Huseníček a revoluce v genetice
Robert Pruitt studuje dědičnou informaci základního genetického rostlinného modelu – droboučkého huseníčku Thalova z čeledi křížatých. Zaujaly jej především huseníčky nesoucí na obou chromosomech mutaci genu HOTHEAD. Takto postižené rostliny mají srostlé květy a defekt předávají dalšímu pokolení rostlin. Pruitt s překvapením zjistil, že asi desetině huseníčků narostou normální květy i v případě, že od rodičů zdědí poškozený gen. Výsledky genetické analýzy jasně prokázaly zcela nečekanou věc. Huseníček si zděděnou mutaci svépomocí opraví. Tato dovednost se neomezuje jen na gen HOTHEAD, ale zjevně se týká i dalších genů. I velmi seriózní vědecký týdeník Science označil tento objev v titulku redakčního komentáře za revoluci.
„Je to proces, o kterém neměl nikdo ani tušení,“ řekl pro časopis Nature německý genetik Detlef Weigel. Podstata mechanismu, kterým huseníček opravuje mutované geny, zůstává nejasná. Rostlina musí mít pro opravu DNA k dispozici nějakou předlohu. Nemůže to být její vlastní gen, protože Pruittovy huseníčky dědily jen vadné geny. Americký genetik je přesvědčen, že v roli předlohy pro rekonstrukci mutovaných genů slouží molekuly ribonukleové kyseliny (RNA). Není to však RNA vytvořená samotnou rostlinou, nýbrž RNA, kterou huseníček zdědil a kterou si podle nepoškozené kopie genu vytvořili zástupci předešlých „zdravých“ generací. Rostliny si tuto RNA předávají z generace na generaci v pylu a semenech.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2005, strana 3
Zdroj: