Hradecké pneumologické dny přechod do virtuální formy zvládly

Tradici Hradeckých pneumologických dní nepřerušila ani pandemie COVID‑19. Letos se konaly již po pětadvacáté, byť stejně jako ostatní podobné akce proběhly virtuálně. Z hlediska kvality programu ale přechod do online formy neznamenal žádný kompromis – možná právě naopak. Organizátoři mohli být spokojeni i se zájmem kolegů, ke sledování vysílání se přihlásilo na pět set zájemců.

Při slavnostním zahájení kongresu vystoupila také prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Ta mimo jiné uvedla: „Doufám, že jde o poslední virtuální kongres a napříště se již budeme moci setkávat osobně. Epidemie COVID‑19 řadě lidí zcela zpřeházela život a také hodnoty a my jsme se tomu museli přizpůsobit. Jsem hrdá, že jsem plicní lékař, naše společnost se k této bezprecedentní situaci postavila čelem. Velké díky patří všem, kteří se na svých pracovištích snaží nejen bojovat proti COVID‑19, ale také nezapomínají na ostatní onemocnění a na ostatní stesky našich nemocných. Postupně jsme se naučili COVID‑19 léčit, snažili jsme se proočkovat všechny naše nemocné, protože až na výjimky spadají do rizikových skupin, rozvinuli jsme program preventivního podávání monoklonálních protilátek. Musíme být připraveni na to, že se objeví mutace viru, kterou nepokryje očkování, a přijde další vlna onemocnění. Pokud by k něčemu takovému došlo, budeme to zase my, kdo bude stát v první linii.“ Zahájení kongresu bylo rovněž příležitostí k předání Zlaté medaile ČLS JEP, letos se laureátem tohoto ocenění stal primář MUDr. Viktor Kašák. „Viktor nepochybně ovlivnil vývoj několika generací pneumologů, a to z pozice ambulantního specialisty, tedy bez zázemí klinického pracoviště,“ řekl prof. MUDr. Miloslav Marel, CSc., z Pneumologické kliniky FN v Motole. Prof. Vašáková k tomu dodala: „Viktor Kašák je jednou z nejvýraznějších postav české pneumologie jak minulého, tak tohoto století.“

TBC i pneumoonkologie

Odborný program zahájil blok věnovaný TBC. Zde vystoupil také MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Poděkoval všem, kteří v nelehké době epidemie pečují o nemocné s TBC a poctivě vyplňují příslušná hlášení. „Má to obrovský význam pro to, abychom udrželi i nadále toto onemocnění pod kontrolou.“ Připomněl, že v poslední letech je v ČR podchyceno kolem 400 nových nemocných s TBC ročně. Ve srovnání s koncem padesátých let incidence TBC poklesla na dvě procenta a sestupný trend dále pokračuje. V roce 2020 bylo hlášeno kolem 370 nových případů (na kongresu ještě nebyla k dispozici zcela definitivní data). „I nadále tak v celosvětovém kontextu patříme mezi státy s nejnižší výskytem TBC,“ uvedl MUDr. Walenfels.

Následovala sekce věnovaná intersticiálním plicním procesům. Tato skupina onemocnění vyžaduje úzkou mezioborovou spolupráci, a tak na kongresu došlo i na pohled revmatologa nebo genetika.

S podobně širokým rozhledem byla koncipována i pneumoonkologická sekce. Ve zhuštěné formě popisovala aktuální vývoj u jednotlivých terapeutických modalit – ať už šlo o radioterapii, systémovou léčbu, nebo chirurgii. O bronchoskopické léčbě plicního karcinomu zde hovořil prim. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., z Pneumologické kliniky VFN. Tyto metody se rychle rozvíjejí u nemocných s časným nádorem, u nichž nelze z důvodu komorbidit přistoupit k chirurgickému výkonu. Ještě větší prostor pak dostávají u pacientů s pokročilou nemocí, kde slouží pro debulking, úlevu od symptomů a zlepšení výkonnostního stavu.

Pneumologie a COVID‑19

Pneumologie patří mezi ty obory medicíny, které epidemie COVID 19 zasáhla zcela zásadně. Tomu, co to pro obor znamenalo, se z nejrůznějších úhlů pohledu věnoval druhý den konference. Těžko si představit, že by toto téma mohlo být zpracováno komplexněji. Ve slavnostní vyzvané přednášce podal přehled současných algoritmů léčby COVID‑19 prof. Zelalem Temesgen z Mayo Clinic v americkém Rochesteru, který s hradeckou lékařskou fakultou dlouhodobě spolupracuje.

Zcela aktuální a vyčerpávající souhrn dat popisujících epidemii nabídl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Jednotlivé vakcíny proti COVID‑19 porovnal vakcinolog prof. MUDr. Roman Prymula, Ph.D. Jedna ze sekcí shrnula praktické zkušenosti s očkováním jak ve velkém krajském očkovacím centru (MUDr. Martin Kuba), v očkovacím centru při hradecké fakultní nemocnici (MUDr. Pavel Kosina, Ph.D.), tak v ambulanci praktického lékaře (MUDr. Petr Šonka).

Samostatné vstupy se zabývaly tím, jak epidemii COVID‑19 zvládaly jednotlivé typy pracovišť – ambulance, standardní oddělení, ARO i zdravotnická záchranná služba. Ze sdělení zahraničních hostů pak bylo možné si udělat bližší obrázek o tom, jak na epidemii reagoval zdravotní systém například v Německu či Belgii.

Závěr kongresu pak patřil diskusi nad kazuistikami a doporučenými postupy pro management COVID‑19.

Podrobnější informace o konferenci je možné najít na internetové stránce konference www.hradeckedny.cz. Zde jsou pro registrované účastníky k dispozici i záznamy všech prezentací.

Zdroj: MT