Přeskočit na obsah

Jak být neustále up‑to‑date v online době

twitter PragueICU
Ilustrační obrázek Twitter @PragueICU

Vzdělávací zdroje na internetu, zahraniční stáže, téměř neomezené možnosti odborné diskuse s kolegy ze zahraničí. Možnosti odborného rozvoje jsou velké, jen si dobře vybrat. „Nabídek je mnoho a člověk je z toho někdy až zmatený,“ říká o limitech online vzdělávání MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., FESC, zástupce přednosty Kliniky kardiologie IKEM pro výuku, zakladatel PragueICU a spoluzakladatel Nadačního fondu České srdce.

  • Ve videorozhovoru o vaší vzdělávací platformě PragueICU na webu kongresového zpravodajství https://cks22.ckstv.cz/ uvádíte, že by vzdělávání mělo být zdarma a široce dostupné. Mají dnes mladí lékaři dobré možnosti se vzdělávat?

Možnosti se neustále rozvíjejí. Nemáme k dispozici jen tištěné vzdělávací materiály. Možnosti e‑vzdělávání v posledních letech neuvěřitelně expandovaly. My k tomu přispěli svou troškou do mlýna pro kardiologickou a intenzivistickou oblast.

  • Záleží tedy hlavně na tom, vybrat si v nabídce vzdělávání dobře?

Vybrat si dobře a tak, aby bylo co nejvíce potřebných informací pohromadě. To byla jedna z hlavních myšlenek, se kterými jsme s platformou PragueICU začali. Chtěli jsme poskytnout na jednom místě spoustu témat pro náš obor, mít všechno užitečné na jednom portálu, aby člověk nemusel na jedné stránce hledat video kvůli EKG, jinde kvůli echokardiografii..

  • Jaká jsou specifika postgraduálního a celoživotního vzdělávání v intenzivní péči v kardiologii?

Jako v ostatních subspecializacích medicíny je zásadní být neustále up‑to‑date, být v kontaktu s novými studiemi, novými doporučeními a novými léčebnými postupy. K tomu slouží i profily Prague­ICU na sociálních sítích, na které dáváme prakticky denně novinky, které vycházejí ve světových časopisech.

  • Jaký význam mají zahraniční stáže? Jsou rozdíly v různých zemích západního světa takové, že to stojí za to?

Člověku zahraniční zkušenost změní život. Osobně jsem začínal s observačními stážemi jako mladý lékař. Projel jsem různé země, od Anglie a Německa až po Súdán a další africké země. Člověk se vždy něco nového naučí, otevře mu to oči. Jak lékař zraje a je zkušenější, doporučuji pak jet na pracovní stáž, fellowship. Stát se součástí kolektivu a starat se o pacienty. To dá člověku úplně nový impuls.

  • Mohou být česká pracoviště atraktivní pro stáže lékařů ze zahraničí?

Nejsou atraktivní kvůli jazykové bariéře. Mohou k nám přijíždět Slováci. Je ale velmi málo případů, kdy k nám na stáž přijede Angličan, a omezují se na konkrétní superspecializované obory, třeba na radiofrekvenční ablace. Případně na práci na sále, kde stážista pracuje rukama a nekomunikuje přímo s pacientem. Čeští pacienti zdaleka ne vždy mluví dobře anglicky.

V rámci Nadačního fondu České srdce posíláme lékaře na zahraniční štace do Londýna, Lipska, belgického Aalstu. Všechny zkušenosti ze zahraničí jsou velmi užitečné, každému to doporučuju.

  • Smazaly sociální sítě státní hranice v odborné komunitě západní medicíny?

Jednoznačně jsou sociální sítě charakterizovány diskusemi odkudkoli a kdykoli s pomocí telefonu nebo počítače… Před pár dny jsme na Twitteru s kolegou z Německa diskutovali využití intraaortální balonkové kontrapulsace, která v současnosti nemá oporu v guidelines pro léčbu kardiogenního šoku, nicméně je v naší zemi stále hojně využívána. Máme s ní dobré zkušenosti. Je to nejčastěji používaná mechanická srdeční podpora na světě, protože je levná a snadno se zavádí. Německý kolega byl proti tomu, aby se tato metoda vůbec využívala, já naopak intraaortální balonkovou kontrapulsaci podporuji. Taková výměna názorů je užitečná.

  • Když nastal před desítkami let prudký rozvoj internetu, objevovala se velká očekávání, že zcela zpřístupní vzdělávání. Úplně se nenaplnila, není to tak, že by lidi v zemích s nedostupným vzděláním seděli u svých tabletů a studovali na Oxfordu. Jaké jsou limity online vzdělávání?

Člověk si musí dobře vybrat. Nabídek je mnoho a člověk je z toho někdy až zmatený. Zabere to čas, než si člověk vytříbí zdroje, které chce sledovat. Kvalitní zdroje informací navíc mohou být placené. V rámci PragueICU chceme veškerý vzdělávací obsah poskytovat pro lékaře zdarma.

  • To má ale svoje specifika, neztrácíte kvůli sponzorům svoji nezávislost?

Buď můžete vzdělávací projekt financovat s podporou firem, které mají zdroje na vzdělávání a chtějí zprostředkovávat kvalitní vzdělávání. Nebo vybírat peníze od mladých kardiologů, kteří by to platili ze svého. Podle mě to jsou dobře využité firemní peníze a má to smysl.

  • Jaká je nejmladší generace českých kardiologů?

Dynamicky se rozvíjí. Když jsme v roce 2012 zakládali pracovní skupinu Kardio 35, byla to první hozená rukavice mladým kardiologům. ČKS nás vzala za své a dala nám možnosti, které jsme také využili. Byli jsme rádi, že můžeme vyrůstat vedle legend české kardiologie. Hodně jsme se od nich naučili. Pracovní skupina funguje dál. Pokud se nepletu, má na letošním sjezdu ČKS největší počet vyzvaných bloků za svou historii.

  • Můžete popsat aktuální aktivity Nadačního fondu České srdce?

Nadační fond České srdce vznikl v roce 2016 a věnuje se finanční podpoře srdečních operací v Africe a Nepálu, v nízkopříjmových zemích, kde zpravidla neexistuje ani zdravotní pojištění. Lidé tu nemají přístup ke zdravotní péči, na jaký jsme zvyklí u nás, a na některá onemocnění srdce brzy umírají, i když jim mohou srdeční operace významně prodloužit nebo zcela normalizovat předpokládanou délku dožití. Zaplatili jsme už 21 operací srdce, většinu z nich dětem. Druhým pilířem činnosti Českého srdce jsou vyšetřovací mise mladých českých kardiologů. Takových misí už bylo asi devět. Proběhly v Nepálu, Súdánu, Botswaně, Etiopii, Ghaně… Mladí kardiologové vyjíždějí ve svém volném čase bez nároku na honorář a pět až sedm dní bezplatně vyšetřují echokardiograficky srdce. V rámci těchto misí jsme vyšetřili už přes deset tisíc lidí. Těm se srdečními vadami se pak snažíme pomoci. Podporujeme také vzdělávání mladých českých kardiologů, jak jsem už zmínil. Posíláme je na měsíční vědecko‑klinické stáže do Londýna, Belgie či Německa.

  • Kdo jezdí na tyto stáže?

O tyto stáže je velký zájem, mladí lékaři mají zájem o zahraniční zkušenosti. My se staráme o zajištění mentorů. V německém Lipsku jím je Roman Gebauer, dětský kardiolog, v Aalstu v Belgii zase docent Martin Pěnička. Bez těchto garantů by to nešlo. Rád bych jim za to moc poděkoval, protože tyto stáže otevírají lékařům obzory a dávají jim zkušenosti, které by v naší bublině v Česku nezískali. 

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…