Přeskočit na obsah

I pro rok 2026 rozhodne o úhradách ministr. Pojišťovny nenabídly víc než nulu

iStock-2149319059
Ilustrační obrázek. Zdroj: iStock

Zdravotní pojišťovny letos v dohodovacím řízení trvaly na tom, že už nemohou vydávat více, než kolik jim ze zdravotního pojištění a ze státního rozpočtu přijde. Na dohodu přistoupili gynekologové, lékárníci a stomatologové.

Hospodaření na dluh narazilo na dno utracených úspor. Jen tři segmenty zdravotních služeb z patnácti našly v rámci dohodovacího řízení se zdravotními pojišťovnami dohodu na tom, jak budou hrazeny jejich služby v příštím roce. Dohodli se gynekologové, stomatologové a lékárníci. K dohodě nedošlo v ekonomicky nejvýznamnějších segmentech – ani u nemocnic, ani u následné lůžkové péče, ani u praktických lékařů a ambulantních specialistů, ani u jednodenní chirurgie a dalších.

Další tři segmenty našly společnou řeč alespoň se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), a to radiodiagnostika, dialýza a lázně s ozdravovnami. Dílčí dohody s radiodiagnostikou a s lázněmi a ozdravovnami jsou založeny na zachování stejných úhradových mechanismů a výše úhrad jako v roce 2025. Dialýzy se s VZP shodly na restrukturalizaci bonifikací za parametry kvality.

„Celé letošní dohodovací řízení bylo ovlivněno reálnou ekonomickou situací. Ta významným způsobem omezuje naše možnosti pro růst úhrad v příštím roce. Do dohodovacího řízení pro rok 2026 proto VZP vstupovala s návrhem na zachování výše úhrad jako v roce letošním,“ uvedl Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.

„Dohoda je výsledkem pragmatického jednání všech zúčastněných. Upřednostnil jsem stabilitu a předvídatelné prostředí,“ uvedl na síti X Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren. Lékárny v dohodovacím řízení jednají o menší části svých příjmů, úhradě za základní dispenzaci a bonifikaci pro lékárny v oblastech ohrožených nedostupností.

U gynekologů dojde ke změně úhrad, která podpoří ordinace, kam ženy chodí na preventivní prohlídky alespoň jednou za dva roky. Dostanou za péči o tyto ženy paušální platbu.

Jak uvádí VZP, předmětem dohody se stomatology jsou především výkony, které mění aktuální novela zákona o zdravotním pojištění a které souvisejí i s ukončením možnosti využití amalgámových výplní od 1. 7. 2026. Změny ve stomatologii se týkají zejména úhrady výplní a úhrady endodontických vyšetření. Ta budou plně hrazena u pojištěnců ve věku do dne dosažení 18 let. U pojištěnců od 18 let věku je pak zavedena plně hrazená varianta s následnou spoluúčastí. „Výsledkem dohody zdravotních pojišťoven je například i úhrada bílé plomby z fotokompozitu (nevrstvené výplně) ve výši 900 Kč, v případě dětí je úhrada fotokompozitní výplně dohodnuta na 1 300 až 2 350 Kč dle rozsahu výplně (počtu plošek),“ uvádí v tiskové zprávě VZP.

Prioritou ministerstva efektivní formy péče

O úhradách v ekonomicky nejvýznamnějších segmentech tak opět rozhodne ministr zdravotnictví, a to do konce října. Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, což dává současnému ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi prostor úhradovou vyhlášku nejen připravit, ale i vydat.

Jednou z priorit ministerstva zdravotnictví, kterou deklarovalo na začátku dohodovacího řízení, je „snížení objemu péče s nízkou přidanou hodnotou a podpora směřování pacientů do nákladově efektivních forem a druhů péče“. Mezi dlouhodobé priority ministerstva zdravotnictví patří podpora primární péče, jednodenní péče, domácí péče, následné a dlouhodobé péče a také podpora centralizace specializované péče i sbližování základních sazeb DRG.

Ambulantní specialisté upozorňovali v dohodovacím řízení, že jim přibývá pacientů a jsou to stále těžší případy, zatímco počet výkonů v nemocnicích postupně klesá.

Jak spočítala analytická komise k dohodovacímu řízení, v roce 2024 narostly náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní služby o 10,5 procenta na 504,6 miliardy korun a příjmy o 7,85 procenta na 498,1 miliardy korun. „I přes vysoké nárůsty příjmů se systém veřejného zdravotního pojištění dostal v roce 2024 (stejně jako v roce 2023) do deficitu,“ konstatovala komise.

V roce 2026 se přitom odhaduje růst příjmů systému o necelých pět procent. Příjmy v příštím roce se tím přiblíží 550 miliardám korun.

Podle poslance KDU-ČSL a předsedy správní rady VZP Toma Philippa byla letos dohoda prakticky nemožná, protože se představy pojišťoven a poskytovatelů významně lišily, VZP nabízela stagnaci úhrad a Svaz zdravotních pojišťoven pokles úhrad meziročně o čtyři procenta. „Úhradová vyhláška má být nastavena tak, aby nevyčerpávala víc, než je v daném roce vybráno. To se v posledních letech nedařilo. Nezbude než být ostřejší než dosud,“ poznamenal Philipp na předvolební debatě zaštítěné Hospodářskou komorou. Podle něj aktuálně nezbývá ministerstvu zdravotnictví než napsat úhradovou vyhlášku na nulový nárůst úhrad proti letošku. „To znamená, že zdravotnická zařízení budou muset hledat vnitřní rezervy,“ uvedl Philipp.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl na stejné debatě automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, kterou tato vláda zavedla a změnit jde jedině zákonem. Vláda dnes není tak vydíratelná požadavky odborů, aby snadno navýšila platby za státní pojištěnce, a tím i celkové příjmy systému, zároveň je kvůli tomu náročnější napsat úhradovou vyhlášku jako vyrovnanou, uvedl Válek.

Na webu www.nzip.cz/dohodovaci-rizeni byly letos poprvé publikovány datové souhrny, které měly pomoci účastníkům dohodovacího řízení hodnotit vývoj systému. Mimo jiné ukazují rozdíly mezi základními sazbami pro výpočet úhrad u jednotlivých nemocnic a jednotlivých zdravotních pojišťoven, které jsou stále velmi výrazné. Nebo také na výsledky hospodaření různých typů lůžkových zdravotnických zařízení, kdy celkový hospodářský výsledek fakultních nemocnic za rok 2023 byl kladný ve výši 4,3 miliardy korun a celkový hospodářský výsledek běžných nemocnic za rok 2023 byl 5,2 miliardy korun. Ze zveřejněných dat také vyplývá, že v roce 2023 vydaly zdravotní pojišťovny za genové a personalizované terapie přes 225 milionů korun (počítáno podle maximálních stanovených cen bez případných slev). Prostor pro využití těchto dat byl ale omezen finanční situací zdravotních pojišťoven. 

K věci…

Dlouhodobé priority MZ

  • Podpora primární péče a prevence
  • Podpora následné a dlouhodobé péče
  • Podpora jednodenní péče
  • Podpora péče ve vlastním sociálním prostředí
  • Sbližování základních sazeb DRG
  • Podpora centralizace specializované péče

Zdroj: Priority MZ ČR pro DŘ 2026, prezentace k jednání AK DŘ

Sdílejte článek

Doporučené