Přeskočit na obsah

Infarkty u mladých dospělých jsou smrtelnější u pacientů s autoimunitním onemocněním

Srdeční infarkty u mladých dospělých jsou dvakrát častěji smrtelné u pacientů se zánětlivými stavy, jako je psoriáza, systémový lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida. Vyplývá to ze studie, která byla koncem března zveřejněna v časopisu Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology – ESC) European Journal of Preventive Cardiology.


Nejméně dvě procenta lidí v Evropě a na celém světě trpí systémovým zánětlivým onemocněním, které často postihuje více orgánových systémů. Mnoho z těchto chorob je autoimunitních, k nejčastějším patří psoriáza, která způsobuje červená, svědivá, šupinatá ložiska na kůži a bývá často spojena se zánětem kloubů. Dalším příkladem je revmatoidní artritida způsobující záněty kloubů rukou a nohou a postihující i další orgány. U systémového lupus erythematodes je pak typické, že je postižena kůže, klouby, ledviny, krvinky, mozek, srdce a plíce.

Lidé se systémovým zánětlivým onemocněním mají zvýšené riziko infarktu myokardu. Zánětlivé stavy se mohou objevit v jakémkoli věku, ale nejčastěji k propuknutí onemocnění dochází v mladé dospělosti. Prezentovaná práce je první studií, která zkoumala frekvenci a dopad zánětlivých onemocnění u mladých pacientů v souvislosti s infarktem myokardu. Studie použila data z registru YOUNG‑MI, do něhož byli zařazeni pacienti, kteří měli infarkt myokardu ve věku 50 let nebo mladším v letech 2000 až 2016 a byli léčeni v Massachusetts General Hospital a Brigham and Women’s Hospital v Bostonu. Vědci identifikovali kohortu pacientů se systémovým zánětlivým onemocněním a porovnali je se skupinou pacientů bez této komorbidity.

Z celkem 2 097 pacientů s infarktem myokardu ve věku 50 let nebo mladších mělo 53 (2,5 %) zánětlivé onemocnění. Nejčastější byla psoriáza (64 %), následoval systémový lupus erythematodes (23 %), revmatoidní artritida (9 %) a další nemoci (4 %). Podle očekávání byli pacienti se zánětlivými stavy s větší pravděpodobností ženského pohlaví. Měli také vyšší pravděpodobnost vysokého krevního tlaku, ale i častější výskyt vysokého cholesterolu a diabetu ve srovnání s těmi, kteří žádným systémovým zánětlivým onemocněním netrpěli. Během mediánu sledování 11,2 roku byla u pacientů se zánětlivými stavy téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s pacienty bez těchto onemocnění. Vědci poté porovnali úmrtnost u 53 pacientů se zánětlivými onemocněními se 138 pacienty bez těchto stavů. Obě skupiny byly porovnány podle věku, pohlaví a kardiovaskulárních rizikových faktorů, včetně diabetu, obezity, kouření, vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu. U pacientů se zánětlivými onemocněními byla 2,68krát vyšší pravděpodobnost úmrtí během 11,2letého sledování ve srovnání s odpovídající skupinou bez zánětlivých stavů.

„Tyto výsledky naznačují, že horší dlouhodobé přežití u mladých pacientů se srdečním infarktem se zánětlivými onemocněními může souviset spíše se zánětem než s vyšší prevalencí dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů,“ uvedla autorka studie dr. Brittany Weberová, specialistka na kardiorevmatologii v nemocnici Brigham and Women’s Hospital a Harvard Medical School. Studie také zjistila, že kyselina acetylsalicylová a statiny, které se doporučují po infarktu myokardu, byly u pacientů se zánětlivými stavy při propuštění z nemocnice předepisovány méně často než u pacientů bez zánětlivých onemocnění. „Byli jsme překvapeni tímto nálezem. Jedním z důvodů mohou být obavy z lékových interakcí, protože tito pacienti často užívají léky, které potlačují imunitní systém,“ dodala dr. Weberová s tím, že vzhledem k tomu, že systémová zánětlivá onemocnění jsou vzácná, byl počet této kohorty pacientů ve studii malý, a je proto důležité výsledek potvrdit u dalších podobných kohort.

Podle dr. Weberové je do praxe potřeba zavést nástroje k přesné předpovědi rizika srdečního infarktu u jedinců se zánětlivými onemocněními, aby bylo možné cílit preventivní úsilí, jako je např. užívání statinů. „Současné kalkulačky, které se používají k určení vhodnosti preventivní léčby, obecně podceňují kardiovaskulární riziko u pacientů se systémovými zánětlivými onemocněními. Pokud jde o prevenci prvního a následného infarktu myokardu, lidé se zánětlivými stavy by se měli řídit stejnými radami jako běžná populace. Dodržování zdravého životního stylu je neuvěřitelně důležité, včetně zdravého stravování, fyzické aktivity a nekouření. Přidat je třeba ještě kontroly cholesterolu, krevního tlaku a diabetu,“ uzavřela dr. Weberová.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…