Informacemi k efektivitě
Jak hned v úvodu připomněl prezident summitu James Rice z USA, mapu světa dnes tvoří 195 zemí a žádná z nich dosud nenašla ideální model zdravotního systému, který by byl zároveň výkonný, efektivní, kvalitní a dlouhodobě udržitelně financovatelný. Tvorbě dlouhodobých vizí a strategií nepřejí především politici, kteří jsou zvyklí vnímat problémy pouze v perspektivě jednoho volebního období.
Zamyšlení nad možnostmi, které se otevírají zemím s pluralitním systémem zdravotních pojišťoven, ale také o limitech tohoto systému, hovořila Pia Schneider zastupující na summitu Světovou banku. Připomněla, že ze zemí střední Evropy zatím k pluralitnímu modelu přistoupily jen Česká a Slovenská republika. V Česku působí devět zdravotních pojišťoven, na Slovensku mají zdravotních pojišťoven sedm. Zato v Polsku a Maďarsku dosud existuje jediný plátce zdravotního pojištění.
V pluralitním systému zdravotních pojišťoven České i Slovenské republiky se však podle zástupkyně Světové banky skrývá nebezpečí kartelového chování, protože v obou zemích existuje jeden pojistitel s výraznou dominancí. Česká VZP ovládá asi 60 procent trhu, slovenská VZP kolem 56 %. Pro srovnání uvedla Pia Schneider situaci na trhu zdravotního pojištění ve vybraných zemích západní Evropy: Německo – 275 zdravotních pojišťoven (příslušnost pojištěnců převážně podle typu zaměstnání a profese), čtyři největší mají dohromady 63% podíl na trhu; Švýcarsko – 87 zdravotních pojišťoven (příslušnost pojištěnců převážně podle místa bydliště), čtyři největší mají dohromady 46% podíl na trhu; Nizozemsko – 33 zdravotních pojišťoven, čtyři největší mají dohromady 60% podíl na trhu.
Pojistný trh úžasným byznysem není
P. Schneider ovšem zdůraznila, že soutěž pojišťoven na konkurenčním trhu není cílem, ale prostředkem, jak klientům nabídnout lepší zdravotně pojistné plány a zaručit dostupnou kvalitní péči a jak zároveň šetřit náklady a tím dosahovat zisku. Jenže… „Náklady na zdravotní péči rostou ve všech státech rychleji než domácí ekonomika. Stále marně hledám zemi, kde by existence trhu v oblasti zdravotního pojištění vedla k úsporám,“ poznamenala P. Schneider.
Ostatně podobně skepticky si odpověděla i na otázku, zda je pojistný trh opravdu dobrým byznysem, za který je často považován. „Sledovali jsme v západoevropských zemích tendenci k přehlašování pojištěnců od jedné zdravotní pojišťovny k jiné. Výrazný růst jsme pozorovali jen v době provádění zdravotních reforem. V Německu v roce 2004 stoupl počet migrujících klientů na 40 % celkového počtu pojištěnců, v Nizozemsku v reformním roce 2006 na více než 15 %. Ve všech ostatních letech však všude stagnoval stabilně pod pěti procenty. Z toho vyplývá, že pojistný trh není příliš atraktivní. Aby lidé změnili svou pojišťovnu, musela by přijít opravdu s převratnou nabídkou. Kde ji ale vzít, když například v Německu je dnes zdravotními pojišťovnami nabízeno dohromady na 6 000 zdravotně pojistných plánů, ze kterých si podle svých představ, životního stylu i potřeb chronické nemoci vybere prakticky každý? A jakmile je klient jednou zařazen a s nabídkou je spokojen, nemá potřebu přecházet k jinému pojistiteli,“ zdůraznila P. Schneider.
Dobře nakoupit je lepší než těžko odhadovat
Jakou cestou se mají vydat pojišťovny na pluralitním trhu, aby se jim lépe predikovaly budoucí náklady a tím docházelo k jejich postupnému snižování? Podle P. Schneider se nabízí například využití modelů administrativně řízené péče, které však mají na úsporu výdajů zdravotních pojišťoven zatím jen malý vliv. „Stále je tedy důležitý výběr kmene pojištěnců,“ připomněla P. Schneider. Při správné stratifikaci rizik je možno v ideálním případě ušetřit možná až 30 procent budoucích nákladů. V praxi to zatím nejlépe umějí nizozemské pojišťovny vykazující asi 23% úspory. Naopak ve Švýcarsku nebo třeba v Izraeli se pojišťovny nedostaly přes 5 procent, což mimo jiné svědčí o tom, že stratifikace rizik podle současných nejčastěji užívaných identifikátorů – věku a pohlaví pojištěnců – není dostatečná.
MUDr. Tomáš Macháček z pořádajícího sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz však v diskusi k příspěvku P. Schneider připomněl další cestu k efektivitě trhu zdravotního pojištění. „Schopnost predikovat náklady stoupla díky používaným metodám za posledních deset let z původních 20 na 30 procent. Tento vývoj by měl iniciovat i posun našeho vnímání zdravotních pojišťoven – od institucí, které kryjí rizika, k nákupčím kvalitní a efektivní péče. Selektovat rizika je totiž vždycky těžší než dobře nakupovat,“ připomněl T. Macháček.
Základem takového systému je však dostatek informací. „Pojišťovny jich zatím mají v ČR, ale i v jiných zemích, málo k tomu, aby mohly vybírat skutečně kvalitní a efektivní poskytovatele,“ připomněla P. Schneider. „Bez informací o rozdílech v kvalitě zdravotní péče a v jejích výsledcích dosahovaných jednotlivými zdravotnickými zařízeními se neobejdou ani pacienti,“ dodala zástupkyně Světové banky.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2007, strana B1
Zdroj: