Hrozí v roce 2018 zadlužení zdravotnictví?

Udržitelnost financování zdravotnictví řeší politici od vzniku pojišťovenského systému. V letech hojnosti nebyl problém navyšovat úhrady péče, tím i platy lékařů a sester. Dohodovací řízení tehdy končilo většinově dohodou. V období recese bylo v příjmech kráceno i zdravotnictví, pojišťovny vyčerpaly v letech 2008 až 2012 z rezerv 30 miliard korun. Dohodovací řízení končilo nedohodou, o úhradách rozhodlo ministerstvo. Od roku 2013 se kryje růst příjmů a nákladů, pro příští rok hrozí, že náklady budou vyšší než očekávané příjmy. Dohodovací řízení na rok 2018 skončilo nedohodou. Ministerstvo rozdělí úhradovou vyhláškou přes 280 miliard korun, zhruba o 13 miliard víc než letos. Účastníkům dohodovacího řízení jsme položili otázku: Jaké by v úhradové vyhlášce měly být úhrady pro váš segment, aby se naplnily vaše požadavky, systém se nezadlužil a udrželo se dobře fungující zdravotnictví?

• Štěpánka Čechová,

tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR

Prostřednictvím úhradové vyhlášky na rok 2018 plánuje ministerstvo zejména zajistit navýšení finančních prostředků pro růst tarifních platů ve zdravotnictví o deset procent a navýšení příplatků sester u lůžka za směnnost o 2 000 Kč. Na základě predikce ministerstva financí lze očekávat růst výběru pojistného o 9,9 mld. Kč a navýšení platby za státní pojištěnce o 3,5 mld. Kč, celkově lze tedy předpokládat nárůst disponibilních zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění o 13,4 mld. Kč. Tyto finanční prostředky budou alokovány primárně do navýšení mezd a platů a dále také do nákladů na biologickou léčbu a dalších slíbených opatření (zrušení amalgámových výplní pro těhotné, kojící a děti do 15 let, bonifikace za elektronické recepty, snížení limitu na doplatky pro děti a seniory atd.).

• Dr. Stanislav Fiala,

výkonný ředitel AČMN

Podle údajů Asociace krajů ČR má polovina velkých nemocnic ekonomické potíže, ještě hůře na tom jsou městské nemocnice, kdy města již dávno nemají na to, nemocnice dotovat. Dobře fungující zdravotnictví se stává minulostí. Dnes je snaha udržet fungující zdravotnictví, mít personál, neomezovat péči, nerušit oddělení a nesměřovat k rozpadu nemocniční péče.

Protože navýšení úhrad pro roky 2016 a 2017 nestačilo většině nemocnic ani na nutné zvýšení platů, většina nemocnic omezovala nezbytné investice, opravy a šla do dluhů. Proto požadujeme, aby zdroje na další desetiprocentní zvýšení platů a dvoutisícové zvýšení příplatků za směnnost v roce 2018 byly v úhradové vyhlášce vymezeny samostatně jako zvýšené náklady na personální náročnost zdravotní péče. Náklady na personál v nemocnicích AČMN přesahují 60 procent všech nákladů, v následné péči 70 procent. Budou‑li zvýšené personální náklady hrazeny samostatně, postačí zvýšení úhrad akutní péče na 105,5 procenta roku 2017, resp. 111,9 procenta roku 2016 (při zahrnutí očekávané dvouprocentní inflace). Pokud by navýšení na zvýšené personální náklady nebylo provedeno samostatně, pak by navýšení celkových úhrad muselo být minimálně 114,5 procenta roku 2016 (rovněž při dvouprocentní inflaci). Bude‑li nárůst nižší než 108 procent roku 2016, pak by šlo o reálné snížení proti roku 2017. V následné péči je minimem nárůst úhrad na 114 procent (opět dvouprocentní inflace) roku 2017, pokud by zvýšené personální náklady nebyly hrazeny samostatně. Z tohoto hlediska podporujeme snahu MZ veškeré zdroje navíc z rekordního výběru zdravotního pojištění dislokovat do nemocnic. Jiná cesta znamená hromadné rušení nemocnic, o které byl pokus v roce 2012, tehdy ještě administrativními prostředky.

• Ing. Jaroslava Kunová,

Výkonná předsedkyně AN ČR

Problém je jako vždy nesoulad oprávněných finančních požadavků zdravotnických zařízení a ochota či možnost zdravotních pojišťoven je uspokojit. Vzhledem k obrovským personálním problémům je nutno jednoznačně posílit lůžkový segment. Domnívám se, že si zatím vláda neuvědomuje, jaká rizika hrozí, rozdávají se miliardy v rozpočtu a zdravotnictví je neustále popelkou. Naopak v době růstu podíl zdravotnictví na HDP klesá.

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Nedohodu máme, bohužel, i v našem segmentu. Nemohli jsme souhlasit s tím, že v době konjunktury budou naše úhrady stagnovat, resp. klesat. A také s tím, že na nás VZP bez přiměřené odměny i právního jištění převede odpovědnost za náklady na část indukované péče. Jak se šeptá v kuloárech, naším hlavním problémem je letos samotné vedení ministerstva zdravotnictví. Sečteme‑li totiž náklady na všechny jeho sliby vůči lůžkovým zařízením, vyjde nám, že na ambulantní segmenty (včetně nás) potřebné peníze nezbyly. To považujeme za špatné a pro funkci českého zdravotnictví i nebezpečné. A je to i nespravedlivé. Jde totiž o to, že minulý ministr zdravotnictví nám na konci roku 2015, kdy došlo k poslední zásadní změně v seznamu výkonů (navýšení hodnoty práce nositelů výkonů), slíbil, že naše úhrady se dorovnají do úrovně seznamu do tří let. Tedy nejpozději v roce 2018. Aby to platilo, musely by nám úhrady v roce 2018 stoupnout o minimálně dvě procenta proti roku 2017. O toto procento by se měla navýšit hodnota bodu, také by tomu měl odpovídat koeficient v úhradovém vzorci. A mimo to by musela být zrušena dle našeho názoru nesmyslná limitace úhrad náhrady za zrušené regulační poplatky rokem 2014. Ty by měly být kompenzovány plně nebo alespoň dle hranic vycházejících z doby ne starší než jeden rok. Pokud by tyto podmínky byly splněny, nejspíše bychom nejásali, protože máme za to, že ambulantní péče, má‑li být prováděna dlouhodobě kvalitně, zaslouží peněz ještě víc. Jde ale o minimum, které by snad pro jeden rok bylo akceptovatelné.

• MUDr. Robert Houba, Ph.D.,

viceprezident České stomatologické komory

Česká stomatologická komora se dohodla se zdravotními pojišťovnami, ale jde o kompromis, který v žádném případě nekoresponduje s náklady, které je nutné na stávající zubní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění vynaložit. Téměř všechny výkony jsou dlouhodobě finančně podhodnoceny, a pokud by měly být uspokojeny oprávněné požadavky na jejich úhradu, systém by v žádném případě takovou zátěž neunesl bez následků. Proto i nadále zřejmě nebude snaha požadavky zubních lékařů vyslyšet. Systému by pomohlo vyřazení některých výkonů z veřejných financí, ale na to není naše politická reprezentace ochotná přistoupit, a před nadcházejícími volbami se takový krok nedá už vůbec očekávat.

• MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Pokud se výdaje nezvýší na úroveň vyspělých evropských zemí, bude se naše zdravotnictví rozpadat a dostupnost, kvalita i bezpečnost zdravotní péče pro občany klesat. Komora již vloni vyzvala organizace zastupující poskytovatele zdravotních služeb, aby se za stávajících podmínek DŘ neúčastnily. Dokud se budeme mlčky účastnit hry podle nevyhovujících pravidel, žádné změny se nedočkáme. K bojkotu, kterým jsme si chtěli vynutit změnu zákona, se bohužel prakticky nikdo nepřipojil. Lékařská komora hájí zájmy svých členů prostřednictvím ČLK, o. s., na základě plných mocí od soukromých lékařů. Přes veškerou naši snahu skončila i tentokrát jednání nedohodou. Oprávněné požadavky na valorizaci úhrad, která by odpovídala růstu ekonomiky a vyrovnala ztráty z uplynulých let, byly vzdálené tomu, co byly ochotny nabídnout pojišťovny. ČLK požaduje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by nefunkční DŘ nahradila jednáním poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví přímo o textu tzv. úhradové vyhlášky.

Všeobecně se očekává, že ministr Ludvík se jako představitel tzv. fakultní lobby bude snažit o to, aby veškeré navýšení směřovalo do nemocnic a na úhradu tzv. centrové péče. Vzhledem k tomu, že nedokázal ani v čase ekonomického růstu prosadit zásadní valorizaci platby za státní pojištěnce, nebudou v příštím roce peníze pojišťoven pravděpodobně stačit ani na slibovaný nárůst platů zdravotních sester a nemocničních lékařů. Dá se tedy očekávat, že pokud se soukromí lékaři nevzchopí k razantní nátlakové akci, na což upřímně řečeno zatím příliš nevypadají, můžeme na nějakou valorizaci úhrad pro ambulantní sektor zapomenout.

Jako prezident profesní samosprávy však musím soukromé lékaře varovat, že i špatná úhradová vyhláška je lepší než nic. ČLK nesouhlasí s představami hnutí ANO, aby se úhradová vyhláška zrušila a nahradila individuálními cenovými ujednáními mezi pojišťovnou a jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb. Vedlo by to k cenové válce mezi poskytovateli. Vzhledem k tomu, že v ČR nefunguje kontrola dodržení personálních standardů a neexistuje skutečné sledování kvality a bezpečnosti zdravotní péče, mohly by zdravotnické řetězce a případně i nemocnice nabídnout dumpingové ceny, kterým by soukromí lékaři nemohli konkurovat. Tím by došlo k ekonomické likvidaci velké části soukromých lékařů. Dopadli bychom jako lékárníci, kteří se z podnikatelů proměnili v zaměstnance řetězcových lékáren.

• MUDr. Petr Šonka,

předseda SPL ČR

Vzhledem k tomu, že celé DŘ se pojišťovny vymlouvaly na ministra zdravotnictví, který sliby nemocničnímu segmentu již utratil více peněz, než je plánovaný historicky rekordní výběr pojistného, pak nabídka nulového navýšení ceny práce praktickým lékařům nebyla přijatelná! Praktici v DŘ nechtěli nic jiného než dorovnat dluh z ceny lékařské práce dle seznamu výkonů z roku 2016, tzn. pro rok 2018 navýšit cenu základní sazby kapitace o tři procenta, celkový růst segmentu do dvou procent, tzn. cca 280 mil. Kč, které zdravotní systém nepoloží a přitom udrží občanskou poslušnost významné skupiny lékařů. Připomínám, že toto dorovnání nám slíbilo vedení ministerstva s ředitelem VZP Ing. Kabátkem 15. 9. 2016 na jednání, které vedlo k odvolání protestních akcí praktických lékařů. Předpokládám, že ministerstvo při tvorbě úhradové vyhlášky svoji část dohody dodrží, stejně jako ji dodrželi praktičtí lékaři.

• MUDr. Vladimír Dvořák,

Sdružení soukromých gynekologů ČR

V segmentu ambulantní gynekologie došlo v rámci DŘ k dohodě. I když šlo o přijetí návrhu, který nenabízí žádný reálný nárůst úhrady, považovali jsme nedohodu za ještě horší řešení s nepredikovatelným výsledkem. Za zásadní problém považujeme dlouhodobé preferování segmentu lůžkové péče. Je to v rozporu s doporučeními mezinárodních autorit (OECD) i s trendem zemí s vyspělým zdravotnictvím. K vytvoření systému fungujícího zdravotnictví a zabránění zadlužování bude nutné skončit s politizací zdravotnictví a demagogickými frázemi. Bez posílení role pacienta, včetně alespoň mírného zvýšení spoluúčasti, zvýšení role ambulantní sféry, zejména primární péče, a redukce sítě zařízení (zejména lůžkových) nemůžeme očekávat moderní fungující systém. Pouhé přidávání veřejných prostředků do politicky vybraných segmentů či zařízení je kontraproduktivní a do budoucna situaci zhorší.

• PharmDr. Lubomír Chudoba,

prezident České lékárnické komory

„Výkony“ jsou pro lékárníky legislativní novinkou od roku 2015. Již v konečné fázi je jejich zavedení u klinických farmaceutů a je finalizován výkonový model platby za přípravu cytostatik v nemocničních lékárnách. Finanční ohodnocení výše uvedeného ale plně nezohledňuje odbornost farmaceutů a související náklady. Zatím se nedaří zrealizovat náš záměr na zavedení výkonového ohodnocení lékárníka za výdej léků na předpis. Proto jsme se rozhodli upřednostnit prosazení dispenzační taxy. V DŘ v segmentu lékárenství aktuálně zůstává pouze jednání o výši a podmínkách úhrady tzv. signálního kódu výkonu. Představenstvo ČLnK odsouhlasilo návrh jeho navýšení a změnu na degresivní podobu. Dramatické propady v příjmech lékáren v důsledku snižujících se cen léků tím nevyrovnáme. Prosazujeme nový model s kolegy zastupujícími provozovatele lékáren. Stejně jako v drtivé většině segmentů nedošlo ani u nás k dohodě s pojišťovnami. Považuji za klíčové, aby začaly být prostřednictvím úhradové vyhlášky spravedlivěji ohodnocovány všechny segmenty. Místo upřednostňování státních zařízení je nutné věnovat více pozornosti všem ambulantně působícím zdravotníkům, kteří o své pacienty pečují v malé lékárně nebo ordinaci. Z EU se na nás řítí další povinnosti v podobě „protipadělkové směrnice“ a ochrany osobních dat. Jejich implementace bude větší ekonomickou zátěží pro malé nezávislé subjekty. Považoval bych za alarmující, pokud by došlo ve zdravotnictví k dalšímu poškozování odborně zdatných příslušníků střední „podnikatelské“ třídy a jejich nahrazení státními kolosy a nadnárodními řetězci. Doufám, že stejnou optikou bude disponovat nová politická reprezentace.

• Mgr. Marek Hampel,

předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Segment lékárenské péče v DŘ pro rok 2018 požadoval zvýšení jediného výkonu tzv. signálního kódu za výdej léčiv na recept. Pojišťovny navrhly snížení, nemohlo tak dojít k dohodě. Vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2018 bude povinně každá lékárna vydávat léčiva jen na elektronický recept, navrhovali jsme zvýšení signálního kódu, a to minimálně stejně jako v ostatních dotčených segmentech. Lékárny se budou muset také připravit, např. nákupem výpočetní techniky a potřebných programů. V úhradové vyhlášce budeme nadále požadovat zvýšení hodnoty signálního kódu, a to v takové výši, aby došlo ke stabilizaci poskytování lékárenské péče s ohledem na malé individuální poskytovatele – lékárny. Prostor pro navýšení existuje, stát na léčivech za poslední léta ušetřil miliardy Kč. Také v roce 2018 stát ušetří více peněz, než věnuje na poskytování lékárenské péče.

• MUDr. Marek Slabý, MBA,

ředitel ZZS JčK

Segment ZZS a PPNP skončil nedohodou, neboť pojišťovny nabídly úhrady na úrovni roku 2016 a jen osobní náklady od té doby v důsledku nařízení vlády vzrostly o cca 300 mil. Kč pro všechny ZZS a rok.

• Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Aby se naplnily požadavky našich partnerů z cenových jednání, bylo by třeba navýšit úhrady o více než 20 mld. Kč. Aby se systém nezadlužil, nesměly by se úhrady v roce 2018 zvýšit o více než zhruba 12,7 mld. Kč. A aby se udrželo dobře fungující zdravotnictví, pak by se měly celkové úhrady zvyšovat zhruba do čtyř procent (tj. asi o 13 mld. Kč) k pokrytí nových typů léčby a nákladů za stárnutí populace spolu s inflačním navýšením. Na takové navýšení fakticky zdroje jsou. Problém je, že již byly formulovány závazné politické priority, pokud jde o opakované plošné navyšování mezd v nemocnicích a navýšení mezd za směnný provoz v nemocnicích. Pokud k tomu přidáme nárůsty nákladů na léčiva ve specializovaných centrech, pak už není co rozdělovat. Úprava mezd, především středního zdravotnického personálu v nemocnicích, je asi nutná. Pokud se však odehrává jako plošné opatření, je to nákladné a nebude to všude účinné. Od roku 2014 jsme byli vyhláškami nuceni každý rok výrazně navyšovat úhrady segmentu lůžkové péče, a přitom za to pojišťovny a pojištěnci nic nezískali. Zůstávají neodůvodněné rozdíly v úhradách lůžkové péče, nedochází ani ke koncentraci nákladné a specializované péče do menšího počtu nemocnic, ani ke koncentraci přístrojových kapacit. Naopak, i tam, kde byla alespoň částečná shoda o restrukturalizaci a útlumu akutní lůžkové péče, se investuje, náklady rostou a personální problémy se nevyřešily. Aby systém veřejného zdravotního pojištění zvýšil svoji efektivitu, je nezbytné zejména v tomto segmentu opustit centrální řízení úhrad. Pro zajištění veřejného zájmu by postačilo shodnout se na minimální záchytné síti krajských a specializovaných pracovišť a zbytek ponechat konkurenci poskytovatelů i pojišťoven.

Zdroj: MT