Inhalační kortikosteroidy u dětí
Asthma bronchiale je chronický zánět dýchacích cest, na němž se podílí řada buněk, zejména žírné, eosinofily a lymfocyty T. U predisponovaných jedinců je zánět příčinou opakovaných stavů hvízdavého dýchání, ztíženého dechu, pocitů tísně na hrudníku a kašle, zvláště v noci a časně ráno. Tyto příznaky jsou obvykle spojeny s obstrukcí dýchacích cest, která je alespoň částečně reverzibilní, buď spontánně, nebo po léčbě. Jestliže lze prokázat IgE protilátkami zprostředkovaný imunopatologický mechanismus, pak je vhodné použít označení IgE zprostředkované astma. Protilátky IgE mohou spouštět jak okamžitou, tak i pozdní astmatickou reakci. Obdobně jako u jiných alergických stavů se mechanismy spojené s činností lymfocytů T významně uplatňují v pozdních a opožděných reakcích. V průběhu akutního zánětu hrají klíčovou roli žírné buňky, které po reakci s alergenem nebo i na nespecifický podnět (např. chladný vzduch) uvolňují mediátory – histamin, leukotrien C4 aj. Současně s bronchokonstrikcí se rozvíjí edém sliznice dýchacích cest. Aktivované Th2 lymfocyty, které uvolňují množství cytokinů (IL-3, IL-4, IL-5 aj.), jsou řídícími buňkami chronického zánětu. Nejvýznamnější efektorovou buňkou je aktivovaný eosinofil. Morfologickým znakem poškození typickým pro astma je ztráta integrity epitelu. Následně v průběhu chronického zánětu dochází k přestavbě bronchiální stěny, jejímž nejsledovanějším důsledkem je ztluštění bazální membrány. Chronický eosinofilní zánět, který zapříčiňuje přestavbu bronchiální stěny, vyvolává bronchokonstrikci, zvyšuje úroveň bronchiální hyperreaktivity a ve svém důsledku způsobuje až ireverzibilní obstrukci. Zhoršení astmatu závisí i na dalších faktorech, jako jsou compliance pacienta či jeho adherence k léčbě.Kontrolované nebo plně kontrolované asthma bronchiale má minimální nebo žádné chronické příznaky s minimální nebo žádnou úlevovou léčbou -β2sympatomimetiky s rychlým nástupem účinku, žádné omezení životních aktivit včetně fyzické zátěže, denní variabilitu maximální výdechové rychlosti (PEF) pod 20 % normální hodnoty, minimální nebo žádné nežádoucí účinky léčby. Globální strategie péče o asthma bronchiale a jeho prevenci – GINA 2002, která vyšla v únoru 2002, je inovovanou publikací zahrnující vše nové o patogenezi, epidemiologii, diagnostice, klasifikaci a terapii onemocnění a o edukaci pacientů. Podle tíže a trvání příznaků se astma označuje jako intermitentní a perzistující. Nové poznatky o etiopatogenezi asthma bronchiale ovlivnily strategii farmakoterapie působící proti mechanismům akutního i chronického zánětu a přestavbě bronchiální stěny. Hlavním cílem léčby asthma bronchiale je kontrolované astma. Inhalační kortikosteroidy působí účinně na mnoha úrovních proti zánětlivému procesu v průduškách. V léčbě bronchiálního astmatu se používají již déle než 30 let, neboť jsou vysoce účinné a bezpečné. Beclomethason dipropionat byl poprvé zařazen do léčby koncem 60. let minulého století, v 80. letech byl uveden do léčby budesonid a následně fluticason propionat a flunisolid. V USA je rozšířeno podávání triamcinolon acetonidu. Nyní vstupuje na scénu nový představitel inhalačních kortikosteroidů – ciclesonid.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 4/2005, strana 36
Zdroj: