Hormonální antikoncepce: chápou ženy skutečná rizika i výhody?
Felicia Rodriguez, svobodná, věk 24 let, je sexuálně aktivní od svých 17 let. Když jí bylo 16, její matka jí řekla, že sex a antikoncepce jsou „pro mladou dívku příliš nebezpečné“, a že pilulka způsobí, že nebude moci mít děti, až „vyroste“. S těmito obavami není překvapující, že Felicia v sedmnácti otěhotněla a následně podstoupila potrat. Poté se rozhodla používat kondomy, které nebyly plně funkční, několikrát měla obavy z těhotenství, jednou použila postkoitální antikoncepci; k žádnému porodu nedošlo.
Gynekolog jí předepsal perorální antikoncepci, ale „pořád ji zapomínala brát“, takže ve 22 letech přešla na náplasti s transdermálním uvolňováním. Před rokem začala kouřit, a to vedlo jejího ošetřujícího lékaře k doporučení vysadit transdermální náplasti pro jejich přílišnou nebezpečnost. Neuvažoval o nitroděložním tělísku, protože je pro nullipary příliš nebezpečné, neuvažoval ani o depotním medroxyprogesteron acetátu, protože může akcelerovat řídnutí kostí, hlavně u pacientek jako je Felicia, které nepijí mléko. Její lékař jí rovněž nenabídl možnost využití antikoncepčního implantátu s odůvodněním, že „je to příliš nebezpečné, dokud o tom nebudeme vědět více“. Felicia není přesvědčena, že tentokrát bude užívat antikoncepci přesně a opouští ordinaci se slovy, že si je „docela jistá, že přítel začne používat kondomy“.
Tato případová studie poměrně výstižně demonstruje klinického pracovníka, rodiče a mladou ženu, jimž chyběly rozhodující informace pro kvalifikované rozhodování. Skutečné nebezpečí pro tuto ženu nepředstavuje antikoncepce, ale dezinformace o výhodách a rizikách antikoncepce. Všechny lékařské zákroky včetně preventivních nesou s sebou určitá rizika i výhody. Poměrně často jsou vzácná rizika prezentována jako častěji se vyskytující pouze proto, že tato prezentace skýtá pro tvůrce záruku mediální publicity. Ženy spoléhají na své lékaře v poskytování přesných informací, aby se mohly zodpovědně rozhodovat. S tímto předpokladem jsme přistupovali k tomuto přehledovému článku, jehož cílem je shrnout rizika a přínosy užívání hormonální antikoncepce tak, aby klinikovi poskytl potřebné informace k vyvrácení mylných představ o rizikách souvisejících s antikoncepcí.
Naším cílem je:
- identifikovat faktory ovlivňující náhled pacientek na riziko,
- nastínit rozdílné způsoby prezentace rizik a popsat výhody těchto způsobů prezentace,
- identifikovat důležité charakteristiky dané pacientky při konzultování možných rizik a přínosů antikoncepce,
- popsat nástroje k edukaci pacientek, které mohou být efektivně použity v diskusi o rizikách a výhodách perorální antikoncepce.
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2009, strana 19
_______________________________________________________________________________________________________________
Komentář
MUDr. Petr Křepelka, Ústav pro péči o matku a dítě, Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ, Katedra gynekologie a porodnictví 3. LF UK, Praha
Úvod
Článek se dotýká velmi významného a v praxi mnohdy nedoceněného tématu: v jakém rozsahu a jakým způsobem informovat ženy, aby byly schopny učinit informované rozhodnutí o užívání konkrétní antikoncepční metody. Problém je však ještě složitější. Nejde pouze o kvalitu a objem informací, ale i o další faktory, které formují povědomí a postoje žen k antikoncepci. V našich podmínkách zasahuje tato otázka významnou část ženské populace. Hormonální antikoncepce je nejčastěji používanou metodou plánovaného rodičovství v České republice, která patří spolu s Francií k zemím s nejvyšším počtem uživatelek této metody v Evropě. Celkem 44 % žen ve fertilním věku v České republice užívá některou z metod hormonální antikoncepce.1
To představuje přibližně 1 120 000 žen.2 Jsou ženy užívající hormonální antikoncepci dostatečně informovány? Pokud ano, jak nakládají se získanými informacemi? V praxi se často setkáváme s jevem, kdy je užívání kombinované hormonální perorální antikoncepce dáváno do kauzální souvislosti s těžkými poruchami zdraví, mnohdy je tato antikoncepce téměř démonizována.
Velice často jsou nesprávně interpretovány kontraindikace (např. varixy dolních končetin). Naproti tomu kombinovanou perorální antikoncepci užívají bez znepokojení ženy s kombinací rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity (např. kuřačky starší 35 let).
Jak pacientky informovat?
Informace týkající se hormonální antikoncepce (stejně jako informace o jiných metodách plánovaného rodičovství) by měla být vždy komplexní, tedy neměla by zahrnovat pouze identifikace komplikací a možných nežádoucích účinků jednotlivých metod, jakkoli je tato část významná. Ženu bychom měli informovat vždy o antikoncepčním účinku jednotlivých metod, zásadách správného použití a mechanismu účinku metody.
Rizika je třeba vysvětlit vždy ve vztahu k výhodám. Kromě samotné ochrany před nežádoucí graviditou je třeba probrat i škálu neantikoncepčních výhod. Jde zejména o omezení krevních ztrát při menses, příznivý účinek na dysmenoreu a bolesti provázející endometriózu, snížení rizika hlubokého pánevního zánětu a osteoporózy.
Významné je i snížení rizika ovariálního karcinomu o 50 % u žen užívajících kombinovanou perorální antikoncepci déle než pět let, kdy účinek trvá nejméně 15 let po vysazení, snížení incidence i mortality karcinomu endometria již po jednom roce užívání a snížení incidence kolorektálního karcinomu u aktuálních uživatelek o 18 %. Další neantikoncepční výhodou je snížení celkového počtu lézí a zánětlivých lézí u akné.3
Další nutnou součástí informace je identifikace specifických rizik a možných komplikací. Zejména je třeba upozornit na symptomy, které mohou signalizovat závažná rizika a jsou vždy důvodem k návštěvě lékaře. V souvislosti s těmito stavy je třeba uvést pět příznaků cévních komplikací:
Plnou verzi komentáře najdete v: Gynekologie po promoci 6/2009, strana 25
Zdroj: Gynekologie po promoci