vykazují lepší kvalitu života, méně často vyžadují hospitalizaci a snižuje se i jejich počet návštěvu lékaře. "Takový program musí mít v rámci konkrétního centra svou organizaci a strukturu, která do středu zájmu staví pacienta. Podmínkou úspěchu je výběr vhodného nemocného. Ten musí tuto technologii akceptovat a spolupracovat natolik, aby získaná data mohla být náležitě využita. Důležitý je oboustranný kontakt mezi pacientem a centrem. Monitorace má být kontinuální a vždy by měla umožňovat včasnou reakci na aktuální stav pacienta," shrnul doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., z Kardiocentra Nemocnice Na Homolce.

Snížení počtu rutinních kontrol

Možnost použití telemonitoringu se podle něj nyní dostává na úroveň ambulantního kardiologa či internisty, eventuálně i praktického lékaře. "Ti pracují v místě bydliště pacienta, mohou tedy reagovat rychle. Pacient ocení, že nemusí cestovat. Data jsou velmi přehledně uspořádána, není složité se v nich po krátkém zaškolení orientovat," řekl doc. Táborský.

MUDr. Jolana Lipoldová se problematice Home Monitoringu věnuje na I. interní kardioangiologické klinice FN u sv. Anny v Brně a na symposiu posluchače seznámila se svými praktickými zkušenostmi. "Home Monitoring nám pomáhá vyselektovat tu skupinu pacientů, kteří skutečně potřebují soustředěnou péči. Zvyšuje sice počet návštěv, na něž zveme pacienta kvůli nějakému konkrétnímu problému, na druhé straně ale výrazně snižuje množství rutinních kontrol, které by jinak tvořily devadesát procent všech návštěv v kardiostimulační ambulanci. Například pacient s ICD v primární indikaci, který je sledován Home Monitoringem, může mít rutinní kontrolu jen jednou za rok. Výhodný je tento program také v době, kdy se blíží elektivní výměna implantátu. To už obvykle zveme pacienty po třech měsících, pokud máme Home Monitoring, je nám blížící se konec životnosti bateriového zdroje oznámen automaticky," uvedla MUDr. Lipoldová.

Na příkladu konkrétních nemocných a záznamů jejich intrakardiálního EKG demonstrovala, jak může být pro lékaře přínosné mít kontinuální informace například o variabilitě srdečního rytmu, množství komorových extrasystol, fibrilaci síní či míře fyzické aktivity.

Ze sledování systémem Home Monitoring výrazně profitují například pacienti s biventrikulární stimulací, u nichž jsou na stimulaci kladeny specifické požadavky a implantabilní přístroj výrazněji přebírá funkci monitoru kardiálního stavu. To MUDr. Lipoldová ukázala na stručné kasuistice mladé pacientky, u které došlo k poklesu biventrikulární stimulace ažpod dvacet procent. "Nemocná byla asymptomatická. Na intrakardiálním EKG jsme ale zjistili, co je problém - sinusová tachykardie, která znemožňovala uplatnění stimulace. Pacientku jsme si ihned pozvali na kontrolu, zvýšili jí dávku beta-blokátorů a zvýšili maximální frekvenci, při které je převáděna komorová stimulace při sinovém senzingu," řekla MUDr. Lipoldová.

Způsob úhrady takové monitorace je stále nedořešený. i mezi vyspělými zeměmi jsou značné rozdíly v proplácení této péče. V USA se situace liší v jednotlivých státech, z evropských zemí je Home Monitoring hrazen z veřejného pojištění například v Německu. V ČR se nyní o této otázce jedná. "Právě z Německa už máme důkazy pro to, že Home Monitoring signifikantně redukuje náklady na léčbu nemocných s komorovými arytmiemi," řekl doc. Táborský.

Ve stadiu vývoje jsou systémy zaměřené na sledování pacientů s ischemickou chorobou srdeční, respektive na včasné rozpoznání akutního koronárního syndromu či hypertoniků, dalším krokem by pak mohly být systémy přenášející data o efektu antikoagulační léčby nebo o kompenzaci diabetu. 

Zdroj: