IKEM si za svoje postaví elipsu pro výzkum
Za pouhých 400 dnů by odborníkům z pražského IKEM měla začít sloužit nová budova Centra experimentální medicíny. Téměř 880 m2 laboratoří a dalších 1 270 m2 zázemí bude uspořádáno do tvaru elipsy, což mimo jiné umožňuje redukovat spojovací prostory, především zbytečné chodby. Vnitřní stropem prosvětlený koridor pak bude evokovat pavlačový dvůr. „Takové řešení dává pocit osobní blízkosti a snadné komunikace mezi všemi, kteří zde budou pracovat,“ uvádí přednosta centra prof. MUDr. Luděk Červenka, CSc.
Nový pavilon Z7 financuje IKEM z vlastních peněz. „Kvůli současné ekonomické situaci a poklesu cen ve stavebnictví jsme dokázali cenu stavby ve veřejné soutěži stlačit o zhruba 45 procent. Nový pavilon tak bude stát dle vysoutěžené ceny 75 milionů korun včetně DPH, přičemž cena dle projektové dokumentace počítala se 136 miliony korun včetně DPH,“ doplňuje Ing. Michal Stiborek, náměstek pro ekonomiku a provoz. Dodavatel navíc dostane zaplaceno až po dokončení stavby.
Ředitel IKEM MUDr. Aleš Herman, Ph.D., při slavnostním položení základního kamene zůstal věren své zálibě v citátech z Knihy přísloví. „Jeden z mých oblíbených se pro dnešní příležitost obzvlášť hodí: Nepřišel jsem na svět pustý, otcové pro mě zasadili, proto i já sázím pro ty, kdo přijdou po mně. Chtěl bych takto poděkovat předchozímu vedení IKEM za to, že založilo podmínky pro tuto investici.“
Špičkové podmínky pro práci zde nalezne Oddělení buněčné biologie, jehož výzkum je dominantně zaměřen na diabetologický a transplantační program. Konkrétně se bude zabývat například optimalizací izolačního procesu Langerhansových ostrůvků. V průběhu izolace z kadaverózního pankreatu dochází ke ztrátě 50 až 70 % této tkáně. Tým IKEM hledá mechanismy ochrany těchto buněk pomocí nových prezervačních roztoků, modifikovaných enzymů rozrušujících exokrinní tkáň, pomocí zablokování aktivace apoptózy RNA interferencí či modifikacemi kultivačního média pro zvýšení regenerace izolovaných buněk.
Jedna z dalších skupin se zabývá molekulárními mechanismy jaterní regenerace. Tento výzkum hledá cestu k získání funkční náhrady jater, ať již ve formě orgánu či tkáně, ve které jsou zastoupeny hlavní buněčné typy. Pracuje na vývoji buněčných linií hepatocytů využitelných k přípravě dočasné náhrady jaterní funkce formou tzv. bioreaktoru. Budou zavedeny zvířecí modely jaterního poškození umožňující sledovaní jaterní regenerace in vivo. Modely umožní studium genových a terapeutických intervencí s cílem ovlivnit rychlost regenerace jater a konečnou velikost regenerovaného orgánu.
Prostory zde získá také Oddělení experimentální kardiologie a plicní cirkulace; zabývá se problematikou aterosklerózy, konkrétněji pak regulací metabolismu lipoproteinů se zaměřením na expresi genů, metabolismus lipoproteinů a nestabilitu aterosklerotického plátu. Tento výzkum probíhá na experimentálních modelech malých i velkých laboratorních zvířat.
IKEM patří mezi několik málo českých center zaměřených na léčbu plicní hypertenze. I proto výzkumné aktivity zdejších týmů budou orientovány k pochopení mechanismů vzniku plicní hypertenze a rozvoji cor pulmonale, a to zejména na buněčné a subcelulární úrovni. Tato problematika je na rozdíl od studia mechanismů odpovědných za rozvoj hypertrofie levé komory studována výrazně méně. Další výzkumný program se věnuje srdečnímu selhání. V důsledku stárnutí a nižší mortality akutních forem srdečních onemocnění dochází v populaci k epidemickému nárůstu počtu pacientů s chronickým srdečním selháním. Průzkumy v posledních dvou desetiletích překvapivě ukázaly, že až u poloviny pacientů s chronickým srdečním selháním není přítomno významné narušení systolické funkce levé komory srdeční. Tento typ srdečního selhání – se zachovalou ejekční frakcí levé komory srdeční (nebo též nazývaný „diastolické srdeční selhání“) – se vyskytuje především u starších žen s anamnézou diabetu či arteriální hypertenze. Patofyziologie tohoto onemocnění je nedostatečně objasněna a také dosud nebyly identifikovány léky ovlivňující prognózu tohoto onemocnění. K tomuto přispívá i skutečnost, že dosud není zaveden patřičný zvířecí model. Cílem výzkumných aktivit IKEM mimo jiné bude vypracování modelu diastolického srdečního selhání u potkana, rekapitulující základní klinické charakteristiky onemocnění.
Zdroj: Medical Tribune