Infekce virem Epsteina−Barrové
Virus Epsteina-Barrové (EBV) se řadí mezi herpetické viry a je celosvětově rozšířen. Poprvé byl pozorován elektronmikroskopicky v buňkách Burkittova lymfomu. Vyvolává klinicky manifestní primoinfekci – infekční mononukleózu, většina infekcí je však inaparentních. EBV má souvislost i s Burkittovým lymfomem, s nasofaryngeálním karcinomem a s lymfomy z B buněk. Burkittův lymfom (lymfom čelisti) se vyskytuje ve střední Africe u dětí ve věku kolem pěti let, nasofaryngeální karcinom postihuje spíše dospělé v jihovýchodní Asii a Eskymáky, i když ani u dětí ve věku mezi 10–18 lety není výjimkou. Lymfomy z B buněk byly popsány u pacientů s vrozenými i získanými imunodeficity, u pacientů po transplantacích a HIV pozitivních. Epidemiologie
K promořování populace EBV dochází od dětství. Zejména v rozvojových zemích, např. ve střední Africe, dochází k promořování populace od útlého věku, takže téměř všechny děti jsou kolem tří let infikovány a k rozvoji infekční mononukleózy zde prakticky nedochází. V rozvinutých zemích velmi záleží na socioekonomických podmínkách – čím jsou lepší, tím nižší je pravděpodobnost nákazy. U dětí mladších než dva roky se klinické onemocnění prakticky neobjevuje, pokud k němu dojde, je inaparentní. Nejvyšší výskyt je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých ve věku mezi 15–24 lety, což souvisí se způsobem přenosu. U osob starších než 40 let se onemocnění již prakticky nevyskytuje, promořeno je 90–95 % populace, v populaci adolescentů má protilátky 60–80 %, zatímco u dětí ve věku do pěti let jen 50 %. Virus se přenáší slinami při úzkém kontaktu mezi dětmi a mladými lidmi, často v dětských kolektivech, při společném jídle, při líbání („kissing disease“). Vzdálenější kontakt k onemocnění nevede. Inkubační doba není přesně známa, předpokládá se mezi 30 až 50 dny, u dětí i kratší. Po infekci se EBV dostává nejprve do epiteliálních buněk faryngu, poté jsou infikovány B lymfocyty, které se dostávají lymfatickou cestou do většiny orgánů, kde proliferují až do doby silného cytotoxického efektu T lymfocytů. Virus je vylučován slinami ještě před začátkem klinického onemocnění, během něho (v 50–100 %) i v rekonvalescenci – často šest měsíců i déle. Séropozitivní zdraví dospělí mohou vylučovat virus ve 12–25 %, imunosuprimovaní pacienti po transplantacích, s lymfomem či leukémií i ve více než 50 %.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 3/2005, strana 39
Zdroj: