I lidé, kteří berou léky, mohou darovat krevní plazmu

Zhruba čtvrt milionu Čechů daruje krevní plazmu. V České republice je v současné době registrováno 13 léčivých přípravků, které se z ní vyrábějí. Dnes a denně zachraňují životy tisíců nemocných. Dárcem se může stát téměř každý zdravý dospělý, bohužel to ale většina lidí neví.

Darovat krevní plazmu může každý zdravý člověk mezi 18. a 65. rokem věku, prvodárcem se může stát člověk do 60 let. Kritéria pro přijetí dárců plazmy se mohou v některých případech mírně lišit od kritérií pro dárcovství odběrů plné krve. Jde například o užívání léků.

„Některé léky jsou při dárcovství plazmy povoleny. Například hypertonici, kteří jsou kompenzovaní, mohou darovat i s nastavenou antihypertenzní medikací. Stejně tak alergici, případně i lehčí astmatici, kteří mají dobře nastavenou svoji terapii a jsou při medikaci bez symptomů, mohou darovat i v průběhu své léčby,“ vysvětluje hematoložka Alice Drábková z centra sanaplasma. Plazmu mohou darovat i lidé na hypolipidemické terapii nebo s neléčenou lokalizovanou psoriázou v klidové fázi. „Zkrátka to, že zájemce bere dlouhodobě léky, ho nemusí diskvalifikovat pro dárcovství krevní plazmy,“ říká.

I pro hodnoty krevního obrazu platí mírnější kritéria. „Krevní obraz by u dárců plazmy měl být ve fyziologických mezích, ale kritéria pro hodnocení nemusejí být tak přísná jako u běžných odběrů, protože se krevní tělíska dárcům vracejí,“ říká lékařka.

Kontroluje se zdravotní stav dárce, krev i samotná plazma

V centru je vždy přítomen lékař, který provádí hodnocení stavu zájemce a základní fyzikální vyšetření. U dárců proběhne pohovor nad vyplněným dotazníkem a jsou změřeny základní parametry – teplota, hmotnost, krevní tlak, puls – a zhodnoceny předchozí výsledky.

V úvodu odběru je odebrána zkumavka krve, která slouží k vyšetření krevního obrazu. Do několika minut po zahájení odběru má lékař k dispozici výsledky. Vzorky z odebrané plazmy jsou vyšetřovány na virové markery i další parametry v Praze v Ústřední vojenské nemocnici. Když dárce přijde po 14 dnech na druhý odběr, má již lékař k dispozici jeho kompletní výsledky z předchozí návštěvy.

„Pokaždé je třeba provést testy na
přítomnost patogenních mikroorganismů – HAV, HBV, HCV, HIV, parvo virus B19 a syfilis. Toto vyšetření je prováděno dvojím způsobem, sérologicky a testy na nukleové kyseliny virů. Dále se ze vzorků vyšetřuje celková hodnota bílkovin, IgG a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám,“ vypočítává MUDr. Drábková.

Důvody pro odmítnutí dárce

Ne každý zájemce je vhodný jako dárce. „Pokud dárce nesplňuje podmínky dané Vyhláškou o lidské krvi, doporučením Společnosti pro transfuzní lékařství, podmínky dané odběratelem plazmy a našimi interními doporučeními, je poslán domů. Toto opatření slouží tomu, aby nedošlo k poškození dárce při odběru plazmy ani k poškození příjemce plazmy,“ vysvětluje lékařka.

Dárce musejí centra odmítat, pokud mají v anamnéze některá závažná onemocnění, která již odběr plazmy nedovolují – plicní embolii, infarkt myokardu, mozkovou příhodu, epilepsii, chronická zánětlivá onemocnění, sníženou imunitu, stav po splenektomii. Nelze také přijmout dárce, kteří mají v anamnéze některá infekční onemocnění. „V nejistých případech si vyžádáme lékařskou zprávu od praktického nebo odborného lékaře s cílem získat podrobnější informace o dárcově zdravotním stavu nebo stanovisko odborného lékaře k možnosti darování,“ doplňuje.

Necelý litr plazmy jednou za 14 dní

V případě, že je dárce shledán jako vhodný pro odběry plazmy, následuje procedura plazmaferézy. Odebíraný objem plazmy je určen na základě tělesné hmotnosti dárce, a to mezi 760 až 890 ml. „Krev proudí z žíly do zvonu, kde se odstřeďuje, plazma odtéká do lahve a krevní tělíska se vracejí stejnou cestou zpátky do žíly. Tento proces se několikrát opakuje, dokud není odebráno požadované množství plazmy. Ke krvi proudící separátorem se přidává malé množství antikoagulačního roztoku, aby se zabránilo srážení krve v přístroji,“ vysvětluje MUDr. Drábková. Na konci odběru je dárci aplikováno nitrožilně 250 ml fyziologického roztoku k částečnému doplnění objemu.

Odběry krevní plazmy jsou pro tělo dárce méně náročné než odběry plné krve, protože při dostatečném pitném režimu a kvalitní výživě dokáže organismus plazmu obnovit do 24‑48 hodin. I proto mohou lidé darovat plazmu častěji, jednou za 14 dní.

Terapie založené na plazmě

V České republice je v současné době registrováno 13 léčivých přípravků z plazmy. „Jsou jimi léčeni také pacienti s řadou vrozených i získaných onemocnění. A mnoho lidí je na tuto léčbu zcela odkázáno. Mezi ně patří např. lidé s poruchami krevní srážlivosti, lidé trpící imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními, lidé s nedostatkem alfa‑1‑antitrypsinu,“ zmiňuje MUDr. Drábková geneticky podmíněný plicní emfyzém, u nějž je pro 1 pacienta potřeba za rok až 900 odběrů plazmy.

Jen v Evropě trpí některou z těchto vzácných nemocí přibližně jeden milion lidí. To je dvaapůlkrát více než počet pacientů s karcinomem prsu. A na rozdíl od karcinomu není možné úplné uzdravení těchto pacientů. Aby bylo zajištěno jejich přežití a kvalita života, je nutná průběžná léčba.