Přeskočit na obsah

Interakce genů a kouření in utero

Studie nizozemských výzkumníků, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Allergy, zjistila, že vzájemná interakce tzv. astmatického genu ADAM33 s expozicí plodu zplodinám cigaretového kouře in utero ovlivňuje vývoj plicních funkcí v dětském věku.

Poznatek vyplývá z analýzy dat kohortové studie Prevention and Incidence of Mite Allergy, která byla zahájena v roce 1996 a zahrnovala 4 146 účastníků, včetně 1 327 dětí považovaných za vysoce rizikové vzhledem k pozitivní atopické anamnéze matky. Výsledky studie, budou‑li potvrzeny, podtrhují velký význam kuřáctví matky jako zevního rizikového faktoru pro snížení plicních funkcí u dětí, který spolupůsobí s genetickými vlivy, jako je ADAM33.

Dirkje Postma z Univerzity v Groningenu se spolupracovníky byli první, kdo se snažili ověřit již dříve uváděnou spojitost mezi genotypem ADAM33 a rizikem vzniku astmatu. Podle očekávání měly děti nesoucí alelu rs511898 A, rs528557 C nebo rs2280090 A od osmého roku věku v porovnání s dětmi s genotypem GG větší pravděpodobnost rozvoje astmatu s bronchiální hyperreaktivitou nebo bez ní. Další analýzy prokázaly, že mezi dětmi, jejichž matky kouřily v průběhu těhotenství, bylo v porovnání s dětmi s genotypem GG nosičství alely rs528557 C spojeno s postižením plicních funkcí v osmém roku věku. Naopak u dětí, jejichž matky v těhotenství nekouřily, byla alela rs528557 C spojena se zvýšením plicních funkcí.

Obdobná interakce mezi genotypem ADAM33 a expozicí kouření in utero byla zaznamenána při měření Rint (parametr rezistence dýchacích cest) a bronchiální hyperreaktivity v osmém roce věku dítěte. Postma a kol. prohlásili, že jejich studie podporuje představu o vzájemné interakci genetických faktorů a faktorů zevního prostředí, konkrétně tedy genotypu ADAM33 a expozice kouření in utero, při ovlivnění parametrů plicních funkcí v osmém roce věku dítěte. „Naše studie zdůrazňuje velký význam výzkumu vzájemné interakce genetických faktorů, jako je genotyp ADAM33 a kouření v průběhu těhotenství, jako rizikového faktoru pro vývoj plicních funkcí a bronchiální hyperreaktivity v časných fázích života,“ uzavírají autoři.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené