Informovanost o diabetu je nutné stále rozšiřovat

Diabetologie byla dlouhou dobu považována za obor, jehož hlavní náplní je pouze intervence glykémie. Myslíte si, že se tento tradiční pohled mezi lékaři ostatních oborů již změnil?

Podle mého názoru je pohled na léčbu diabetu, který je poměrně častý u lékařské veřejnosti, stále dosti zastaralý a neodpovídá našim současným terapeutickým možnostem. V nepříliš dávné době byly možnosti ovlivnění hyperglykémie, zejména u diabetiků 2. typu, velmi skromné. V podstatě byly k dispozici dva jednoduché léky a dva typy inzulinů. Dnešní terapeutický arzenál je ovšem mnohem bohatší, a ne všichni lékaři, kteří se dostanou do styku s diabetikem, jsou s ním seznámeni. Proto si myslím, že v oblasti propagace nových diagnostických a léčebných přístupů u nemocných s diabetem mezi širší lékařskou veřejností je třeba vykonat ještě kus práce. S tím, jak se rozšířily poznatky o etiopatogenezi diabetu a objevily se nové možnosti intervenovat všechny rizikové faktory spojené s diabetem, zejména s diabetem 2. typu, se jasně ukázalo, že je poměrně těžké vybrat správnou léčbu pro správného pacienta, tak aby byla úspěšná. Novinky v terapii posunuly diabetologii do oblasti poměrně složitých medicínských činností, které samozřejmě mohou být algoritmizovány či schematizovány, ale pokud se tak děje, vždy to bude na úkor maximálního využití možností, které současná medicína pacientům nabízí.

O problematice diabetu se však v poslední době hovoří na různých nejen diabetologických odborných akcích…

Jestliže je všeobecně přijímáno, že diabetes je jedním z nejrizikovějších faktorů kardiovaskulárních onemocnění a léčba komplikací diabetu je na celém světě finančně nejnáročnější diabetologickou intervencí, a současně je zřejmé, že prevence hypertenze, dyslipidémie, intervence hyperkoagulačních stavů a také hyperglykémie musejí být provázány, je jasné, že vlastní terapie pacienta s diabetem musí být mnohem složitější a sofistikovanější než přístupy, které jsme používali v minulosti. Když to řeknu velice zjednodušeně, rád bych pomohl k rozšíření myšlenky, že k léčbě diabetu máme mnoho možností, ale jejich dobré využití závisí na pochopení, jak s nimi účelně zacházet, a také problematiky diabetu jako takového. Proto vznikla úvaha o užší spolupráci mezi subjekty sdružujícími diabetiky a diabetology a jedné straně a vybranými médii na straně druhé. Rád bych tuto spolupráci podpořil z postu předsedy České diabetologické společnosti ČLS JEP a také prezidenta Diabetické asociace ČR a pomohl tak prosadit tyto myšlenky mezi lékaři ostatních odborností i mezi pacienty samotnými.

Odbornou společnost, které předsedáte, není lékařům třeba představovat. Diabetickou asociaci České republiky možná odborná veřejnost tolik nezná. Jaká je její role při tvorbě koncepce diabetologické péče?

Česká diabetologická společnosti ČLS JEP je navýsost odborná společnost, jejímž hlavním cílem je vyjadřovat se k odborným aspektům léčby diabetu. Myslím si, že mnohem větší legitimitu vyjadřovat se ke koncepci péče o diabetiky má právě Diabetická asociace České republiky, na jejímž vzniku měl hlavní podíl prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc. Toto sdružení v sobě zahrnuje zástupce odborné společnosti a také představitele pacientských organizací. Diabetická asociace ČR již iniciovala a dokončila několik klíčových projektů, z nichž nejdůležitější je za prvé farmakoekonomická studie, na které se podílel především MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., a jež ukázala, jaké jsou skutečné náklady na léčbu diabetu, včetně jejich základních komplikací. Vyplynulo z ní, že celková suma finančních prostředků v cenách z roku 2007 dosahuje částky 20 miliard korun. K podobným závěrům došli i experti Všeobecné zdravotní pojišťovny. Druhým významným projektem Diabetické asociace ČR byla analýza dat z databáze VZP, jež ukazuje velmi věrně úroveň péče o pacienty s diabetem v ČR v posledních šesti letech, za která jsou data k dispozici. Některé závěry z této analýzy již byly postupně zveřejněny jak v ústních prezentacích, tak ve formě článků v odborném tisku. Věřím, že tato spolupráce bude pokračovat a umožní tak z dlouhodobého pohledu sledovat změny v kvalitě péče o diabetiky v České republice.

Myšlenka založit organizaci, která vytvoří půdu, na níž se budou setkávat zástupci jak lékařů, tak pacientů, není nijak originální, podobné subjekty již delší dobu pracují i v mnoha jiných zemích a patří v nich k hlavním organizacím vyjadřujícím se k principům péče o pacienty s diabetem.

Vraťme se však k myšlence větší informovanosti lékařů nediabetologů…

Myslím si, že je vhodné širší veřejnosti nabídnout informace o jednotlivých důležitých bodech, které se týkají diabetu, v podobě jednoduchých článků, jež budou reagovat na současnou úroveň poznání a přiblíží jak svou formou, tak obsahem lékařům aktuální informace využitelné přímo v klinické praxi. Nemocných s diabetem je totiž tolik, že se mohou setkat s jakýmkoli odborníkem ať již kvůli komplikacím své choroby nebo proto, že diabetik má ještě další nemoci, pro něž je ošetřován u jiného specialisty. Je totiž známo, že přítomnost diabetu může někdy dosti významně ovlivnit průběh nebo výsledek léčby i u jiných onemocnění, a proto je žádoucí, aby lékařská obec byla informována o novějším pohledu na prevenci, diagnostiku i terapii diabetu a jeho komplikací. V této souvislosti je dobré připomenout, že diabetes 2. typu zpočátku probíhá velice skrytě, a tudíž řada nemocných je objevena „náhodou“ jiným odborníkem než diabetologem. Rád bych, aby podobné základní informace o problematice diabetu byly pro všechny lékaře snadno dosažitelné, propojitelné a všem dávaly možnost se s nimi jednoduše seznámit. K tomuto účelu se velmi hodí jak specializovaný webový server, tak odborný týdeník zaměřený na širokou lékařskou veřejnost, jakým je Medical Tribune

Jak by mohla uvažovaná spolupráce s týdeníkem Medical Tribune v praxi probíhat?

Jednou z možností je například pravidelná rubrika, jejíž obsah by byl konzultován a do velké míry i tvořen ve spolupráci s členy výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP. Články v ní zveřejňované by se do budoucna mohly stát základním zdrojem recentních informací týkajících se problematiky diabetu pro nejširší lékařskou veřejnost. Pokud by však tato snaha odborné společnosti byla pouze jednostranná, mohla by působit dojmem jakéhosi poučování, a neplnila by tak svou roli. Proto bude velice důležité získat od samotných lékařů zpětnou vazbu o problémech, které v klinické praxi při péči o pacienta s diabetem řeší. Pokud bude zájem, uvažujeme i možnosti odpovídat na cílené dotazy týkají se jejich nemocných či zveřejňovat návodné ilustrativní kasuistiky.

Zdroj: