Idiopatická plicní fibróza a postcovidový syndrom

Pneumologové varují, že za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Pacienta, který si při návštěvě lékaře stěžuje na potíže s dýcháním, je proto třeba důkladně vyšetřit, aby se případné onemocnění plic mohlo odhalit co nejdříve.

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘, a přitom trpí idiopatickou plicní fibrózou. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Idiopatická plicní fibróza je vzácné onemocnění, které poškozuje alveoly a vede k fibrotizaci plicní tkáně, což se projeví zpočátku námahovou a později i klidovou dušností. K dalším symptomům patří kašel, při delším průběhu vznikají paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Bez léčby pacienti přežívají maximálně pět let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, která v České republice pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy.

Jak uvádí předsedkyně ČPFS ČLS JEP prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky programu časného záchytu karcinomu plic, který byl spuštěn začátkem roku 2022. „Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale i řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 a 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková.

Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu‑19 na vzniku fibróz. „U nás sledujeme asi 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1–2 % z nich mají určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové.